Archeologia technica 32

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí. Příspěvek představuje i starší nálezy dokládající činnost středověkých železářských dílen v okolí města Kunštátu.

Traces of direct iron production in the Nevěrný forest north of Rudka near Kunštát

In 1996, in the north of the village of Rudka near Kunštát, the Technical Museum in Brno carried out a small scale archaeological excavation of the remains of bloomery workshop. Fragments of bloomery furnace walls, slag, pottery and thin-walled tuyeres were found in the trench. These are the main topic of the paper, as they were found in relatively large numbers and survived in a much better condition than in the case of previous findings of this type of archaeological material made in the area. The paper also presents older findings documenting the activities of medieval ironworks in the vicinity of the town of Kunštát.

Předmětem příspěvku je rekonstrukce ruční ražby pražského groše z období Václava II. (1278–1305). Cílem bylo dosáhnout co nejvěrnějšího postupu přípravy slitiny stříbra, jejího odlévání, výroby plechu, mincovního střižku, jeho úpravy včetně žíhání, bělení a leštění. Součástí je rovněž realizace vlastní ražby společně se zhotovením razidla. Použity byly historicky dokladované původní postupy, doplněné o některé moderní zařízení. Experimentem byla potvrzena správnost jednotlivých technologických operací, přičemž získány byly i nové poznatky o způsobu výroby razidla z nauhličeného svářkového železa, odlévání stříbrné slitiny do barchetu či mokrého leštění pískem. Jednotlivé fáze postupu jsou dokumentovány fotografiemi a podrobným komentářem.

Experimental coining of a Prague groschen replica

The subject of this paper is reconstruction of the manual coining of a Prague groschen from the reign of Wenceslaus II (1278–1305). The objective was to achieve the most faithful possible procedure of preparing the silver alloy, its casting, the production of the plate, the planchet, and its modification, including annealing, whitening and polishing. The investigation also involved striking and producing the die. The experiment confirmed that each technological operation was valid, and in addition new findings were made about the method of producing dies from carburized wrought iron, casting the silver alloy into fustian and wet sand polishing. Individual phases of the process are documented in photographs and detailed comments.

S použitím železa platnéřskou technikou se obecně počítá až ve středověku, výrobní postup je ztotožněn s ochrannou zbrojí. Na území Moravy došlo k pozoruhodnému nálezu datovanému do mnohem dřívějšího období – doby halštatské, do závěru 6. stol. př. Kr. Jde o čtyřkolový vůz, jehož kola a oje byly pokryty železnými plechy/pláty, zatímco korba bronzovými. Jde o jedinečný doklad předmětu, který má jedinou paralelu, a to v nejbohatším celku doby halštatské v knížecím hrobu v Hochdorfu u Stuttgartu datovaném do roku 530/520 př. Kr. Moravsky exemplář byl uložený v knížecí hrobce v Habrůvce ‒ Býčí skále. Ač byly první části objeveny již v roce 1872, k jeho rozpoznání došlo až v roce 2018 Z. Mirovou. Soudobá archeologie zabývající se technologiemi a řemesly s takovým nálezem vůbec nepočítá a pro pravěk není platnéřská technika popsána. Pracovně tak lze výrobní postup nazvat pravěká platnéřská technika. Moravsky nález vozu doplňuje soubor kovářského nářadí uloženy přímo v jeskynní lokalitě, který se nápadně shoduje se soudobými ekvivalenty (kovadliny, kladiva, dlátka a sekáče) užívané pro tuto výrobu.

Confronting production of a Halstatt cart from the end of the 6th century BC from Býčí skála cave with mediaeval plate metal production techniques

It is generally assumed that iron made using plate techniques was not produced until the Middle Ages, with the method of production identified with the production of armour. A remarkable discovery was made in Moravia which dates back much earlier, to the Halstatt period at the end of the 6th century BC – a four-wheel cart whose wheels and drawbars were covered in iron sheet/plate, while the body was bronze. This is a Unixe object which has a single parallel in the wealthiest part of the Halstatt period in the princely tomb in Hochdorf near Stuttgart, dated to 530/520 BC. The Moravian object was kept in the princely tomb in Habrůvka – Byči skala cave. While its first parts were discovered in 1872, it was not identified until 2018 by Z Mirova. Contemporary archaeology looking at technologies and skills had not anticipated such a find, and there is no description of iron plate production techniques from the prehistory period. The Moravian find is complemented by a set of smith tools found at the cave site which are strikingly similar to contemporary equivalents (anvils, hammers, gouges and chisels) used for production.

Uhlířství, respektive pálení uhlí, představuje jedno z nejdůležitějších lesních řemesel, kdy zejména v raném novověku v souvislosti s rozšířením vysokých pecí dochází ke značnému rozvoji této aktivity. Do dnešních dob se stopy po této činnosti dochovaly v podobě uměle upravených plošin – milířišť. Těch naše lesy obsahují obrovské množství a až donedávna se jednalo z archeologického pohledu o marginální památky. V našem článku se snažíme shrnout některé výsledky a postřehy spojené s výzkumem milířišť tak, jak jsme je získali při řešení interdisciplinárního projektu zaměřeného na milířiště a jejich vliv na krajinu.

Charcoal burning and its archaeological evidence – a historical-archaeological view of the craft

Charcoal burning represents one of the most significant forest crafts, with the early modern period in particular seeing the activity developing significantly with the spread of blast furnaces. To the present day, artificial charcoal burning platforms are evidence of the activity. Our woodland contains a large number of these platforms, but until recently they were little investigated from an archaeological perspective. In our study, we endeavour to summarise some results and observations related to the research of charcoal burning platforms which we have obtained in work on an interdisciplinary project focused on charcoal burning platforms and their influence on the landscape.

Príspevok prezentuje výsledky archeologického výskumu v Lehote pri Nitre, ktorý tu v lete roku 2018 realizovali pracovníci Slovenského národného muzea – Archeologického múzea spolu z miestnymi dobrovoľnikmi. Cieľom nášho výskumu bolo overiť, či nález prepálenych tehál na lokalite súvisí so zaniknutou tehelňou, zobrazenou v týchto miestach na mapách II. a III. vojenského mapovania. Podarilo sa nám odkryť základy poľnej tehliarskej pece s tromi kúreniskami. Zásyp objektu bol tvorený zvačša stavebnou keramikou, okrem toho tu bol črepovy materiál kuchynskej keramiky, klince a jedna minca. Objekt sme na základe nálezov a archivnych dokumentov datovali do 18. – 19. storočia.

Results of archaeological excavation of a lost brickw orks in Lehota (Nitra district)

This study presents the results of an archaeological excavation in Lehota, near Nitra, undertaken in 2018 by staff at the Slovak National Museum – Archaeological Museum, alongside local volunteers. The objective of our research was to verify whether the finding of fired bricks at the location was related to a lost brickworks shown at these places in the maps of the Second and Third Military Surveys. We managed to uncover the foundations of a field brick kiln with three firing tunnels. The building was filled mostly with construction ceramics, and there were also fragments of kitchen pottery, nails and a coin. On the basis of the find and archive documents, we dated the building to the 18th – 19th century.

Ohledně grafitové keramiky, objevující se v širokém časovém období, nemá archeologická obec dosud zodpovězeno mnoho otázek. Jednou z nich je, jak se taková keramika vypalovala? Především pak velké zásobnice, ke kterým dosud nemáme žádné informace z archeologizovaných situací. Práce se snaží za pomoci archeologického experimentu hledat cesty, vedoucí k jejímu zodpovězeni.

The production and firing of graphite pott ery vessels focused on pots through experiment

The archaeological community has not as yet answered many questions about graphite ceramics, found across a broad spectrum of time. One of these questions is how such pottery was fired. In particular, the large pots of which we have not yet got any information in archaeological situations. This study endeavours to find ways to answer the question by using archaeological experiment.

Příspěvek prezentuje relikty industriálních barvírenských provozů zachycených při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalé Vlněny u ulice Mlýnská. Odkryty byly tři provozy barvírenské z továrny M. E. Schwarze vybudované po roce 1872. Barvírny zanikají před rokem 1892.

Schwarz dyehouse in the former Vlněna factory in Brno

This study presents relics of industrial dyeing operations found during a rescue archaeological excavation at the site of the former Vlněny faktory on Mlynska street. Three dyeing operations from the M E Schwarz factory built subsequent to 1872 were found. The dyehouses disappeared prior to 1892.

Prozatím největší archeologický výzkum v historickém jádru Moravské Ostravy je spojen se zástavbou proluk po domech čp. 54 až 61 (tzv. Lauby) asanovaných spolu s navazující zástavbou ulice Pivovarské ve 2. polovině 20. století. Po ukončení terénní časti výzkumu realizované v letech 2017 až 2021 probíhá jeho komplexní vyhodnocení, předkládaný příspěvek se ale již nyní zaměřuje na nálezovou situaci z období 19. a 20. Století odkrytou při vytěžení stavební suti ze suterénu domu čp. 60. Tento původně šenkovní dům byl majiteli z rodiny Haberfeldů od konce 19. století postupně adaptován na zábavní podnik, který po roce 1924 nesl název kabaret Alhambra. V rámci poválečných adaptací objektu bylo v přízemí domu v roce 1946 zřízeno ústřední topení vytápěné kotlem umístěným v suterénu. Kotel nebyl při demolici domu po roce 1968 odstraněn a v průběhu počáteční fáze archeologického výzkumu se jej podařilo odkryt a dokumentovat. Jedná se o dvanactičlánkový nízkotlaký parní kotel typu Strebel určený jednak k vytápění parního topeni, a jednak k ohřevu teplé vody. Těleso litinového kotle se zachovalo takřka kompletní, takže mohl byt proveden jeho transfer do depozitáře a zvažováno je jeho restaurování.

Discovery of a St rebel comb ined steam boiler during an archaeological excavation of arcade buildings in Moravská Ostrava

The largest archaeological excavation so far in the historical centre of Moravska Ostrava is connected to development work on empty spaces at buildings no. 54 to 61 (“Lauby”, or arcade buildings) cleaned up along with the follow-up development on Pivovarska street in the second half of the 20th century. Following completion of the field research implemented in 2017 to 2021, its overall evaluation is underway, but the submitted study is already focused on the findings from the period of the 19th and 20th centuries uncovered during the extraction of building rubble from the basement of building no. 60. Originally an inn, this building was progressively adapted from the end of the 19th century by the Haberfeld family to become an entertainment establishment, which took the name Kabaret Alhambra after 1924. During post-war adaptation of the building, central heating was set up on the ground floor of the building, heated using a boiler located in the basement. This boiler was not removed during demolition of the building after 1968, and during the initial phase of the archaeological excavation it was discovered and documented. It is a Strebel model twelve-section low-pressure steam boiler designed both for steam heating systems and for heating hot water. The body of the cast iron boiler has been almost completely preserved, and so it was transferred to a repositury and considerations are being made of its restoration.

V roce 2021 proběhla v Biskajském zálivu Atlantického oceánu první etapa výzkumu zaměřeného na lokalizaci vraku ponorky U-206 „Reichenberg“. Aby bylo možné hledání na oceánu pomoci magnetometru, byl upraven starší přístroj Geometrics G 816, který byl kompletně digitalizován a doplněn moduly GPS a wi-fi. Výzkum potvrdil možnost vyhledávat vraky lodí na vzdálenost až stovek metrů.

Using a magnetometer to find the wreck of the U-206 „Reichenberg“ submarine

The first phase of research aimed at localising the wreck of the U-206 „Reichenberg“ submarine took place in 2021 in the Bay of Biscay in the Atlantic Ocean. An older Geometrics G 816 device was modified, completely digitalised and fitted with GPS and Wi-Fi modules to search the ocean. The research confirmed it was possible to look for the shipwreck at distances of up to hundreds of metres.

V květnovém i náhradním zářijovém termínu proběhly v roce 2021 v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks at Adamov in year 2021

In May and in the alternative September term, another of a series of events took place in the area of the Old Ironworks near Adamov, the aim of which is to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.