Archeologický průzkum

Příspěvek se věnuje archeologickému výzkumu provedenému v letech 1996 až 1997 na lokalitě Habrůvecká bučina v oblasti Moravského krasu. Hlavním předmětem je pak konkrétně soupis a následné vyhodnocení dnes dostupného nálezového souboru pro tuto lokalitu. Tímto způsobem je možné o této mladohradištní železářské dílně získat nejen další informace, ale zároveň umožnit i její bližší srovnání s doposud prozkoumanými lokalitami této oblasti. Na základě tohoto bližšího srovnáni je pak možné stanovit, že železářská dílna zachycená na této lokalitě obecně víceméně zapadá do doposud stanoveného obrazu železářské produkce Moravského krasu v době mladohradištní. Nicméně nalezeno bylo přece jen i pár neobvyklých artefaktů, které pro další bádání stanovují dvě hlavní otázky: Možnost využití metalurgických zařízení schopných odpichu strusky i v době mladohradištní? Přítomnost obytných objektů v okolí železářských dílen?

Klíčová slova: Habrůvecká bučina, mladohradištní období, Moravský kras, raný středověk, železářství

Článek se věnuje nálezům typu zajílování exteriéru unikátních historických vodojemů na Žlutém kopci v Brně na ulici Tvrdého 506/15. Zachycené zajílování doplňuje částečně zachovanou historickou stavební dokumentaci vodojemů a doplňuje poznání o této unikátní technické památce, která je od roku 2019 vedena jako kulturní památka rejs. č. ÚSKP 106360.

Mezi nejpočetnější relikty činnosti starých hutníků nalézané při archeologických výzkumech jejich dílen patří jejich odpady – strusky. Méně obvyklými (ale například v prostředí západní Moravy početnými) jsou dyzny – keramické trubice umožňující dmýchání do nístějí železářských pecí a současně chránící ústí měchů před vysokým žárem. V dílnách je přítomna i keramika umožňující dataci, došlo i k nálezům několika kusů nářadí, zlomků dyznových štítků či panelů, brousků i vlastních výrobků hutí – železářských lup. Zdá se, že některé zkoumané západomoravské huti obsahují i další typ jinde nepřítomné (či nerozpoznané) technické keramiky – dyznové vložky, keramické trubice kónického tvaru usnadňující upevnění dyzen do nístěje pecí či výhní. Cílem následujícího textu je v krátkosti upozornit na tyto artefakty, jejich možné využití v rámci hutnického procesu a prostřednictvím popisu případným dalším badatelům usnadnit identifikaci.

Tuyere liners – an unusual inventory of Moravian early medieval ironworks?

Among the most numerous relics of the activity of ancient ironworkers found during archaeological excavations of their workshops are the production waste in form of slag. Less common (but still numerous in Western Moravia) are tuyeres – ceramic tubes that allow blowing of air into the iron furnace hearths and at the same time protect the mouths of the bellows from high heat. In metallurgical workshops, ceramics enabling dating is also present. Several pieces of tools, fragments of tuyere shields or panels, grinding wheels and the ironworks‘ own products – blooms – have been found as well. It seems that some of the researched West Moravian bloomery workshops also contain another type of technical ceramics not present (or not recognised) elsewhere – tuyere liners – ceramic tubes of a conical shape facilitating the mounting of the tuyeres into the furnaces or hearths. The aim of the following text is to briefly highlight these artefacts, their possible use during the metallurgical process and, through their description, to facilitate their identification by other researchers.

V roce 2020 byly při stavbě jímky ve východním sousedství kostela Narození Panny Marie v Holubicích odkryty zbytky rozsáhlého pyrotechnologického zařízení. V průběhu výzkumu bylo zařízení interpretováno jako vápenná pec, později bylo určení zpřesněno na milířovací jámu na pálení vápna. Další části objektu nalezené v letech 2021 a 2023 umožnily rekonstruovat podobu a rozměry této zajímavé technické památky. Dataci na základě keramiky doplnila radiokabonová analýza, která dává objekt do možné souvislosti se stavbou sousedního kostela kladenou do první třetiny 13. století.

Pit pile for burning lime from the late hillfort period from Holubice, district Prague-west

In 2020, during the construction of a sump in the eastern neighborhood of the Church of the Nativity of the Virgin Mary in Holubice, the remains of an extensive pyrotechnic device were uncovered. During the research, the device was interpreted as a lime kiln, later the designation was refined to a pit pile for burning lime. Other parts of the building found in 2021 and 2023 made it possible to reconstruct the form and dimensions of this interesting technical monument. The dating based on ceramics was supplemented by radiocarbon analysis, which puts the object in a possible connection with the construction of the neighboring church, dated to the first third of the 13th century.

Příspěvek popisuje osm nově nalezených či nově identifikovaných dokladů finálních výrobků raně středověkých železářských hutí – železných lup nebo jejich polovin, a navazuje tak na text publikovaný v tomto časopisu v roce 2019, v němž bylo představeno čtrnáct takovýchto artefaktů.

Known finds of early medieval notched iron blooms from territory of Moravia 2

The paper describes eight newly found or newly identified examples of final products of early medieval bloomeries – iron blooms or their halves, and thus builds on a text published in this journal in 2019, in which fourteen such artefacts were presented.

Lažánky jsou známy spíše svou vápenickou historií, reprezentovanou dochovanými šachtovými pecemi. V oblasti „mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou“ se však nachází i doklady starého zpracování železných rud využívajícího místní ložiska těžená ponejvíce v 19. století. Nejstarším dosud známým železářským objektem je relikt pyrotechnologického zařízení objevený v roce 1984 při rozšiřování těžebního prostoru lažáneckého kamenolomu. Objekt byl popsán jako raně středověká vyhřívací výheň zaplněná pozůstatky železářské výroby – struskou, dyznovými vložkami, několika úlomky stěn pece, nepočetným, ale poměrně chronologicky homogenním keramickým souborem s vazbami na velkomoravská centra a dyznami dvou typů. Cílem příspěvku je přiblížit a představit tento materiál získaný v roce 1984 do sbírek Technického muzea v Brně.

Evidence of medieval iron production from Lažánky near Veverská Bítýška

Lažánky village is better known for its limestone burning history, represented by preserved shaft kilns. In the area „between Velká Bíteš and Veverská Bítýška“, however, there is evidence of old iron ore processing using local ore deposits mined mostly during the 19th century. The oldest known ironworking feature is a relic of pyrotechnological device discovered in 1984 during the expansion of the mining area of the Lažánky stone quarry. The feature was described as an early medieval reheating hearth filled with the remains of iron production - slag, tuyere liners, a few fragments of furnace walls, and an innumerable but relatively homogeneous ceramic set and tuyeres of two types. The aim of this paper is to present this material acquired in 1984 to the collections of the Technical Museum in Brno.

Cílem příspěvku je seznámení s možností využití geofyzikálních metod pro detekci zaniklých hutních pracovišť. Čtenáře seznámíme se základním principem magnetometrie a metody magnetického mapování. Z výsledků vyplývá, že v poměrně krátké době lze nedestruktivním způsobem nejen detekovat i hluboko uložené zbytky po hutní výrobě a tím lépe odhadnout význam i rozsah lokalit, ale také lze dobře zmapovat rozsah zaniklých milířišť, jejichž plošiny se v dnešní krajině ztrácí.

Use of geophysical methods in mappin g the remains of early medieval metallur gical activities in the central part of the Moravian Karst

The aim of the paper is to present the possibility of using geophysical methods for detecting the extinct metallurgical sites. The reader will be introduced to the basic principles of magnetometry and magnetic mapping methods. The results show that in a relatively short period of time, not only can the deeply buried remains of metallurgical production be detected in a non-destructive way and thus the significance of the sites can be better estimated, but also the extent of extinct charcoal burning sites, whose platforms are being lost in today‘s landscape, can be well mapped.

Príspevok je zameraný na predstavenie zbierkového predmetu z fondu baníctva a hutníctva Baníckeho múzea v Rožňave – poľnú šachtovú pec zo zaniknutej stredovekej osady Somkút z okolia obce Gemerský Sad. Opisuje spôsob tavby a samotnú konštrukciu poľnej šachtovej pece. V druhej časti opisuje spôsob prezentácie v rámci expozície baníctva a hutníctva Gemera a porovnáva spôsoby prezentácii podobných šachtových pecí v múzeách v Maďarsku a v Česku.

Field shaft furnace from Gemersk ý Sad

The paper is focused on the presentation of a collection item from the mining and metallurgy fund of the Mining Museum in Rožňava - a field shaft furnace (bloomery furnace) from the extinct medieval settlement of Somkút from the vicinity of the village of Gemerský Sad. It describes the method of smelting and the construction of the field shaft furnace itself. The second part describes the method of presentation within the exposition of mining and metallurgy of Gemer and compares the methods of presentation of similar shaft furnaces in museums in Hungary and the Czech Republic.

In 2017, members of the TransFER project team participated in the ninth workshop of techniques of smelting iron ore held in Stará huť at Adamov near Brno in the Czech Republic. In the first part of the workshop, the focus was on education about all the stages of obtaining iron from ore and on active participation in the entire process of smelting in the furnace. In the second part, on the initiative of members of the TransFER project the smelting furnace in which the smelting experiments had previously been carried out was disassembled. In the investigations, which simulated archeological excavation, the aim was to define and recognize all the layers of its construction and repairs, and to compare the obtained results with situations at archaeological sites in Podravina, Croatia.

Rozebrání experimentální železářské kusové pece

V roce 2017 se členové týmu projektu TransFER zúčastnili devátého workshopu starého železářství ve Staré huti u Adamova. První části workshopu byl zaměřen na představení všech fází procesu získávání železa z rud a na aktivní účast na tavbě v železářské kusové peci. Ve druhé části byla z iniciativy členů projektu TransFER pec, v níž byly prováděny experimentální tavby, rozebrána. Cílem aktivity simulující archeologický výzkum, bylo definovat a rozpoznat fáze stavby pece a jejích oprav a porovnat výsledky se situacemi získanými na archeologických lokalitách v Podravině v Chorvatsku.

V rámci multidisciplinárního projektu řešícího problematiku těžby a zpracování mramorů v okolí města Žďár nad Sázavou byl na podzim roku 2016 proveden archeologický výzkum v lokalitě Dolinky. Jeho účelem bylo potvrzení předpokládaného výskytu vápenných pecí vázaných na nedaleký těžební areál. Pomocí geofyzikální prospekce a následného terénního odkryvu byla nalezena a zdokumentována jednokomorová vápenná pec a dvě těžební jámy na hlínu pozdně středověkého až novověkého stáří.

Lime kiln – Dolinky near Žďár nad Sázavou

Within the scope of a multidisciplinary project adressing the mining and processing of marmor in the vicinity of the city Žďár nad Sázavou, archaeological excavations took place at the Dolinky site during autumn in 2016. Its purpose was to confirm the presumed occurence of lime kilns bound to the nearby mining site. By means of geophysical prospection followed by excavation, a single-chamber lime kiln and two clay pits dating from late medieval to new age have been documented.

Žďár nad Sázavou, Dolinky, vápenná pec, mramor, pozdní středověk, novověk

Příspěvek referuje o nálezech dvou objektů z historického předměstí Brna, které můžeme interpretovat jako součásti otopných zařízení sloužících na sušení sladu (tzv. hvozdových pecí). Jejich datování do období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století je řadí do skupiny nejstarších dokladů těchto zařízení z období vrcholného středověku na území českých a polských zemí. Výrazným fenoménem tohoto předměstí bylo sladovnictví, podle něhož bylo někdy označováno jako Sladovnické. Místa, na nichž byly objekty objeveny, lze spojovat se zástavbou, která byla na západě vymezena Malou ulicí (platea Parva) a na jihu Svrateckým náhonem. Podle výpovědi archivního materiálu ze 14. století zde měli své dvorce a sladovny zámožní sladovníci.

Finds of kilns for drying malt in archaeological surveys in the area of the „malting district“ in Brno

The contribution reports the find of two objects in the historical suburb of Brno, which can be interpreted as parts of kilns used for drying malt. They have been dated to the 2nd half of 13th and the 1st half of the 14th century, making them one of the oldest known devices of their kind from the late medieval age in the Czech and Polish lands. A substantial phenomenon of these suburbs was malting, making them occasionally referred to as ‚Malting suburbs‘. The site where the objects were discovered can be linked to housing development delimited by the Malá street (platea Parva) from the West, and the Svratka river race channel from the South. According to archive material from the 14th century, the wealthy and prosperous maltsters had their undertakings in the sector.

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí. Příspěvek představuje i starší nálezy dokládající činnost středověkých železářských dílen v okolí města Kunštátu.

Traces of direct iron production in the Nevěrný forest north of Rudka near Kunštát

In 1996, in the north of the village of Rudka near Kunštát, the Technical Museum in Brno carried out a small scale archaeological excavation of the remains of bloomery workshop. Fragments of bloomery furnace walls, slag, pottery and thin-walled tuyeres were found in the trench. These are the main topic of the paper, as they were found in relatively large numbers and survived in a much better condition than in the case of previous findings of this type of archaeological material made in the area. The paper also presents older findings documenting the activities of medieval ironworks in the vicinity of the town of Kunštát.

Uhlířství, respektive pálení uhlí, představuje jedno z nejdůležitějších lesních řemesel, kdy zejména v raném novověku v souvislosti s rozšířením vysokých pecí dochází ke značnému rozvoji této aktivity. Do dnešních dob se stopy po této činnosti dochovaly v podobě uměle upravených plošin – milířišť. Těch naše lesy obsahují obrovské množství a až donedávna se jednalo z archeologického pohledu o marginální památky. V našem článku se snažíme shrnout některé výsledky a postřehy spojené s výzkumem milířišť tak, jak jsme je získali při řešení interdisciplinárního projektu zaměřeného na milířiště a jejich vliv na krajinu.

Charcoal burning and its archaeological evidence – a historical-archaeological view of the craft

Charcoal burning represents one of the most significant forest crafts, with the early modern period in particular seeing the activity developing significantly with the spread of blast furnaces. To the present day, artificial charcoal burning platforms are evidence of the activity. Our woodland contains a large number of these platforms, but until recently they were little investigated from an archaeological perspective. In our study, we endeavour to summarise some results and observations related to the research of charcoal burning platforms which we have obtained in work on an interdisciplinary project focused on charcoal burning platforms and their influence on the landscape.

Príspevok prezentuje výsledky archeologického výskumu v Lehote pri Nitre, ktorý tu v lete roku 2018 realizovali pracovníci Slovenského národného muzea – Archeologického múzea spolu z miestnymi dobrovoľnikmi. Cieľom nášho výskumu bolo overiť, či nález prepálenych tehál na lokalite súvisí so zaniknutou tehelňou, zobrazenou v týchto miestach na mapách II. a III. vojenského mapovania. Podarilo sa nám odkryť základy poľnej tehliarskej pece s tromi kúreniskami. Zásyp objektu bol tvorený zvačša stavebnou keramikou, okrem toho tu bol črepovy materiál kuchynskej keramiky, klince a jedna minca. Objekt sme na základe nálezov a archivnych dokumentov datovali do 18. – 19. storočia.

Results of archaeological excavation of a lost brickw orks in Lehota (Nitra district)

This study presents the results of an archaeological excavation in Lehota, near Nitra, undertaken in 2018 by staff at the Slovak National Museum – Archaeological Museum, alongside local volunteers. The objective of our research was to verify whether the finding of fired bricks at the location was related to a lost brickworks shown at these places in the maps of the Second and Third Military Surveys. We managed to uncover the foundations of a field brick kiln with three firing tunnels. The building was filled mostly with construction ceramics, and there were also fragments of kitchen pottery, nails and a coin. On the basis of the find and archive documents, we dated the building to the 18th – 19th century.

Příspěvek prezentuje relikty industriálních barvírenských provozů zachycených při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalé Vlněny u ulice Mlýnská. Odkryty byly tři provozy barvírenské z továrny M. E. Schwarze vybudované po roce 1872. Barvírny zanikají před rokem 1892.

Schwarz dyehouse in the former Vlněna factory in Brno

This study presents relics of industrial dyeing operations found during a rescue archaeological excavation at the site of the former Vlněny faktory on Mlynska street. Three dyeing operations from the M E Schwarz factory built subsequent to 1872 were found. The dyehouses disappeared prior to 1892.

Prozatím největší archeologický výzkum v historickém jádru Moravské Ostravy je spojen se zástavbou proluk po domech čp. 54 až 61 (tzv. Lauby) asanovaných spolu s navazující zástavbou ulice Pivovarské ve 2. polovině 20. století. Po ukončení terénní časti výzkumu realizované v letech 2017 až 2021 probíhá jeho komplexní vyhodnocení, předkládaný příspěvek se ale již nyní zaměřuje na nálezovou situaci z období 19. a 20. Století odkrytou při vytěžení stavební suti ze suterénu domu čp. 60. Tento původně šenkovní dům byl majiteli z rodiny Haberfeldů od konce 19. století postupně adaptován na zábavní podnik, který po roce 1924 nesl název kabaret Alhambra. V rámci poválečných adaptací objektu bylo v přízemí domu v roce 1946 zřízeno ústřední topení vytápěné kotlem umístěným v suterénu. Kotel nebyl při demolici domu po roce 1968 odstraněn a v průběhu počáteční fáze archeologického výzkumu se jej podařilo odkryt a dokumentovat. Jedná se o dvanactičlánkový nízkotlaký parní kotel typu Strebel určený jednak k vytápění parního topeni, a jednak k ohřevu teplé vody. Těleso litinového kotle se zachovalo takřka kompletní, takže mohl byt proveden jeho transfer do depozitáře a zvažováno je jeho restaurování.

Discovery of a St rebel comb ined steam boiler during an archaeological excavation of arcade buildings in Moravská Ostrava

The largest archaeological excavation so far in the historical centre of Moravska Ostrava is connected to development work on empty spaces at buildings no. 54 to 61 (“Lauby”, or arcade buildings) cleaned up along with the follow-up development on Pivovarska street in the second half of the 20th century. Following completion of the field research implemented in 2017 to 2021, its overall evaluation is underway, but the submitted study is already focused on the findings from the period of the 19th and 20th centuries uncovered during the extraction of building rubble from the basement of building no. 60. Originally an inn, this building was progressively adapted from the end of the 19th century by the Haberfeld family to become an entertainment establishment, which took the name Kabaret Alhambra after 1924. During post-war adaptation of the building, central heating was set up on the ground floor of the building, heated using a boiler located in the basement. This boiler was not removed during demolition of the building after 1968, and during the initial phase of the archaeological excavation it was discovered and documented. It is a Strebel model twelve-section low-pressure steam boiler designed both for steam heating systems and for heating hot water. The body of the cast iron boiler has been almost completely preserved, and so it was transferred to a repositury and considerations are being made of its restoration.

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií. Přínosem projektu bylo stanovení typologie uhlířských plošin a upřesnění prostorových struktur rozsáhlých soustav zaniklých plošin v lesních porostech, přičemž z písemných pramenů i z umístění rozsáhlých soustav uhlířských plošin v krajině vyplývá, že naprostá většina dřevěného uhlí byla v novověku určena pro velké průmyslové metalurgické provozy. Projekt však také opakovaně potvrdil, že kombinace archeologického a botanického studia umožňuje zaniklé uhlířské plošiny datovat nejvýše do „novověku“, tj. obecně do období 18.–20. století. Bližší časové zařazení provozu na jednotlivých plošinách zatím není možné a i další informace, které lze získat výzkumy plošin, jsou poměrně chudé, což potvrzují i obdobné výzkumy prováděné již několik desítek let v zahraničí. Budoucnost terénního výzkumu proto spatřujeme v rozšíření bádání na okolí vlastních plošin, resp. na zařazení uhlířství do komplexu výrobních i nevýrobních aktivit vázaných na lesní prostředí.

Historical charcoal burning platforms – right fully or wrongly overlooked monuments? Experience from a study of platforms from early modern and modern ages in the Křivoklát region, and in the Brdy and Radečská vrchovina Highlands

In the years 2013–2018, the Faculty of Humanities of Charles University in Prague, in cooperation with experts from other institutions, conducted an informal interdisciplinary project concerning studies of recently defunct charcoal burning platforms in the Křivoklát and Brdy regions in Central Bohemia and the Radeč hills in Western Bohemia. The studies included archaeological fieldwork, anthracologic analyses, studies of historical sources, experiments, and the use of ethnographic analogies. The result of the project was the determination of the typology of the charcoal-making platforms and the refinement of spatial structures of extensive swarms of defunct platforms in forest regions, with historical sources and the layout of the charcoal sites in the landscape indicating the use of most of the charcoal in early modern and modern ages for large metallurgic plants. The project again confirmed that the combination of archaeological and botanical studies enables the dating of these charcoal sites into modern times, i.e., the 18th–20th centuries. More precise dating of the operation on individual sites is not possible, and additional information which can be gathered from the study of the sites is also quite sketchy, which is in accord with a similar investigation conducted for several decades abroad. Further studies should therefore encompass the surroundings of the charcoal sites, or the integration of charcoal making into the wider scope of productive and non-productive activities associated with the forest environment.

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.

The zig zag brick kiln in Uherčice

The brick kiln in the Korolupy cadastre was operated by the administration of the Uherčice estate as a manorial brickyard. In its current position, it is only the second brickyard on the estate; the older kiln stood behind the manorial granary. In the 1930s, a new brick kiln with continuous operation, the so-called zigzag kiln, was built here. The article deals with the history of bricklaying in Uherčice in the 19th and in the first half of the 20th century.