Brněnský parní stroj na hranici Monarchie (a jedna jedinečná technická památka)

Parní stroj PBS v továrně na výrobu škrobu
Ondřej Merta

V italské obci Ruda, v provincii Furlansko – Julské Benátsko, se nachází továrna na výrobu škrobu založená v roce 1865 chemikem, vynálezcem a podnikatelem Luigim Chiozzou, Amideria Chiozza. V roce 1902 došlo k přestavbě a modernizaci podniku pracujícího do roku 1986. Díky tomu, že byl průmyslový komplex od roku 1989 památkově chráněn, je jeho podoba i kompletní strojní vybavení zachována do dnešní doby. Při přestavbě byl v továrně instalován parní stroj vyrobený v První brněnské strojírně. O rekonstrukci a zpřístupnění továrny veřejnosti usiluje stejnojmenný spolek (Associazione Amideria Chiozza), který přizval Technické muzeum v Brně k pomoci při rekonstrukci parního stroje. Text představuje historii továrny, život zakladatele, ve zkratce technologii výroby škrobu i restaurování parního stroje.

Brno steam engine on the border of Monarchy (and one unique technical monument)

In the Italian village of Ruda, in the province of Friuli Venezia Giulia, there is a starch factory founded in 1865 by the chemist, inventor and entrepreneur Luigi Chiozza, Amideria Chiozza. In 1902, the factory was rebuilt and modernised and continued to operate until 1986. Thanks to the fact that the industrial complex has been protected as a heritage since 1989, its appearance and complete machinery have been preserved to this day. During the 1902 reconstruction, a steam engine manufactured in První brněnská strojírna (First Brno Engineering Company) was installed in the factory. The reconstruction and opening of the factory to the public is the aim of the association of the same name (Associazione Amideria Chiozza), which invited the Technical Museum in Brno to help with the reconstruction of the steam engine. The text presents the history of the factory, the life of the founder, the technology of starch production and the restoration of the steam engine.

Historická plánová dokumentace brněnských cihlářských pecí

Cihelna Franze Pawlů
Petr Holub

Předložený příspěvek představuje dochované plány brněnských cihelen a jejich výrobních zařízení (pecí) ve sbírce map a plánů Archivu města Brna. Zastoupeny jsou především klasické žárové komorové pece, ale i pece zdvojené a varianty pecí kruhových.

Historical plan documentation of brick kilns in Brno

The contribution presents preserved plans of brick factories and their production facilities in Brno in the map and plan collection of the Brno City Archive. Most frequent are standard heat chamber furnaces, however their doubled variants as well as circular kilns are present

Nálezy hvozdových pecí z archeologických výzkumů v prostoru sladovnické čtvrti v Brně

Archeologický výzkum hvozdové pece při ulici Přízově, Brno
Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezech dvou objektů z historického předměstí Brna, které můžeme interpretovat jako součásti otopných zařízení sloužících na sušení sladu (tzv. hvozdových pecí). Jejich datování do období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století je řadí do skupiny nejstarších dokladů těchto zařízení z období vrcholného středověku na území českých a polských zemí. Výrazným fenoménem tohoto předměstí bylo sladovnictví, podle něhož bylo někdy označováno jako Sladovnické. Místa, na nichž byly objekty objeveny, lze spojovat se zástavbou, která byla na západě vymezena Malou ulicí (platea Parva) a na jihu Svrateckým náhonem. Podle výpovědi archivního materiálu ze 14. století zde měli své dvorce a sladovny zámožní sladovníci.

Finds of kilns for drying malt in archaeological surveys in the area of the „malting district“ in Brno

The contribution reports the find of two objects in the historical suburb of Brno, which can be interpreted as parts of kilns used for drying malt. They have been dated to the 2nd half of 13th and the 1st half of the 14th century, making them one of the oldest known devices of their kind from the late medieval age in the Czech and Polish lands. A substantial phenomenon of these suburbs was malting, making them occasionally referred to as ‚Malting suburbs‘. The site where the objects were discovered can be linked to housing development delimited by the Malá street (platea Parva) from the West, and the Svratka river race channel from the South. According to archive material from the 14th century, the wealthy and prosperous maltsters had their undertakings in the sector.

Schwarzova barvírna v areálu bývalé Vlněny v Brně

Archeologický výzkum barvírny textilu při ulici Mlýnské v Brně
Hynek Zbranek – Jiří Zubalík

Příspěvek prezentuje relikty industriálních barvírenských provozů zachycených při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalé Vlněny u ulice Mlýnská. Odkryty byly tři provozy barvírenské z továrny M. E. Schwarze vybudované po roce 1872. Barvírny zanikají před rokem 1892.

Schwarz dyehouse in the former Vlněna factory in Brno

This study presents relics of industrial dyeing operations found during a rescue archaeological excavation at the site of the former Vlněny faktory on Mlynska street. Three dyeing operations from the M E Schwarz factory built subsequent to 1872 were found. The dyehouses disappeared prior to 1892.

Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice

Neželezné kovy
Matěj Kmošek, Rudolf Procházka

Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16. století. Materiálové analýzy umožnily identifikovat zcela převládající používání mosazi (Cu-Zn) a pouze výjimečně nelegované mědi. Zastoupena byla také část předmětů ze slitin cínu a olova. Z technologických postupů bylo identifikováno použití cínování mosazi i železa a měkkého i tvrdého pájení. Hojné užití mosazi a slitin cínu a olova může poukazovat na běžnou snahu o imitaci drahých kovů (zlata a stříbra) levnějšími materiály užitými k výrobě předmětů pro širší městské obyvatelstvo.

Material analyses of non-ferrous metals from the turn of the Late Middle Ages and the Early Modern Period, using the example of finds from Brno – Pekařská Street

Non-ferrous metal artefacts are a relatively abundant type of archaeological find in the Late Middle Ages and Early Modern Period. Nevertheless, they have not yet received systematic material-analytical attention, which, however, brings new pieces of knowledge, especially in terms of production technologies and materials used. In this respect, an extensive set of non-ferrous metal artefacts from the excavation in Brno – Pekařská Street, dating mostly to the late 15th and first half of the 16th century, was examined using non-destructive surface analysis of elemental composition (pXRF – portable X-ray fluorescence). The predominant use of brass (Cu-Zn), and only exceptionally of unalloyed copper, was identified through material analysis. Some objects were also made from tin and lead alloys. In terms of technological procedures, the use of the tinning of brass and iron artefacts, as well as soft and hard soldering, were identified. The widespread use of brass and tin-lead alloys may indicate a common effort to imitate precious metals (gold and silver, respectively) with cheaper materials used to make artefacts for the wider urban population.

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Potravinářská pec
Václav Kolařík, David Merta, Lenka Sedláčková

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

 

Nálezy středověkých vápenických pecí ze záchranných archeologických výzkumů na Dominikánském náměstí v Brně

AT_30_Dominikánské_náměstí
Václav Kolařík, Marek Peška, Antonín Zůbek

Cílem příspěvku je informovat o nálezech středověkých vápenických pecí v prostoru Dominikánského náměstí v Brně. Při záchranných archeologických výzkumech realizovaných v letech 2000 a 2018 byly dokumentovány relikty pěti objektů, které lze zřejmě spojovat s nejstarším stavebním obdobím vznikajícího města, v tomto prostoru především s výstavbou význačných dominant někdejšího Rybného trhu kláštera dominikánů s příslušným kostelem sv. Michala, případně tzv. Královské kaple a domu cisterciaček.

Finds of mediaeval lime kilns during rescue archaeological excavations of the Dominican square in Brno

The aim of the contribution is to inform about the finds of medieval lime kilns in the area of the Dominican square in Brno. During archaeological rescue excavations conducted in the years 2000 and 2018, the relics of five objects were documented, probably associated with the oldest epoch of the building of the city, in this area specifically linked to the construction of important landmarks of the former Fish market of the Dominican Order monastery with the adjacent church of St. Michael, eventually also the Royal chapel and House of the Cistercian Nuns.

Středověká cihlářská pec na výrobu střešní krytiny z Rooseveltovy ulice v Brně

AT_30_Rooseveltova
Petr Holub, Václav Kolařík, Antonín Zůbek

V roce 2013 byl při záchranném archeologickém výzkumu prováděném v rámci stavby parkovacího domu na Rooseveltově ulici v Brně dokumentován výrobní okrsek sestávající z několika kusů žárových pecí. Některé z nich byly interpretovány jako pece pro výrobu vápna, u jiných nebylo možné rozhodnout, zda sloužily jako pece cihlářské nebo vápenické, případně, zda neplnily oba výše zmíněné účely současně. Jedna z pecí se od ostatních odlišovala menšími rozměry a vestavbou roštu ve vypalovací komoře. S ohledem na nalezené pozůstatky plochých střešních tašek, jak ve formě zmetků, tak nevypálených výrobků, byla tato interpretována jako pec sloužící k výrobě
pálené střešní krytiny.

Mediaeval brick kiln for the production of roof tiles from the Roosevelt street in Brno

In the scope of rescue excavation conducted prior to the construction of a parkhouse on the Roosevelt street in Brno, a production site was documented, which included several kilns. Some were interpreted to be lime kilns, others could not be assigned without a bias, with them having served either as lime or brick kilns, or both. One of the kilns was characteristic by its smaller proportions and a grate in the burning chamber. With regard to the found remains of flat roof tiles, both unburnt and defective, this device was classified as a kiln for roof tile fabrication

Archeologické doklady vodohospodářství středověkého a novověkého Brna v prostoru Dolního trhu

Petr Polánka, Antonín Zůbek

Dolním trhem byl v Brně v opozici k Hornímu trhu (dnes Zelný trh) od středověku označován prostor dnešního náměstí Svobody. Nerozlučně byl spjat s počátky lokace města v 1. třetině 13. století a patřil vždy k jeho nejvýznamnějším místům.

Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna

Karel Malý, Dana Zapletalová

Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Nemocnice Milosrdných bratří, Pavilon akutní medicíny, 1. etapa. Tento výzkum provedla Archaia Brno o. p. s. postupně od října r. 2002 do června r. 2004. Navázala na něj 2. etapa v červenci r. 2005 (akce A31/2005), která však již zásadnější nálezy ke sledované problematice nepřinesla a nutnost doplňujících analýz nevyvolala (Holub–Kováčik–Merta–Peška–Zapletalová–Zůbek 2003;
Holub–Kolařík–Merta–Peška–Zapletalová–Zůbek 2004; Holub–Kolařík–Merta–Peška–Sedláčková–Zapletalová–Zůbek v tisku; srov. i. Zapletalová v tisku)

Doklady slévání barevných kovů ve středověkém Brně na základě nálezů tyglíků z náměstí Svobody 9

Martin Hložek, Petr Holub, Lenka Sedláčková, Tomáš Trojek

Nedestruktivní rentgen–fluorescenční analýze bylo podrobeno několik zlomků tyglíků ze zásypu jímky (s.j. 180) z náměstí Svobody 9, datované kolem poloviny 13. století. Povrchy zlomků i celých exemplářů tyglíků nesly stopy po slévání barevných kovů. Aplikovaná rentgen–fluorescenční analýza má velkou přednost v tom že je rychlá, přesná a reprodukovatelná, nevyžaduje žádné chemické zpracování vzorků, zkoumaný materiál se nijak nepoškozuje a nedochází ani ke generování umělé radioaktivity.

Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna

Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Hlavním konstrukčním materiálem bylo po tisíciletí dřevo, které bylo postupně po období technické revoluce nahrazováno konstrukcemi užívajícími oceli a litiny. Ve stavebnictví, při některých vybraných stavebních konstrukcích užití dřeva přetrvává, na příklad při konstrukci krovů, případně při stavbě různých pomocných a sezónních objektů. Tradičně bylo užíváno dřeva, jako konstrukčního materiálu při úpravách vodních toků a stavbě vodních děl od staveb na drobných vodotečích až po jezy a splavy na tzv. velké vodě.

Cihelna z 19.–20. století v ulici Trýbova v Brně

Petr Holub, David Merta, Antonín Zůbek

Zkoumaná lokalita se nachází v poměrně hlubokém terénním zářezu mezi ulicemi Trýbova a Tomešova. Zářez tvoří do západního svahu zahloubený vytěžený hliník bývalé cihelny při ulici Úvoz. Geologicky leží v prostoru metabazitové zóny brněnského masivu, jejíž horniny byly zachyceny na dokumentovaných řezech. Na nich jsou uloženy štěrky a písky fluviálního původu. Celá fluviální akumulace se nachází cca 30 m nad současným korytem řeky Svratky. Složení materiálu této akumulace je reprezentováno především horninami svratecké provenience (Lisá 2004). Na říční terasu naléhaly pravděpodobně souvrství spraší a fosilních půd, které byly odtěženy cihelnou jako materiál pro výrobu stavební keramiky. Přítomnost říčních teras byla také vhodná pro těžbu písku přidávaného do cihlářského těsta.

Cihlářská a vápenická pec na ulici Božetěchova v Brně–Králově Poli

Petr Holub, David Merta, Antonín Zůbek

V zimě roku 2003 a 2004 proběhl záchranný archeologický výzkum v objektu bývalého hospodářského dvora Kartuziánského kláštera v Brně Králově Poli na ulici Božetěchova 1–3. Kromě ostatních pravěkých a středověkých nálezových situací byla odkryta cihlářská a vápenická pec ze závěru 14. století.

Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně

Václav Kolařík, Marek Peška

V archeologických situacích středověkého Brna jsou v běžných podmínkách doklady řemeslných pracovišť omezeny převážně na odvětví, používající při výrobě pyrotechnická zařízení, nebo umisťující část svého provozu pod úroveň terénu (Procházka 2003, 94). Obě tyto podmínky splňuje vápenictví, jehož činnost je od ostatních výrobních aktivit dobře odlišitelná. V Brně bylo za více než dvacetileté období systematického archeologického výzkumu zachyceno již 17 takto interpretovaných výrobních objektů (k roku 2005). Naposledy shrnul ve své seminární práci doklady vápenické výroby v Brně P. Kos (Kos 2000). Předkládaný příspěvek má představit nové nálezy vápenických pecí z prostoru domu Moravské nám. 6 a rekapitulovat naše dosavadní poznatky o vápenictví v Brně.

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli

Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek

Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího kartuziánského kláštera, od něhož je oddělen průjezdnou komunikací ulice Božetěchovy. V posledních staletích před zrušením kláštera a řádu kartuziánů představoval hlavní ekonomické zázemí klášterní komunity se stájemi, sýpkami, sladovnou a správní budovou – zámečkem. Po zrušení kláštera byl od něho oddělen a vyvíjel s již izolovaně. Teprve snahy v posledních dnech o využití objektu brněnským VUT, spravujícího v současnosti ve větší míře i areál kláštera, umožňuje opětovně obě složky spojit.

K zásobování města Brna vodou z Kartouz

David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek

K zásobování Brna vodou v období středověku a raného novověku se naposledy před více než desítkou let souhrnně vyjádřily H. Jordánková a L. Sulitková.1 K mladším obdobím existují jen kusé zprávy dokládající skutečnost, že archivní materiál k této problematice není doposud zpracován. Archeologickými výzkumy se doposud podařilo vodovod dokumentovat pouze ve dvou případech.

Nález cihlové pece na Pekařské ulici v Brně

David Merta, Marek Peška

V rámci projektu „Sanace brněnského podzemí“ byl proveden v květnu 2001 záchranný archeologický výzkum, který spočíval v dokumentaci a částečné preparaci archeologických situací ve třech sondách, které byly položeny ve volném prostranství ulice Pekařské, mezi domy č. 5 a 7. 

Cihlová pec sklenutá valenou klenbou je patrně jen o málo starší než jáma 503, která ji částečně narušila. Cihly, o velikosti 15 x 8 x 32 cm, byly spojovány jílem a nesly stopy opálení, půdorys topeniště byl obdélný o rozměrech 1,1 m x 1,8 m, výška klenby byla přibližně 0,5 m.

Železné nádoby ze 13. století ze Spálené ulice v Brně

Alena Selucká, Vladimír Ustohal, Antonín Zůbek

V říjnu 2001 byl na Spálené ulici v Brně (parc. č. 1059) proveden záchranný archeologický výzkum. Realizovala ho společnost Archaia (akce č. A174/2001). Její pracovníci vyzvedli z přítomných aktivit 13. století dva železné předměty, které i před konzervací bylo možné označit za relikty nádob. Konkrétně byly nalezeny v uloženině (s. j. 1159), která na zkoumanou plochu zasahovala jen zčásti. Její mocnost se pohybovala kolem 0,20 m. Ještě během středověku byla z velké části porušena následujícími aktivitami. Její interpretace proto není zcela jasná. Charakterem však připomínala
zplanýrovanou destrukci dřevohliněného domu (zlomky vypálené mazanice, zlomky přenesené spraše, uhlíky atd.). Kromě zmíněných železných předmětů se v ní nacházelo několik zlomků běžné keramiky 13. století, fragment pálené dlaždice, železná struska a zvířecí kosti. Oba železné nálezy byly předány ke konzervaci a materiálové analýze.

Železářský výrobní areál z počátku 13. století v prostoru náměstí Svobody v Brně

David Merta, Marek Peška

V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí byl v roce 2000 pracovníky společnosti ARCHAIA realizován zjišťovací archeologický výzkum v prostoru náměstí Svobody. Těžiště výzkumu spočívalo v odhalení základů a ověření stavebního vývoje kostela sv. Mikuláše, který zde stál do roku 1870. Souběžně s touto plošně rozsáhlejší akcí probíhala i dokumentace 17 menších sond rozmístěných v prostoru celého náměstí, jejichž úkolem bylo ověření vývoje náměstí a jeho zástavby ve středověku. Archeologický výzkum v prostoru někdejšího kostela v minulosti již proběhl, a to při poslední úpravě povrchu náměstí a obnově kolejového svršku tramvaje v letech 1964 a 1965. Veškerá terénní
dokumentace související s tímto výzkumem, však byla po delším pátrání shledána nenávratně ztracenou a publikované dílčí výsledky se ukázaly jako nedostatečný zdroj informací pro potřeby památkové péče.