Dyzny raně středověkých železářských pecí

Dyzny
Ondřej Merta

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině

Milíře
Václav Matoušek, Jiří Woitsch

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií. Přínosem projektu bylo stanovení typologie uhlířských plošin a upřesnění prostorových struktur rozsáhlých soustav zaniklých plošin v lesních porostech, přičemž z písemných pramenů i z umístění rozsáhlých soustav uhlířských plošin v krajině vyplývá, že naprostá většina dřevěného uhlí byla v novověku určena pro velké průmyslové metalurgické provozy. Projekt však také opakovaně potvrdil, že kombinace archeologického a botanického studia umožňuje zaniklé uhlířské plošiny datovat nejvýše do „novověku“, tj. obecně do období 18.–20. století. Bližší časové zařazení provozu na jednotlivých plošinách zatím není možné a i další informace, které lze získat výzkumy plošin, jsou poměrně chudé, což potvrzují i obdobné výzkumy prováděné již několik desítek let v zahraničí. Budoucnost terénního výzkumu proto spatřujeme v rozšíření bádání na okolí vlastních plošin, resp. na zařazení uhlířství do komplexu výrobních i nevýrobních aktivit vázaných na lesní prostředí.

Historical charcoal burning platforms – right fully or wrongly overlooked monuments? Experience from a study of platforms from early modern and modern ages in the Křivoklát region, and in the Brdy and Radečská vrchovina Highlands

In the years 2013–2018, the Faculty of Humanities of Charles University in Prague, in cooperation with experts from other institutions, conducted an informal interdisciplinary project concerning studies of recently defunct charcoal burning platforms in the Křivoklát and Brdy regions in Central Bohemia and the Radeč hills in Western Bohemia. The studies included archaeological fieldwork, anthracologic analyses, studies of historical sources, experiments, and the use of ethnographic analogies. The result of the project was the determination of the typology of the charcoal-making platforms and the refinement of spatial structures of extensive swarms of defunct platforms in forest regions, with historical sources and the layout of the charcoal sites in the landscape indicating the use of most of the charcoal in early modern and modern ages for large metallurgic plants. The project again confirmed that the combination of archaeological and botanical studies enables the dating of these charcoal sites into modern times, i.e., the 18th–20th centuries. More precise dating of the operation on individual sites is not possible, and additional information which can be gathered from the study of the sites is also quite sketchy, which is in accord with a similar investigation conducted for several decades abroad. Further studies should therefore encompass the surroundings of the charcoal sites, or the integration of charcoal making into the wider scope of productive and non-productive activities associated with the forest environment.

Key words: charcoal production – defunct charcoal-burning platforms – early modern and modern ages – interdisciplinary studies – Czech lands

Rekonstrukce dřevinné skladby lesních porostů NPR Habrůvecká bučina pomocí antrakologické analýzy uhlíků z bývalých milířů

Dřevěné uhlí
Pavel Peška

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Key words: Moravia – Moravian Karst – charcoal burning – charcoal burning platform – anthracologic analysis – reconstruction of species composition

Klikatá cihlářská pec v Uherčicích

Uherčice - mapa
Petr Holub

Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.

The zig zag brick kiln in Uherčice

The brick kiln in the Korolupy cadastre was operated by the administration of the Uherčice estate as a manorial brickyard. In its current position, it is only the second brickyard on the estate; the older kiln stood behind the manorial granary. In the 1930s, a new brick kiln with continuous operation, the so-called zigzag kiln, was built here. The article deals with the history of bricklaying in Uherčice in the 19th and in the first half of the 20th century.

Key words: brickyard – kiln – Uherčice – zigzag kiln – estate

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Potravinářská pec
Václav Kolařík, David Merta, Lenka Sedláčková

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

Key words: pyrotechnological equipment – food preparation oven – Middle Ages – Brno – archaeological excavation

Známé nálezy raně středověkých železářských naseknutých lup z území Moravy

AT_30_naseknuté_lupy
Ondřej Merta

Poměrně vzácným dokladem staré železářské výroby jsou železné lupy vzniklé prokováním železné houby či případně získané přímo redukčním procesem v kusové železářské peci. Z území Moravy je známo několik nálezů železných lup se zásekem, které jsou datovány do 9. století. Cílem příspěvku je krátká sumarizace základních údajů o těchto artefaktech a případná iniciace debaty směřující k sjednocené metodice jejich popisu a průzkumu, umožňující posun v dalším bádání.

Known finds of early medieval notched iron blooms in Moravia

Old bloomery iron smelting is rather rarely evidenced by finds of iron blooms processed by forging or obtained in good state of consolidation directly by reducing proces in bloomery furnaces. Several finds of notched blooms are known from Moravia, dating from the 9th century. This contribution aims to briefly summarize the basic facts about these artefacts and, eventually to initiate a discussion leading to the unified methodology of their description and research, enabling a shift in further research.

Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí

AT_30_Kos_Kras
Petr Kos

Příspěvek shrnuje výsledky povrchové prospekce provedené autorem v rozmezí let 2016 až 2019 v oblasti Moravského krasu a jeho okolí, se zaměřením na výrobní a exploatační objekty spojené s výrobou páleného vápna a stavební keramiky. Celkem šest výrobních areálů lze spojit s okrsky panských stavebních hutí, podílejících se na vrchnostenských stavbách v průběhu středověku a raného novověku (církevní areál vranovských paulánů a Lichtensteinů, ronovské a novohradské panství, církevní areál zábrdovických premonstrátů, jedovnické a holštejnské panství). Některé vzájemné vztahy výrobních objektů a staveb (kostelů, klášterů, hradů, dvorů) naznačují nové historické skutečnosti, které by však bylo nutné z hlediska zpřesnění informací ještě verifikovat archeologickými terénními výzkumy.

New lime kiln and brick production sites in the Moravian Karst and its environs

The contribution summarizes the results of surface prospection of the author on the years 2016–2019 in the region of the Moravian Karst and its environs, focusing on the production and mining objects related to the production of lime and building ceramic. Six areas in total can be related to the districts of manorial building workshops, taking part on the construction of manorial buildings in the course of the middle age and early modern history (the ecclesiastic site of Order of Minims in Vranov and Princes of Lichtenstein, Ronov castle and Nový hrad castle manors, the ecclestic site of Zabrdovice Premonstratensians, Jedovnice and Holštejn manors). Some mutual relations of the production facilities and buildings (churches, monasteries, castles, manor houses) point to new historical facts, which would however have to be verified by archaeological field work to refine the information.

Nálezy středověkých vápenických pecí ze záchranných archeologických výzkumů na Dominikánském náměstí v Brně

AT_30_Dominikánské_náměstí
Václav Kolařík, Marek Peška, Antonín Zůbek

Cílem příspěvku je informovat o nálezech středověkých vápenických pecí v prostoru Dominikánského náměstí v Brně. Při záchranných archeologických výzkumech realizovaných v letech 2000 a 2018 byly dokumentovány relikty pěti objektů, které lze zřejmě spojovat s nejstarším stavebním obdobím vznikajícího města, v tomto prostoru především s výstavbou význačných dominant někdejšího Rybného trhu kláštera dominikánů s příslušným kostelem sv. Michala, případně tzv. Královské kaple a domu cisterciaček.

Finds of mediaeval lime kilns during rescue archaeological excavations of the Dominican square in Brno

The aim of the contribution is to inform about the finds of medieval lime kilns in the area of the Dominican square in Brno. During archaeological rescue excavations conducted in the years 2000 and 2018, the relics of five objects were documented, probably associated with the oldest epoch of the building of the city, in this area specifically linked to the construction of important landmarks of the former Fish market of the Dominican Order monastery with the adjacent church of St. Michael, eventually also the Royal chapel and House of the Cistercian Nuns.

Archeologické stopy pivovarských technologií

AT_30_Holub_pivovary
Petr Holub, Milan Starec

Stejně jako je tomu často i u jiných typů průmyslových objektů, poznání archeologie se u pivovarů a sladoven omezuje v současné době na několik málo desítek publikovaných případů. Potenciál, který naše země k archeologickému poznání oboru skýtají, je však mnohem větší. Může se stát, že mezi archeologem a adekvátní publikací nálezové situace stojí interpretační rovina. Jak tedy vypadal ve skutečnosti historický pivovar předprůmyslového období 16. až první poloviny 19. století dle současného stavu poznání, nastíní stručný shrnující text.

Archaeological traces of beer-brewing technologies

As is the case even for other types of industrial objects, achaeological findings concerning beer and malt breweries are limited to a few tens of published cases. The potential for archaeological exploration of this field provided by our country is much greater. It may happen, that the level of interpretation may stand between the archaeologist and a publication. How a historic brewery of the pre-industrial era between the 16th to the first half of the 19th century really looked like according to present knowledge is outlined by the following text.

Středověká cihlářská pec na výrobu střešní krytiny z Rooseveltovy ulice v Brně

AT_30_Rooseveltova
Petr Holub, Václav Kolařík, Antonín Zůbek

V roce 2013 byl při záchranném archeologickém výzkumu prováděném v rámci stavby parkovacího domu na Rooseveltově ulici v Brně dokumentován výrobní okrsek sestávající z několika kusů žárových pecí. Některé z nich byly interpretovány jako pece pro výrobu vápna, u jiných nebylo možné rozhodnout, zda sloužily jako pece cihlářské nebo vápenické, případně, zda neplnily oba výše zmíněné účely současně. Jedna z pecí se od ostatních odlišovala menšími rozměry a vestavbou roštu ve vypalovací komoře. S ohledem na nalezené pozůstatky plochých střešních tašek, jak ve formě zmetků, tak nevypálených výrobků, byla tato interpretována jako pec sloužící k výrobě
pálené střešní krytiny.


Mediaeval brick kiln for the production of roof tiles from the Roosevelt street in Brno

In the scope of rescue excavation conducted prior to the construction of a parkhouse on the Roosevelt street in Brno, a production site was documented, which included several kilns. Some were interpreted to be lime kilns, others could not be assigned without a bias, with them having served either as lime or brick kilns, or both. One of the kilns was characteristic by its smaller proportions and a grate in the burning chamber. With regard to the found remains of flat roof tiles, both unburnt and defective, this device was classified as a kiln for roof tile fabrication

Springerova barvírna v Brně

AT_30_Springerova_barvírna
Róbert Antal, Zbranek Hynek

Příspěvek se věnuje nálezu barvírenských provozů na ulici Dornych v Brně, ke kterému došlo při provádění záchranného archeologického výzkumu přeložky horkovodu. Odkryty byly dva provozy barvírny se dvěma fázemi. Barvírna fungovala v průběhu 19. století. Příspěvek se dále zabývá výhledem do budoucna, protože převážná většina barvírny zůstala zachována in situ. Příspěvek předkládá k diskusi možnost
záchrany a prezentace této industriální památky.

The Springer dyeing plant in Brno

The contribution deals with the find of dyeing workshops on the Dornych street in Brno, which took place on the occasion of the redirecting of the steam duct. Two dyeing workshops of the factory were uncovered, with two stages of evolution. The dyeing workshop operated in the course of the 19th century. This contribution also looks to the future, since most of the dyeing workshop was preserved in-situ. Our contribution discusses the options of salvage and presentation of this historical monument.

Predbežná správa o náleze farbiarne na Křenovej ulici v Brne

AT_30_Barvirna_Křenová
Róbert Antal, Michal Bučo, Hynek Zbranek

Archeologický výskum na Křenovej ulici v Brne odkryl pozostatky industriálnej farbiarne textilu vybudovanej na konci 18. storočia. Predložený článok vykladá históriu lokality a farbiarskej dielne samotnej, ďalej sa tiež sústredí na technológiu a proces farbenia textilu aby na záver prezentoval výsledky vykonaného záchranného výskumu.

Dyework for textile goods on the Křenová street in Brno - preliminary report

The archaeological survey on the Křenová street in Brno uncovered the remains of an industrial dyeing workshop for textile goods built towards the end of the 18th century. The presented paper presents the history of the site and the workshop itself, further concentrating on the technological aspects and the process of textile dyeing, to summarize the results of the conducted archaeological rescue excavation.

Prachové mlýny v Josefovském údolí

Jiří Merta

Údolí Křtinského potoka (u místních Říčka), tvoří ve své délce 5 km od výtoku potoka z podzemních systémů při Býčí skále po ústí do řeky Svitavy v Adamově jedno z protoindustriálních území Střední části Moravského krasu – všechna výrobní zařízení zde však postupně zanikla. Shodný rozvoj průmyslového podnikání nastal při podobných přírodních podmínkách v údolí říčky Punkvy při níž se postupně zformovaly železářské a strojírenské podniky, trvající v pozměněných souvislostech dodnes. Vedle sklářské huti, železářského hamru (tzv. Althamr – později mlýn s pilou) a železářské huti Františka (dnes technická památka Stará huť u Adamova), pracovala při potoce dvojice prachových mlýnů, v nichž byl vyráběn od poloviny 18. století pro potřeby armády rakouské monarchie černý střelný prach. 

Karel Rumler, který se stal obětí svého povolání a „hloupé neopatrnosti“, když 31. července roku 1876 přivedl k výbuchu 1700 liber (952 kg) střelného prachu a tím i zničil místní prachárenský provoz (Sobol 1966). Rumler při výbuchu zahynul, na následky popálenin a dalších zranění zemřel bezprostředně i pomocný dělník Václav Šmerda, popáleniny přežil dělník Andrlík.

Základní suroviny užité při výstavbě některých částí hradu Skály (okr. Žďár n. Sázavou) a způsoby jejich získávání

Michaela Endlicherová, Miroslav Korbička

K modernímu pochopení výstavby středověkých hradů lze dnes jen těžko přistupovat bez základních znalostí geologické stavby oblastí. Od níž se totiž odvíjí celá řada podstatných problémů týkajících se výstavby hradů související např. s geomorfologií, hydrogeologií a samozřejmě i s přítomností či nepřítomností potřebných stavebních surovin.

Doklady hutnění železa z časně laténského sídliště v Olomouci–Neředíně (předběžná zpráva)

Petra Goláňová, Karel Malý

Na lokalitě Olomouc–Neředín probíhá od roku 1998 v trati „Mýlina“ záchranný archeologický výzkum, prováděný Archeologickým centrem Olomouc. Podařilo se zde nalézt početné doklady osídlení a/nebo pohřbívání z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a římské. V následující stati je věnována pozornost nálezům z objektů datovaných do časné doby laténské, které souvisejí s hutnictvím

Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi

Michal Kloiber, Tomáš Kovář, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Archeologické doklady vodohospodářství středověkého a novověkého Brna v prostoru Dolního trhu

Petr Polánka, Antonín Zůbek

Dolním trhem byl v Brně v opozici k Hornímu trhu (dnes Zelný trh) od středověku označován prostor dnešního náměstí Svobody. Nerozlučně byl spjat s počátky lokace města v 1. třetině 13. století a patřil vždy k jeho nejvýznamnějším místům.

Bývalá sladovna v ulici Úzké č. 3 v Jihlavě

Petr Holub, David Merta

V souvislosti s přípravou výstavby domu na ulici Čajkovského č. 34 v Jihlavě byla v listopadu 2001 dokumentována stavba na sousední, severně navazující parcele č. 1504 – Úzká 3. V roce 2002 byla stavba stržena a na jejím místě postaven bytový dům. V souvislosti s tím byl na celé parcele proveden
záchranný archeologický výzkum.

Vápenické pece města Olomouce v Grygově v 19. století

Miroslav Papoušek

Ojedinělý ostrůvek výstupu devonského vápence na katastru obce Grygov v lokalitě nazývané Horky byl až do vyčerpání zásob vápence na počátku 70. let 20. století významnou lokalitou, kde se již od počátku 16. století těžil vápenec k pálení vápna. V první polovině 20. století se zde intenzivně těžil vápenec i na stavební kámen a zejména na výrobu cementu pro potřeby cementárny Hrůza a Rosenberg v Olomouci–Hodolanech, do níž byl přivážen dnes již zaniklou úzkokolejnou tratí z Grygova do Hodolan. Po útlumu těžby byly veškeré lomy zavezeny odpadky a rekultivovány. Na místě samém dosud stojí bývalá kruhová vápenka města Olomouce, ve které se přestalo vyrábět vápno v roce 1973, a také obytný dům pro dělníky olomouckých městských vápenek, postavený v roce 1851.