Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi

Michal Kloiber, Tomáš Kovář, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Bývalá sladovna v ulici Úzké č. 3 v Jihlavě

Petr Holub, David Merta

V souvislosti s přípravou výstavby domu na ulici Čajkovského č. 34 v Jihlavě byla v listopadu 2001 dokumentována stavba na sousední, severně navazující parcele č. 1504 – Úzká 3. V roce 2002 byla stavba stržena a na jejím místě postaven bytový dům. V souvislosti s tím byl na celé parcele proveden
záchranný archeologický výzkum.

Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna

Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Hlavním konstrukčním materiálem bylo po tisíciletí dřevo, které bylo postupně po období technické revoluce nahrazováno konstrukcemi užívajícími oceli a litiny. Ve stavebnictví, při některých vybraných stavebních konstrukcích užití dřeva přetrvává, na příklad při konstrukci krovů, případně při stavbě různých pomocných a sezónních objektů. Tradičně bylo užíváno dřeva, jako konstrukčního materiálu při úpravách vodních toků a stavbě vodních děl od staveb na drobných vodotečích až po jezy a splavy na tzv. velké vodě.

Pivovary v bývalém kartuziánském klášteře a velkostatku v Králově Poli

Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek

Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího kartuziánského kláštera, od něhož je oddělen průjezdnou komunikací ulice Božetěchovy. V posledních staletích před zrušením kláštera a řádu kartuziánů představoval hlavní ekonomické zázemí klášterní komunity se stájemi, sýpkami, sladovnou a správní budovou – zámečkem. Po zrušení kláštera byl od něho oddělen a vyvíjel s již izolovaně. Teprve snahy v posledních dnech o využití objektu brněnským VUT, spravujícího v současnosti ve větší míře i areál kláštera, umožňuje opětovně obě složky spojit.

Nález cihlové pece na Pekařské ulici v Brně

David Merta, Marek Peška

V rámci projektu „Sanace brněnského podzemí“ byl proveden v květnu 2001 záchranný archeologický výzkum, který spočíval v dokumentaci a částečné preparaci archeologických situací ve třech sondách, které byly položeny ve volném prostranství ulice Pekařské, mezi domy č. 5 a 7. 

Cihlová pec sklenutá valenou klenbou je patrně jen o málo starší než jáma 503, která ji částečně narušila. Cihly, o velikosti 15 x 8 x 32 cm, byly spojovány jílem a nesly stopy opálení, půdorys topeniště byl obdélný o rozměrech 1,1 m x 1,8 m, výška klenby byla přibližně 0,5 m.

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

ANTONÍN ZŮBEK

V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický výzkum v prostoru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Byl vyvolán výstavbou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Zkoumané plochy se nacházely ve východní části nemocničního areálu mezi budovami B a C (ČERNÁ a kol. 2010).

Jedno pyrotechnologické zařízení bylo nalezeno již v roce 2007 při archeologickém výzkumu plochy ve východním sousedství budovy A5. Jednalo se o kupolovitou pec zahloubenou do terénu. Datována byla do 2. poloviny 12. století, předcházela tudíž existenci kláštera (HOLUB a kol. 2008, 383). Předeslaný výzkum z let 2008 a 2009 objevil relikty tří pyrotechnologických zařízení.

Žádné z popsaných pyrotechnologických zařízení neneslo jasné stopy složitějších výrobních procesů. Spojovat je lze spíše s potravinářským provozem.

NÁLEZ DVOU POTRAVINÁŘSKÝCH PECÍ Z 12. STOLETÍ Z ULICE BAŠTY V BRNĚ

MIROSLAV DEJMAL, MAREK PEŠKA

V souvislosti s výstavbou parkovacího domu pro plánovaný hotel Padowetz provedla společnost Archaia Brno o.p.s. v roce 2008 ve dvoře objektu na ulici Bašty 2–4, č.p. 351 plošný záchranný archeologický výzkum. V rámci tohoto výzkumu se podařilo odkrýt pozůstatky dvou pyrotechnologických zařízení. Lokalita se nachází na mírném jihovýchodním svahu Petrovského vrchu v nadmořské výšce 214 m. Z hlediska historické topogra3e byl sledovaný prostor zahrnut do středověkého města jako součást Brněnské čtvrti (Quartale Brunensis), v těsné blízkosti městské hradby a Židovské brány (Porta Judeorum). Samotná zkoumaná plocha měla rozměry 18   13 m. Podloží bylo tvořeno spraší, na které byl místně dochován půdní typ o mocnosti 20–30 cm.

Nález potravinářské pece z přelomu 12. a 13. století z Kopečné ulice v Brně

Miroslav Dejmal, Hynek Zbranek Příspěvek

Příspěvek se zabývá nálezem pyrotechnologického zařízení, odkrytého v rámci záchranného archeologického výzkumu na Kopečné ulici v Brně. Nalezená pec svou konstrukcí a datováním spadá do již hojné skupiny obdobných zařízení, která jsou tradičně interpretována jako potravinářské pece. Pojednávaná pec nebyla na lokalitě solitérem, ale stála v rámci sídliště, které se na přelomu 12. a 13. století v těchto místech rozkládalo.

Pyrotechnologická zařízení z první poloviny 13. století v areálu komendy Johanitské řádu na Starém Brně

Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezu pyrotechnologických zařízení, ke kterému došlo během záchranného archeologického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (Pekařská ulice č. 53). Prostor nálezu byl v minulosti součástí komplexu johanitské komendy, která vznikla v roce 1243. Odkryto bylo sedm objektů. Jednalo se o drobnější povrchová či mírně zahloubená zařízení (pícky). Datována byla do první poloviny 13. století. Lze vyslovit hypotézu, že byla součástí výrobního areálu, který mohl souviset s výstavbou špitálu sv. Ducha či následně johanitské komendy.

K vývoji a podobě klášterního pivovaru v Brně - Králově Poli

Petr Holub

Pivovar při kartuziánském klášteře v Brně-Králově Poli vznikl ve dvacátých letech 17. století v jihozápadním nároží klášterního komplexu. Archeologickým výzkumem v roce 2006 byly odkryty jeho jednotlivé části, které byly dále konfrontovány s archivními prameny. Dispozice pivovaru byla v podobě písmene L. V prostoru východního křídla se nacházela sladovna. Archeologicky byla zkoumána dvoukomorová sladovnická pec. Severní křídlo bylo vyhrazeno pivovaru a sestávalo (od severu) z varny, spilky a pivovarského sklepa. V prostoru varny bylo zachyceno vytápěcí zařízení pivovarské pánve. Spilka byla oproti okolnímu terénu částečně zahloubena. Výstav pivovaru činil v polovině 18. století 910 sudů (cca 200 000 litrů).

Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu ve Veselí nad Moravou

Miroslav Dejmal

Příspěvek se zabývá nálezem tří pyrotechnologických zařízení zkoumaných při záchranném archeologickém výzkumu na zámku ve Veselí nad Moravou. Zařízení byla odkryta v rámci předhradí původního středověkého hradu a jsou shodně datována do druhé poloviny 13. až první čtvrtiny 14. století. V jednom případě se jednalo o nadzemní volně stojící pec, u níž je možné uvažovat o potravinářském využití. Další zařízení představovalo ohniště nacházející se uvnitř srubové stavby. Třetím byla potravinářská pec umístěná v interiéru další srubové stavby, pravděpodobně hradní pekárny.

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM VODNÍHO MLÝNA TOUCHOŘINY ČP. 40 (SEZÓNA 2011–2014)

Lucie Galusová

Příspěvek se zabývá vyhodnocením archeologického výzkumu vodního mlýna Touchořiny čp. 40 (severozápadní Čechy). Archeologické bádání v prostoru tohoto mlýna odhalilo zajímavé středověké až současné situace. Exkavace moderních technických prostor byla dokončena v roce 2014. Vodní mlýn zanikl v padesátých až šedesátých letech 20. století. Náleží k objektům, které byly zlikvidovány pro svůj neutěšený stav po transferu původních německých obyvatel z českého pohraničí.

KUCHYNĚ V BÝVALÉM KLÁŠTEŘE PREMONSTRÁTEK ROSA COELI V DOLNÍCH KOUNICÍCH

Václav Kolařík, David Merta, Marek Peška

Příspěvek si klade za cíl informovat o výsledcích záchranného archeologického výzkumu, který doprovázel rekonstrukci budovy tzv. barokního konventu v areálu bývalého kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích. V rámci výzkumu byl odkryt západní trakt bývalých středověkých klášterních budov. V interiéru byl zachycen i relikt pozdněstředověkého topeniště, které můžeme hypoteticky považovat za součást klášterní kuchyně.

DNY ŘEMESEL V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Natálie Belisová

Čtvrtým rokem pořádá Správa Národního parku České Švýcarsko v blízkosti Dolského mlýna (k. ú. Kamenická Stráň, okr. Děčín) Dny řemesel, během nichž se mohou návštěvníci seznámit s tradičními řemesly, kterými se v minulosti živili místní obyvatelé. A protože v letošním roce 2015 slaví národní park patnáct let své existence, zpestřovala tato akce konec prázdnin po celých osm dní, od 15. do 22. srpna.

STŘEDOVĚKÁ PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z PARCELY DOMU BISKUPSKÁ 7 V BRNĚ

David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek

Generální oprava domu Brno, Biskupská 7 a plánovaná nová přístavba v jeho dvorní části s výkopy do úrovně základové spáry vyvolala na podzim 2014 záchranný archeologický výzkum.
Parcela domu Biskupská 7 se nachází v jihozápadní části historického jádra města, na svahu nedaleko od nejvyšší části Petrského návrší, které hrálo v brněnských dějinách jednu ze stěžejních rolí. Od samých počátků brněnské historiografie sem byl situován nejstarší kostel na území města i raně přemyslovský hrad.
Záchranný archeologický výzkum byl realizován třemi sondami, které svou velikostí odpovídaly zemním pracím. V průběhu výzkumu se podařilo zachytit pozůstatky tří pyrotechnologických zařízení, která náležela k nejstaršímu horizontu osídlení tohoto místa někdy na začátku 13. století. Topeniště nebyla současná, doba jejich existence na sebe však takřka bezprostředně navazovala. U žádného z těchto tří typologicky zcela odlišných zařízení nedokážeme říct, k čemu byla používána. V nich ani v jejich blízkosti se nenacházel žádný produkt, případně surovina, která by jejich produkci mohla osvětlit. Pece lze považovat např. za součást zázemí pro nově budované dřevohliněné domy, které byly stavěny  kolem poloviny 13. století v čele parcely.

Pyrotechnologické objekty na parcele č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně

Michala Přibylová, Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezu čtyř reliktů pyrotechnologických objektů, které byly dokumentovány při záchranném archeologickém výzkumu
parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně, jenž se realizoval v letech 2013 a 2014. Parcela byla součástí předměstské osady, jejíž obyvatelé byli
ve středověku označováni v písemných pramenech jako „chudí pod Puhlíkem“.