pyrotechnologická zařízení

Příspěvek referuje o nálezech dvou objektů z historického předměstí Brna, které můžeme interpretovat jako součásti otopných zařízení sloužících na sušení sladu (tzv. hvozdových pecí). Jejich datování do období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století je řadí do skupiny nejstarších dokladů těchto zařízení z období vrcholného středověku na území českých a polských zemí. Výrazným fenoménem tohoto předměstí bylo sladovnictví, podle něhož bylo někdy označováno jako Sladovnické. Místa, na nichž byly objekty objeveny, lze spojovat se zástavbou, která byla na západě vymezena Malou ulicí (platea Parva) a na jihu Svrateckým náhonem. Podle výpovědi archivního materiálu ze 14. století zde měli své dvorce a sladovny zámožní sladovníci.

Finds of kilns for drying malt in archaeological surveys in the area of the „malting district“ in Brno

The contribution reports the find of two objects in the historical suburb of Brno, which can be interpreted as parts of kilns used for drying malt. They have been dated to the 2nd half of 13th and the 1st half of the 14th century, making them one of the oldest known devices of their kind from the late medieval age in the Czech and Polish lands. A substantial phenomenon of these suburbs was malting, making them occasionally referred to as ‚Malting suburbs‘. The site where the objects were discovered can be linked to housing development delimited by the Malá street (platea Parva) from the West, and the Svratka river race channel from the South. According to archive material from the 14th century, the wealthy and prosperous maltsters had their undertakings in the sector.

Generální oprava domu Brno, Biskupská 7 a plánovaná nová přístavba v jeho dvorní části s výkopy do úrovně základové spáry vyvolala na podzim 2014 záchranný archeologický výzkum.
Parcela domu Biskupská 7 se nachází v jihozápadní části historického jádra města, na svahu nedaleko od nejvyšší části Petrského návrší, které hrálo v brněnských dějinách jednu ze stěžejních rolí. Od samých počátků brněnské historiografie sem byl situován nejstarší kostel na území města i raně přemyslovský hrad.
Záchranný archeologický výzkum byl realizován třemi sondami, které svou velikostí odpovídaly zemním pracím. V průběhu výzkumu se podařilo zachytit pozůstatky tří pyrotechnologických zařízení, která náležela k nejstaršímu horizontu osídlení tohoto místa někdy na začátku 13. století. Topeniště nebyla současná, doba jejich existence na sebe však takřka bezprostředně navazovala. U žádného z těchto tří typologicky zcela odlišných zařízení nedokážeme říct, k čemu byla používána. V nich ani v jejich blízkosti se nenacházel žádný produkt, případně surovina, která by jejich produkci mohla osvětlit. Pece lze považovat např. za součást zázemí pro nově budované dřevohliněné domy, které byly stavěny  kolem poloviny 13. století v čele parcely.

Příspěvek referuje o nálezu čtyř reliktů pyrotechnologických objektů, které byly dokumentovány při záchranném archeologickém výzkumu parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně, jenž se realizoval v letech 2013 a 2014. Parcela byla součástí předměstské osady, jejíž obyvatelé byli ve středověku označováni v písemných pramenech jako „chudí pod Puhlíkem“.