těžba zlata

V nově vydané knize „Rudné a uranové hornictví České republiky“ (ed. J. Kafka 2003) mě zaujal odhad vytěženého zlata v průběhu 17. a 18. století. Produkce hlavních zlatorudných revírů Jílového u Prahy, Krásné Hory, Kašperských Hor, Roudného a Dobré Vody byla odhadnuta na 275 kg zlata. Zlaté Hory nebyly (kromě údajných pokusů o obnovu rýžování) v přehledu zmíněny. Přitom odhad vytěženého zlata v období 17.–18. století jen ve Zlatých Horách činí asi 203,5 kg čistého zlata, tedy téměř 3/4 předpokládané produkce všech českých zlatorudných dolů.

V roce 1998 jsem se díky J. Večeřovi seznámil s pozůstatky středověkého dolování v okolí Zlatých
Hor. Kromě obhlídky povrchových reliktů se podařilo získat i soubor archeologických nálezů z lokalit
Lange Pinge a Kunstschachte. Tyto dvě lokality se nachází na území nazývaném Starohoří (nebo
Obirgrube).

Pozůstatky středověkého dolování zlata na jihozápadní Moravě

Podpovrchové dobývání zlatonosných sedimentů v Jeseníkách na Bruntálsku

Rýžovnický splav a prospektorská základna Keltů k rýžování zlata u Medlešovic na Strakonicku (Stav hodnocení a kritika pramenů)

Pokusné rýžování na Otavě

Terénní průzkum a evidence rýžovišť zlata v okrese Prachatice

Příspěvek k rýžování zlata na Horském potoce

to do