raný středověk

Příspěvek se věnuje archeologickému výzkumu provedenému v letech 1996 až 1997 na lokalitě Habrůvecká bučina v oblasti Moravského krasu. Hlavním předmětem je pak konkrétně soupis a následné vyhodnocení dnes dostupného nálezového souboru pro tuto lokalitu. Tímto způsobem je možné o této mladohradištní železářské dílně získat nejen další informace, ale zároveň umožnit i její bližší srovnání s doposud prozkoumanými lokalitami této oblasti. Na základě tohoto bližšího srovnáni je pak možné stanovit, že železářská dílna zachycená na této lokalitě obecně víceméně zapadá do doposud stanoveného obrazu železářské produkce Moravského krasu v době mladohradištní. Nicméně nalezeno bylo přece jen i pár neobvyklých artefaktů, které pro další bádání stanovují dvě hlavní otázky: Možnost využití metalurgických zařízení schopných odpichu strusky i v době mladohradištní? Přítomnost obytných objektů v okolí železářských dílen?

Klíčová slova: Habrůvecká bučina, mladohradištní období, Moravský kras, raný středověk, železářství

Mezi nejpočetnější relikty činnosti starých hutníků nalézané při archeologických výzkumech jejich dílen patří jejich odpady – strusky. Méně obvyklými (ale například v prostředí západní Moravy početnými) jsou dyzny – keramické trubice umožňující dmýchání do nístějí železářských pecí a současně chránící ústí měchů před vysokým žárem. V dílnách je přítomna i keramika umožňující dataci, došlo i k nálezům několika kusů nářadí, zlomků dyznových štítků či panelů, brousků i vlastních výrobků hutí – železářských lup. Zdá se, že některé zkoumané západomoravské huti obsahují i další typ jinde nepřítomné (či nerozpoznané) technické keramiky – dyznové vložky, keramické trubice kónického tvaru usnadňující upevnění dyzen do nístěje pecí či výhní. Cílem následujícího textu je v krátkosti upozornit na tyto artefakty, jejich možné využití v rámci hutnického procesu a prostřednictvím popisu případným dalším badatelům usnadnit identifikaci.

Tuyere liners – an unusual inventory of Moravian early medieval ironworks?

Among the most numerous relics of the activity of ancient ironworkers found during archaeological excavations of their workshops are the production waste in form of slag. Less common (but still numerous in Western Moravia) are tuyeres – ceramic tubes that allow blowing of air into the iron furnace hearths and at the same time protect the mouths of the bellows from high heat. In metallurgical workshops, ceramics enabling dating is also present. Several pieces of tools, fragments of tuyere shields or panels, grinding wheels and the ironworks‘ own products – blooms – have been found as well. It seems that some of the researched West Moravian bloomery workshops also contain another type of technical ceramics not present (or not recognised) elsewhere – tuyere liners – ceramic tubes of a conical shape facilitating the mounting of the tuyeres into the furnaces or hearths. The aim of the following text is to briefly highlight these artefacts, their possible use during the metallurgical process and, through their description, to facilitate their identification by other researchers.

Studie čtenáře podrobněji seznamuje s málo známou archeologickou a geologickou lokalitou v Čučicích (okr. Brno-venkov), jež byla odborně zaznamenána geologem S. Zacherlem v roce 1977. Ze svorových výchozů lokalizovaných na svahu jednoho z ostrých meandrů řeky Oslavy byly v průběhu raného středověku těženy turmalinické svory a v podobě žernovů dále distribuovány na dobová sídliště. Dosavadní znalosti rozsahu produkčně-distribuční sítě, skrze niž produkce z Čučic plynula, se studie pokusila rozšířit analýzou deseti svorových žernovů či jejich fragmentů z vybraných raně středověkých lokalit. Ta prokázala, že mimo známý výskyt čučických žernovů v centru na Starých Zámcích v Brně-Líšni byly tyto produkty přítomny i v Mutěnicích, tj. na vzdálenějším venkovském sídlišti v širším zázemí mikulčického centra. S ohledem na nejnovější terénní poznatky, které v některých čučických svorových výchozech potvrdily i výskyt granátů, se nicméně jako slibné ukazují i žernovy z dalších raně středověkých center, které jsou charakteristické přítomností granátů a zonálností turmalínů odpovídající turmalínům z Čučic. Tyto žernovy jsou dosud známy na Pohansku u Břeclavi a v Mikulčicích.

Feldspathic mica schist from Čučice: A source of early medieval quernstones in Moravia

The study closely acquaints the reader with only marginally known archaeological and geological site in Čučice (Brno-Country District, Czechia), which was firstly recognized by a geologist S. Zacherle in 1977. From outcrops localised on the slope of a sharp meander of the River Oslava, feldspathic tourmaline mica schist sources were exploited and processed during the Early Middle Ages, and in the form of quernstones they were further distributed to contemporary settlements. Analysing ten samples from (felsdpathic) mica schist quernstones from various sites, the study tried to extend current knowledge about the shape and extent of production-distribution network through which products of Čučice passed. The analysis shows that beside the already known occurrence of Čučice quernstones in the centre of Staré Zámky near Brno-Líšeň, they were present also in Mutěnice, i.e., more distant rural settlement within the wider hinterland of Mikulčice’s centre. Regarding the latest field survey, which recognized feldspathic mica schist with garnets in some of Čučice’s outcrops, quernstones from other early medieval centres, which are characteristic by the garnet content and the zonality of tourmalines corresponding to tourmalines from Čučice, are also promising in this respect. These quernstones are already known from the centres of Pohansko near Břeclav and Mikulčice.

Příspěvek popisuje osm nově nalezených či nově identifikovaných dokladů finálních výrobků raně středověkých železářských hutí – železných lup nebo jejich polovin, a navazuje tak na text publikovaný v tomto časopisu v roce 2019, v němž bylo představeno čtrnáct takovýchto artefaktů.

Known finds of early medieval notched iron blooms from territory of Moravia 2

The paper describes eight newly found or newly identified examples of final products of early medieval bloomeries – iron blooms or their halves, and thus builds on a text published in this journal in 2019, in which fourteen such artefacts were presented.

Lažánky jsou známy spíše svou vápenickou historií, reprezentovanou dochovanými šachtovými pecemi. V oblasti „mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou“ se však nachází i doklady starého zpracování železných rud využívajícího místní ložiska těžená ponejvíce v 19. století. Nejstarším dosud známým železářským objektem je relikt pyrotechnologického zařízení objevený v roce 1984 při rozšiřování těžebního prostoru lažáneckého kamenolomu. Objekt byl popsán jako raně středověká vyhřívací výheň zaplněná pozůstatky železářské výroby – struskou, dyznovými vložkami, několika úlomky stěn pece, nepočetným, ale poměrně chronologicky homogenním keramickým souborem s vazbami na velkomoravská centra a dyznami dvou typů. Cílem příspěvku je přiblížit a představit tento materiál získaný v roce 1984 do sbírek Technického muzea v Brně.

Evidence of medieval iron production from Lažánky near Veverská Bítýška

Lažánky village is better known for its limestone burning history, represented by preserved shaft kilns. In the area „between Velká Bíteš and Veverská Bítýška“, however, there is evidence of old iron ore processing using local ore deposits mined mostly during the 19th century. The oldest known ironworking feature is a relic of pyrotechnological device discovered in 1984 during the expansion of the mining area of the Lažánky stone quarry. The feature was described as an early medieval reheating hearth filled with the remains of iron production - slag, tuyere liners, a few fragments of furnace walls, and an innumerable but relatively homogeneous ceramic set and tuyeres of two types. The aim of this paper is to present this material acquired in 1984 to the collections of the Technical Museum in Brno.

Raně středověký meč, který je uložen ve sbírkách Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, je spojován s hradištěm na Levém Hradci, byť jeho nálezové okolnosti nejsou známy. Zbraň má jílec Petersenova typu Y, a již předchozí rentgenový průzkum prokázal damaskovaní čepele a přítomnost tzv. železné tauzie. Nově provedený rtg. tomografický průzkum umožnil bližší specifikaci plošného damasku a především tauzie; odhalil, že čepel nese damaskovaný nápis „(ABO)FECIT“ na jedné straně, a složený geometrický znak na straně druhé. Všechny nově získané informace jsou v článku podrobně popsány a diskutovány.

Survey of early medieval sword from the collections of the Central Bohemian Museum in Roztoky u Prahy

The early medieval sword, which is deposited in the collections of the Central Bohemian Museum in Roztoky u Prahy, is being associated with the stronghold of Levý Hradec, although its find-circumstances are not known. The weapon has hilt of the Petersen type Y, and already previous X-ray survey revealed pattern welding of the blade and the presence of an iron inlay. Newly conducted survey by means of X-ray computed tomography allowed more detailed specification of the surface pattern welding, and – mainly - of the inlay. It has been found that the blade bears pattern-welded inscription „(ABO) FECIT“ on one side, and a composed geometric pattern on the other side. All the newly acquired pieces of information are described and further discussed in detail.

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí. Příspěvek představuje i starší nálezy dokládající činnost středověkých železářských dílen v okolí města Kunštátu.

Traces of direct iron production in the Nevěrný forest north of Rudka near Kunštát

In 1996, in the north of the village of Rudka near Kunštát, the Technical Museum in Brno carried out a small scale archaeological excavation of the remains of bloomery workshop. Fragments of bloomery furnace walls, slag, pottery and thin-walled tuyeres were found in the trench. These are the main topic of the paper, as they were found in relatively large numbers and survived in a much better condition than in the case of previous findings of this type of archaeological material made in the area. The paper also presents older findings documenting the activities of medieval ironworks in the vicinity of the town of Kunštát.

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

Poměrně vzácným dokladem staré železářské výroby jsou železné lupy vzniklé prokováním železné houby či případně získané přímo redukčním procesem v kusové železářské peci. Z území Moravy je známo několik nálezů železných lup se zásekem, které jsou datovány do 9. století. Cílem příspěvku je krátká sumarizace základních údajů o těchto artefaktech a případná iniciace debaty směřující k sjednocené metodice jejich popisu a průzkumu, umožňující posun v dalším bádání.

Known finds of early medieval notched iron blooms in Moravia

Old bloomery iron smelting is rather rarely evidenced by finds of iron blooms processed by forging or obtained in good state of consolidation directly by reducing proces in bloomery furnaces. Several finds of notched blooms are known from Moravia, dating from the 9th century. This contribution aims to briefly summarize the basic facts about these artefacts and, eventually to initiate a discussion leading to the unified methodology of their description and research, enabling a shift in further research.

Cílem práce je seznámení se dvěma raně středověkými lokalitami a především s nimi spjatou železářskou výrobou. Lokality jsou geograficky vymezeny společně s přírodními podmínkami střední Moravy a dále je zkoumáno osídlení na Uničovsku. Je popsán systém slovanského železářství v českých zemích, do kterého je zasazeno železářství na Uničovsku v období raného středověku. Stěžejní částí práce je samotná analýza lokalit Brníčko a Dolní Sukolom, zhodnocení nálezových situací, charakteristika železářských pecí, které jsou zařazeny do systému železářství na Moravě. Dále je proveden rozbor artefaktů i ekofaktů z obou lokalit.
Lokality ležící severně od města Olomouce, v blízkosti města Uničova, vykazovaly již předchozí osídlení a na raně středověké osídlení plynule navázalo osídlení středověké a novověké. Hovoříme o území, které bylo ideální pro slovanské osídlení a následně i pro vznik kovozpracujícího střediska produkujícího železo nejen pro oblast Uničovska.
Tři dolnosukolomské pece můžeme podle analogie s pecemi z lokality Želechovice chronologicky zařadit do přelomu 8. a 9. století. Ve všech případech můžeme hovořit o pecích vtesaných do terénu se zahloubenou nístějí, s dlouhým tunelem v hrudní partii a s podkovovitou dutinou v zadní stěně šachty. Pouze jediná nalezená železářská pec na lokalitě Brníčko je díky keramickému materiálu zařaditelná do období 11.–12. století. Ačkoliv v této době nastává nástup nadzemních šachtových pecí s kotlovitě zahloubenou nístějí, je z popisovaných nálezů zřejmé, že hutníci v pozdějších stoletích pracovali i s jinými typy pecí. Pro železářské pece z tohoto chronologického období jsou typické kotlovitě zahloubené nístěje.
Důležitým zjištěním k rozpoznání železářských pecí byla analýza strusky, provedená na vzorcích z obou lokalit. Díky chemické analýze se nám podařilo prokázat, že hutnící z obou lokalit i ze známé dílny u Želechovic využívali stejné železorudné magnetit-hematitové ložisko. Lze tedy předpokládat, že všechny hutnické dílny, které v raném středověku na Uničovsku pracovaly, využívaly tento bohatý zdroj rudy.