Výpal vápna v areálu bývalého panského pivovaru v Čechtíně na Třebíčsku

Vápenka, pivovar v Čechtíně
Petr Kos, Petr Holub

Informační příspěvek představuje akci, která proběhla v letech 2020–2022 v areálu bývalého panského pivovaru v Čechtíně na Třebíčsku v rámci odborné edukace určené pro zájemce o správu údržbu historických staveb, pořádané Odborem edukace a dalšího vzdělávání NPÚ. Předmětem Workshopu byla vápenická dílna, jejíž součástí je nově zbudovaná periodická plamenná pec na vápno a zemní jáma k uskladnění vápenné kaše. Dílna představila postup výroby od přípravy suroviny po výsledný produkt.

Lime burnin g on the site of a former manor brewery in Čechtín in the Třebíč region

The information paper presents an event that took place in 2020-2022 on the site of a former manor brewery in Čechtín in the Třebíč region as part of professional training designed for those interested in the management and maintenance of historical buildings, organized by the Department of Education of the National Heritage Institute. The subject of the workshop was a lime workshop, which included a newly built periodic lime kiln and an earth pit for storing lime slurry. The workshop presented the production process from raw material preparation to the final product.

Archeologické stopy pivovarských technologií

AT_30_Holub_pivovary
Petr Holub, Milan Starec

Stejně jako je tomu často i u jiných typů průmyslových objektů, poznání archeologie se u pivovarů a sladoven omezuje v současné době na několik málo desítek publikovaných případů. Potenciál, který naše země k archeologickému poznání oboru skýtají, je však mnohem větší. Může se stát, že mezi archeologem a adekvátní publikací nálezové situace stojí interpretační rovina. Jak tedy vypadal ve skutečnosti historický pivovar předprůmyslového období 16. až první poloviny 19. století dle současného stavu poznání, nastíní stručný shrnující text.

Archaeological traces of beer-brewing technologies

As is the case even for other types of industrial objects, achaeological findings concerning beer and malt breweries are limited to a few tens of published cases. The potential for archaeological exploration of this field provided by our country is much greater. It may happen, that the level of interpretation may stand between the archaeologist and a publication. How a historic brewery of the pre-industrial era between the 16th to the first half of the 19th century really looked like according to present knowledge is outlined by the following text.

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli

Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek

Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího kartuziánského kláštera, od něhož je oddělen průjezdnou komunikací ulice Božetěchovy. V posledních staletích před zrušením kláštera a řádu kartuziánů představoval hlavní ekonomické zázemí klášterní komunity se stájemi, sýpkami, sladovnou a správní budovou – zámečkem. Po zrušení kláštera byl od něho oddělen a vyvíjel s již izolovaně. Teprve snahy v posledních dnech o využití objektu brněnským VUT, spravujícího v současnosti ve větší míře i areál kláštera, umožňuje opětovně obě složky spojit.

K vývoji a podobě klášterního pivovaru v Brně - Králově Poli

Petr Holub

Pivovar při kartuziánském klášteře v Brně-Králově Poli vznikl ve dvacátých letech 17. století v jihozápadním nároží klášterního komplexu. Archeologickým výzkumem v roce 2006 byly odkryty jeho jednotlivé části, které byly dále konfrontovány s archivními prameny. Dispozice pivovaru byla v podobě písmene L. V prostoru východního křídla se nacházela sladovna. Archeologicky byla zkoumána dvoukomorová sladovnická pec. Severní křídlo bylo vyhrazeno pivovaru a sestávalo (od severu) z varny, spilky a pivovarského sklepa. V prostoru varny bylo zachyceno vytápěcí zařízení pivovarské pánve. Spilka byla oproti okolnímu terénu částečně zahloubena. Výstav pivovaru činil v polovině 18. století 910 sudů (cca 200 000 litrů).