Svorové ruly z Čučic. Zdroj raně středověkých žernovů na Moravě

Čučice - mlací kámen v zahrádce
Michal Hlavica, Antonín Přichystal, Rudolf Procházka, Petr Gadas

Studie čtenáře podrobněji seznamuje s málo známou archeologickou a geologickou lokalitou v Čučicích (okr. Brno-venkov), jež byla odborně zaznamenána geologem S. Zacherlem v roce 1977. Ze svorových výchozů lokalizovaných na svahu jednoho z ostrých meandrů řeky Oslavy byly v průběhu raného středověku těženy turmalinické svory a v podobě žernovů dále distribuovány na dobová sídliště. Dosavadní znalosti rozsahu produkčně-distribuční sítě, skrze niž produkce z Čučic plynula, se studie pokusila rozšířit analýzou deseti svorových žernovů či jejich fragmentů z vybraných raně středověkých lokalit. Ta prokázala, že mimo známý výskyt čučických žernovů v centru na Starých Zámcích v Brně-Líšni byly tyto produkty přítomny i v Mutěnicích, tj. na vzdálenějším venkovském sídlišti v širším zázemí mikulčického centra. S ohledem na nejnovější terénní poznatky, které v některých čučických svorových výchozech potvrdily i výskyt granátů, se nicméně jako slibné ukazují i žernovy z dalších raně středověkých center, které jsou charakteristické přítomností granátů a zonálností turmalínů odpovídající turmalínům z Čučic. Tyto žernovy jsou dosud známy na Pohansku u Břeclavi a v Mikulčicích.

Feldspathic mica schist from Čučice: A source of early medieval quernstones in Moravia

The study closely acquaints the reader with only marginally known archaeological and geological site in Čučice (Brno-Country District, Czechia), which was firstly recognized by a geologist S. Zacherle in 1977. From outcrops localised on the slope of a sharp meander of the River Oslava, feldspathic tourmaline mica schist sources were exploited and processed during the Early Middle Ages, and in the form of quernstones they were further distributed to contemporary settlements. Analysing ten samples from (felsdpathic) mica schist quernstones from various sites, the study tried to extend current knowledge about the shape and extent of production-distribution network through which products of Čučice passed. The analysis shows that beside the already known occurrence of Čučice quernstones in the centre of Staré Zámky near Brno-Líšeň, they were present also in Mutěnice, i.e., more distant rural settlement within the wider hinterland of Mikulčice’s centre. Regarding the latest field survey, which recognized feldspathic mica schist with garnets in some of Čučice’s outcrops, quernstones from other early medieval centres, which are characteristic by the garnet content and the zonality of tourmalines corresponding to tourmalines from Čučice, are also promising in this respect. These quernstones are already known from the centres of Pohansko near Břeclav and Mikulčice.

Brněnský parní stroj na hranici Monarchie (a jedna jedinečná technická památka)

Parní stroj PBS v továrně na výrobu škrobu
Ondřej Merta

V italské obci Ruda, v provincii Furlansko – Julské Benátsko, se nachází továrna na výrobu škrobu založená v roce 1865 chemikem, vynálezcem a podnikatelem Luigim Chiozzou, Amideria Chiozza. V roce 1902 došlo k přestavbě a modernizaci podniku pracujícího do roku 1986. Díky tomu, že byl průmyslový komplex od roku 1989 památkově chráněn, je jeho podoba i kompletní strojní vybavení zachována do dnešní doby. Při přestavbě byl v továrně instalován parní stroj vyrobený v První brněnské strojírně. O rekonstrukci a zpřístupnění továrny veřejnosti usiluje stejnojmenný spolek (Associazione Amideria Chiozza), který přizval Technické muzeum v Brně k pomoci při rekonstrukci parního stroje. Text představuje historii továrny, život zakladatele, ve zkratce technologii výroby škrobu i restaurování parního stroje.

Brno steam engine on the border of Monarchy (and one unique technical monument)

In the Italian village of Ruda, in the province of Friuli Venezia Giulia, there is a starch factory founded in 1865 by the chemist, inventor and entrepreneur Luigi Chiozza, Amideria Chiozza. In 1902, the factory was rebuilt and modernised and continued to operate until 1986. Thanks to the fact that the industrial complex has been protected as a heritage since 1989, its appearance and complete machinery have been preserved to this day. During the 1902 reconstruction, a steam engine manufactured in První brněnská strojírna (First Brno Engineering Company) was installed in the factory. The reconstruction and opening of the factory to the public is the aim of the association of the same name (Associazione Amideria Chiozza), which invited the Technical Museum in Brno to help with the reconstruction of the steam engine. The text presents the history of the factory, the life of the founder, the technology of starch production and the restoration of the steam engine.

Nálezy hvozdových pecí z archeologických výzkumů v prostoru sladovnické čtvrti v Brně

Archeologický výzkum hvozdové pece při ulici Přízově, Brno
Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezech dvou objektů z historického předměstí Brna, které můžeme interpretovat jako součásti otopných zařízení sloužících na sušení sladu (tzv. hvozdových pecí). Jejich datování do období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století je řadí do skupiny nejstarších dokladů těchto zařízení z období vrcholného středověku na území českých a polských zemí. Výrazným fenoménem tohoto předměstí bylo sladovnictví, podle něhož bylo někdy označováno jako Sladovnické. Místa, na nichž byly objekty objeveny, lze spojovat se zástavbou, která byla na západě vymezena Malou ulicí (platea Parva) a na jihu Svrateckým náhonem. Podle výpovědi archivního materiálu ze 14. století zde měli své dvorce a sladovny zámožní sladovníci.

Finds of kilns for drying malt in archaeological surveys in the area of the „malting district“ in Brno

The contribution reports the find of two objects in the historical suburb of Brno, which can be interpreted as parts of kilns used for drying malt. They have been dated to the 2nd half of 13th and the 1st half of the 14th century, making them one of the oldest known devices of their kind from the late medieval age in the Czech and Polish lands. A substantial phenomenon of these suburbs was malting, making them occasionally referred to as ‚Malting suburbs‘. The site where the objects were discovered can be linked to housing development delimited by the Malá street (platea Parva) from the West, and the Svratka river race channel from the South. According to archive material from the 14th century, the wealthy and prosperous maltsters had their undertakings in the sector.

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Potravinářská pec
Václav Kolařík, David Merta, Lenka Sedláčková

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

 

Archeologické stopy pivovarských technologií

AT_30_Holub_pivovary
Petr Holub, Milan Starec

Stejně jako je tomu často i u jiných typů průmyslových objektů, poznání archeologie se u pivovarů a sladoven omezuje v současné době na několik málo desítek publikovaných případů. Potenciál, který naše země k archeologickému poznání oboru skýtají, je však mnohem větší. Může se stát, že mezi archeologem a adekvátní publikací nálezové situace stojí interpretační rovina. Jak tedy vypadal ve skutečnosti historický pivovar předprůmyslového období 16. až první poloviny 19. století dle současného stavu poznání, nastíní stručný shrnující text.

Archaeological traces of beer-brewing technologies

As is the case even for other types of industrial objects, achaeological findings concerning beer and malt breweries are limited to a few tens of published cases. The potential for archaeological exploration of this field provided by our country is much greater. It may happen, that the level of interpretation may stand between the archaeologist and a publication. How a historic brewery of the pre-industrial era between the 16th to the first half of the 19th century really looked like according to present knowledge is outlined by the following text.

Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi

Michal Kloiber, Tomáš Kovář, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Bývalá sladovna v ulici Úzké č. 3 v Jihlavě

Petr Holub, David Merta

V souvislosti s přípravou výstavby domu na ulici Čajkovského č. 34 v Jihlavě byla v listopadu 2001 dokumentována stavba na sousední, severně navazující parcele č. 1504 – Úzká 3. V roce 2002 byla stavba stržena a na jejím místě postaven bytový dům. V souvislosti s tím byl na celé parcele proveden
záchranný archeologický výzkum.

Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna

Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Hlavním konstrukčním materiálem bylo po tisíciletí dřevo, které bylo postupně po období technické revoluce nahrazováno konstrukcemi užívajícími oceli a litiny. Ve stavebnictví, při některých vybraných stavebních konstrukcích užití dřeva přetrvává, na příklad při konstrukci krovů, případně při stavbě různých pomocných a sezónních objektů. Tradičně bylo užíváno dřeva, jako konstrukčního materiálu při úpravách vodních toků a stavbě vodních děl od staveb na drobných vodotečích až po jezy a splavy na tzv. velké vodě.

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli

Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek

Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího kartuziánského kláštera, od něhož je oddělen průjezdnou komunikací ulice Božetěchovy. V posledních staletích před zrušením kláštera a řádu kartuziánů představoval hlavní ekonomické zázemí klášterní komunity se stájemi, sýpkami, sladovnou a správní budovou – zámečkem. Po zrušení kláštera byl od něho oddělen a vyvíjel s již izolovaně. Teprve snahy v posledních dnech o využití objektu brněnským VUT, spravujícího v současnosti ve větší míře i areál kláštera, umožňuje opětovně obě složky spojit.

Nález cihlové pece na Pekařské ulici v Brně

David Merta, Marek Peška

V rámci projektu „Sanace brněnského podzemí“ byl proveden v květnu 2001 záchranný archeologický výzkum, který spočíval v dokumentaci a částečné preparaci archeologických situací ve třech sondách, které byly položeny ve volném prostranství ulice Pekařské, mezi domy č. 5 a 7. 

Cihlová pec sklenutá valenou klenbou je patrně jen o málo starší než jáma 503, která ji částečně narušila. Cihly, o velikosti 15 x 8 x 32 cm, byly spojovány jílem a nesly stopy opálení, půdorys topeniště byl obdélný o rozměrech 1,1 m x 1,8 m, výška klenby byla přibližně 0,5 m.

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

ANTONÍN ZŮBEK

V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický výzkum v prostoru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Byl vyvolán výstavbou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Zkoumané plochy se nacházely ve východní části nemocničního areálu mezi budovami B a C (ČERNÁ a kol. 2010).

Jedno pyrotechnologické zařízení bylo nalezeno již v roce 2007 při archeologickém výzkumu plochy ve východním sousedství budovy A5. Jednalo se o kupolovitou pec zahloubenou do terénu. Datována byla do 2. poloviny 12. století, předcházela tudíž existenci kláštera (HOLUB a kol. 2008, 383). Předeslaný výzkum z let 2008 a 2009 objevil relikty tří pyrotechnologických zařízení.

Žádné z popsaných pyrotechnologických zařízení neneslo jasné stopy složitějších výrobních procesů. Spojovat je lze spíše s potravinářským provozem.

NÁLEZ DVOU POTRAVINÁŘSKÝCH PECÍ Z 12. STOLETÍ Z ULICE BAŠTY V BRNĚ

MIROSLAV DEJMAL, MAREK PEŠKA

V souvislosti s výstavbou parkovacího domu pro plánovaný hotel Padowetz provedla společnost Archaia Brno o.p.s. v roce 2008 ve dvoře objektu na ulici Bašty 2–4, č.p. 351 plošný záchranný archeologický výzkum. V rámci tohoto výzkumu se podařilo odkrýt pozůstatky dvou pyrotechnologických zařízení. Lokalita se nachází na mírném jihovýchodním svahu Petrovského vrchu v nadmořské výšce 214 m. Z hlediska historické topogra3e byl sledovaný prostor zahrnut do středověkého města jako součást Brněnské čtvrti (Quartale Brunensis), v těsné blízkosti městské hradby a Židovské brány (Porta Judeorum). Samotná zkoumaná plocha měla rozměry 18   13 m. Podloží bylo tvořeno spraší, na které byl místně dochován půdní typ o mocnosti 20–30 cm.

Nález potravinářské pece z přelomu 12. a 13. století z Kopečné ulice v Brně

Miroslav Dejmal, Hynek Zbranek Příspěvek

Příspěvek se zabývá nálezem pyrotechnologického zařízení, odkrytého v rámci záchranného archeologického výzkumu na Kopečné ulici v Brně. Nalezená pec svou konstrukcí a datováním spadá do již hojné skupiny obdobných zařízení, která jsou tradičně interpretována jako potravinářské pece. Pojednávaná pec nebyla na lokalitě solitérem, ale stála v rámci sídliště, které se na přelomu 12. a 13. století v těchto místech rozkládalo.

Pyrotechnologická zařízení z první poloviny 13. století v areálu komendy Johanitské řádu na Starém Brně

Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezu pyrotechnologických zařízení, ke kterému došlo během záchranného archeologického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (Pekařská ulice č. 53). Prostor nálezu byl v minulosti součástí komplexu johanitské komendy, která vznikla v roce 1243. Odkryto bylo sedm objektů. Jednalo se o drobnější povrchová či mírně zahloubená zařízení (pícky). Datována byla do první poloviny 13. století. Lze vyslovit hypotézu, že byla součástí výrobního areálu, který mohl souviset s výstavbou špitálu sv. Ducha či následně johanitské komendy.

K vývoji a podobě klášterního pivovaru v Brně - Králově Poli

Petr Holub

Pivovar při kartuziánském klášteře v Brně-Králově Poli vznikl ve dvacátých letech 17. století v jihozápadním nároží klášterního komplexu. Archeologickým výzkumem v roce 2006 byly odkryty jeho jednotlivé části, které byly dále konfrontovány s archivními prameny. Dispozice pivovaru byla v podobě písmene L. V prostoru východního křídla se nacházela sladovna. Archeologicky byla zkoumána dvoukomorová sladovnická pec. Severní křídlo bylo vyhrazeno pivovaru a sestávalo (od severu) z varny, spilky a pivovarského sklepa. V prostoru varny bylo zachyceno vytápěcí zařízení pivovarské pánve. Spilka byla oproti okolnímu terénu částečně zahloubena. Výstav pivovaru činil v polovině 18. století 910 sudů (cca 200 000 litrů).

Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou

Miroslav Dejmal

Příspěvek se zabývá nálezem tří pyrotechnologických zařízení zkoumaných při záchranném archeologickém výzkumu na zámku ve Veselí nad Moravou. Zařízení byla odkryta v rámci předhradí původního středověkého hradu a jsou shodně datována do druhé poloviny 13. až první čtvrtiny 14. století. V jednom případě se jednalo o nadzemní volně stojící pec, u níž je možné uvažovat o potravinářském využití. Další zařízení představovalo ohniště nacházející se uvnitř srubové stavby. Třetím byla potravinářská pec umístěná v interiéru další srubové stavby, pravděpodobně hradní pekárny.

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM VODNÍHO MLÝNA TOUCHOŘINY ČP. 40 (SEZÓNA 2011–2014)

Lucie Galusová

Příspěvek se zabývá vyhodnocením archeologického výzkumu vodního mlýna Touchořiny čp. 40 (severozápadní Čechy). Archeologické bádání v prostoru tohoto mlýna odhalilo zajímavé středověké až současné situace. Exkavace moderních technických prostor byla dokončena v roce 2014. Vodní mlýn zanikl v padesátých až šedesátých letech 20. století. Náleží k objektům, které byly zlikvidovány pro svůj neutěšený stav po transferu původních německých obyvatel z českého pohraničí.