Josefov

V letošním roce jsme si připomenuli výročí čtyřiceti let od zpřístupnění „Expozice železářství – vývoj železářství ve střední části Moravského krasu“ v objektu Kameňáku, modelárny lichtenštejnské železářské huti v Josefově u Adamova, dnešní Staré huti u Adamova. Tento počin v podstatě ukončil proces rekonstrukce objektů huti, i když původní plány byly podstatně velkorysejší. Současně uběhlo deset let od zařazení vysoké dřevouhelné pece a objektu Kameňáku na seznam národních kulturních památek České republiky. Předložený text stručně shrnuje historii této významné technické památky, přináší krátký popis jednotlivých částí areálu a o něco podrobněji se věnuje tomu, co zpřístupnění expozice předcházelo a též tomu, co následovalo.

From the Liechtenstein Ironworks to a National Cultural Monument - 40 years since the monument was opened to the public and 10 years since it was listed as a National Cultural Monument of the Czech Republic

This year we commemorated the fortieth anniversary of the opening of the „ History of ironmaking - the development of ironmaking in the central part of the Moravian Karst“ in the building of Kameňák, the pattern house of the Liechtenstein ironworks in Josefov by Adamov, today‘s Stará huť u Adamova. This venture essentially ended the process of reconstruction of the smelter buildings, although the original plans were much more generous. At the same time, ten years have passed since the listing of the blast furnace and the Kameňák building on the list of national cultural monuments of the Czech Republic. The text presented here briefly summarises the history of this important technical monument, gives a short description of the individual parts of the site and goes into a little more detail about chat preceded and followed the opening of the exhibition.

Údolí Křtinského potoka (u místních Říčka), tvoří ve své délce 5 km od výtoku potoka z podzemních systémů při Býčí skále po ústí do řeky Svitavy v Adamově jedno z protoindustriálních území Střední části Moravského krasu – všechna výrobní zařízení zde však postupně zanikla. Shodný rozvoj průmyslového podnikání nastal při podobných přírodních podmínkách v údolí říčky Punkvy při níž se postupně zformovaly železářské a strojírenské podniky, trvající v pozměněných souvislostech dodnes. Vedle sklářské huti, železářského hamru (tzv. Althamr – později mlýn s pilou) a železářské huti Františka (dnes technická památka Stará huť u Adamova), pracovala při potoce dvojice prachových mlýnů, v nichž byl vyráběn od poloviny 18. století pro potřeby armády rakouské monarchie černý střelný prach. 

Karel Rumler, který se stal obětí svého povolání a „hloupé neopatrnosti“, když 31. července roku 1876 přivedl k výbuchu 1700 liber (952 kg) střelného prachu a tím i zničil místní prachárenský provoz (Sobol 1966). Rumler při výbuchu zahynul, na následky popálenin a dalších zranění zemřel bezprostředně i pomocný dělník Václav Šmerda, popáleniny přežil dělník Andrlík.

Nezbývá nám, nežli začít smutnou zprávou. 29. ledna zemřel jeden z „otců zakladatelů“ konference Archeologia technica a tohoto periodika, Jiří Merta. Věříme, že jeho jméno s nimi bude i nadále spojováno, stejně tak jako zůstane součástí minulosti, současnosti, ale i budoucnosti Technického muzea v Brně, Staré huti u Adamova, Workshopů starého železářství, Setkání ve střední části Moravského krasu, Spolku Františka, Šlakhamru a dalších dějů, na nichž se podílel.