Seminář

Přihlášené příspěvky

Železiareň v Kurčíne

Peter Cengel – Ján Ducár – Ondrej Matisovský

Železiareň v Kurčíne patrí u nás k posledným objaveným vysokopecným železiarňam. V staršej literatúre sa spomínala železiareň v Kučíne, ktorá sa nenašla. Železiareň v Kurčíne sa nachádzala v Kurčínskom ohybe rieky Poprad, blízko poľskej hranice, pod Kurčínskou Magurou. Tam sa našli stopy po kamennej vysokej peci, ďalšie materiály a poznámky. Železiareň v Kurčíne súvisela s inou železiarňou v Javorine.

Železiarsky hámor v Pečovskej Novej Vsi

Peter Cengel – Ondrej Matisovský – Ján Ducár

Železiarsky hámor doložený v 18 storočí sa nachádzal na rieke Torysa pod obcou Pečovská Nová Ves. Hámor stál na sihoti pri rieke a viedol k nemu kanál od rieky. Zachovali sa zvyšky železa, trosky, poznámky a dokumenty o hati na rieke súvisiace s hámrom. 

Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky?

Václav Matoušek – Jiří Woitsch

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a na Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií. Přínosem projektu bylo stanovení typologie uhlířských plošin a upřesnění prostorových struktur rozsáhlých soustav zaniklých plošin v lesních porostech, přičemž z písemných pramenů i z umístění rozsáhlých soustav uhlířských plošin v krajině vyplývá, že naprostá většina dřevěného uhlí byla v novověku určena pro velké průmyslové metalurgické provozy. Projekt však také opakovaně potvrdil, že kombinace archeologického a botanického studia umožňuje zaniklé uhlířské plošiny datovat nejvýše do „novověku“, tj. obecně do období 18.–20. století. Bližší časové zařazení provozu na jednotlivých plošinách není možné a i další informace, které lze získat výzkumy plošin, jsou poměrně chudé, což potvrzují i obdobné výzkumy prováděné již několik desítek let v zahraničí. Další bádání by se proto mělo soustředit na okolí vlastních plošin, resp. na zařazení uhlířství do komplexu výrobních i nevýrobních aktivit vázaných na lesní prostředí.

Klikatá cihlářská pec v Uherčicích

Petr Holub

Bývalá panská cihelna v Uherčicích je nápadná zejména svým zdaleka viditelným komínem. Je to také jediný prvek, který se na první pohled z dávno již zaniklého podniku dochoval. Po bližším ohedání místa však zjistíme, že se pod zemí ukrývá technologický unikát - klikatá cihlářská pec. Narozdíl od masově rozšířených různých typů a konstrukčních variant pecí kruhových jsou klikaté pece dnes v podstatě neznámým pojmem. Současný stav dochování uherčické pece spolu s dohledanými archivními materiály z ní tak činí jedinečnou pamětihodnost technického rázu. Dosud žádná z historických klikatých pecí dochovaných na našem území nebyla v odborné literatuře podrobně vyhodnocena.