Středověké technologie zpracování usní

Zpracování usní - obuv
Jindřich Figura

Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském. Je představena terminologie v českém jazyce, tak jak se užívá mezi výrobci a uživateli replik pro jednotlivé technologické termíny, které nemají zatím v českém jazyce žádný relevantní výraz. V neposlední řadě má příspěvek za cíl informovat laiky i odborné pracovníky se současným stavem znalostí o zpracování kůží a usní ve středověku.

Technology of medieval leather working

The aim of the paper is to present knowledge from long-term experiments in the reconstruction and functional analysis of medieval leather products. It also deals with manufacturing replicas of shoes and testing abrasion depending on the types of surfaces, and a subsequent comparison with historical sources as an attempt to gain a new insight into historical shoes. Part of the work includes familiarization with the details of a newly processed set of medieval leathers in Jáma in Nové Město pražské. Furthermore, terminology in the Czech language is introduced, as it is used among manufacturers and re-enactors of replicas for individual technological terms that do not yet have any relevant expressions in the Czech language. Last but not least, the paper aims to inform laymen and specialists of the current state of knowledge about leather and leather processing in the Middle Ages.

Key words: Middle Ages – leather processing – Prague – experiments – replicas of footwear – technical terminology

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Potravinářská pec
Václav Kolařík, David Merta, Lenka Sedláčková

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

Key words: pyrotechnological equipment – food preparation oven – Middle Ages – Brno – archaeological excavation

Nálezy středověkých vápenických pecí ze záchranných archeologických výzkumů na Dominikánském náměstí v Brně

AT_30_Dominikánské_náměstí
Václav Kolařík, Marek Peška, Antonín Zůbek

Cílem příspěvku je informovat o nálezech středověkých vápenických pecí v prostoru Dominikánského náměstí v Brně. Při záchranných archeologických výzkumech realizovaných v letech 2000 a 2018 byly dokumentovány relikty pěti objektů, které lze zřejmě spojovat s nejstarším stavebním obdobím vznikajícího města, v tomto prostoru především s výstavbou význačných dominant někdejšího Rybného trhu kláštera dominikánů s příslušným kostelem sv. Michala, případně tzv. Královské kaple a domu cisterciaček.

Finds of mediaeval lime kilns during rescue archaeological excavations of the Dominican square in Brno

The aim of the contribution is to inform about the finds of medieval lime kilns in the area of the Dominican square in Brno. During archaeological rescue excavations conducted in the years 2000 and 2018, the relics of five objects were documented, probably associated with the oldest epoch of the building of the city, in this area specifically linked to the construction of important landmarks of the former Fish market of the Dominican Order monastery with the adjacent church of St. Michael, eventually also the Royal chapel and House of the Cistercian Nuns.

Workshop tradiční vápenné technologie v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy

AT_30_Holub_Kos
Petr Holub, Petr Kos

V měsíci září roku 2018 proběhl v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy (okr. Praha-východ) workshop zaměřený na propagaci tradiční vápenné technologie. V rámci akce byla zbudována a odzkoušena menší vápenná pec válcovitého tvaru s jedním topným kanálem na periodický výpal dřevem, v níž byl demonstrován výpal vápence a následně i hašení vápna k uskladnění do zemní jámy.


Workshop of traditional lime-burning technology at the beer brewery in Kostelec nad Černými lesy

In September 2018, a workshop aimed at the promotion of traditional lime-burning technology took place in the premises of the beer brewery at Kostelec nad Černými lesy (region Prague-East). In the scope of the event, a small lime kiln of cylindrical shape with one heating channel for periodic heating with wood was built and tested, demonstrating the process of lime burning and subsequent slaking for storage in an earth pit.

Výpovedná schopnosť tehiel z benediktínskeho kláštora sv. Kozmu a Damiána v Ludaniciach, okr. Topoľčany1

Marián Čurný, Martin Hložek

Súbor pozostáva z celkovo 567 hodnotených stredovekých tehiel a ich fragmentov, pričom v pri 75 z nich boli zaznamenané všetky tri rozmery, t. j. išlo o kompletné tehly, a pri 450 tehlách išlo o zlomky, na ktorých bolo možné zaznamenať ich dva rozmery: šírku a hrúbku (výšku). V súbore sa nachádzajú prevažne tehly s pórovitou štruktúrou hmoty v dôsledku vypálenia organických prímesí, tzv. plevovky a v menšom počte aj tehly s menšou, resp. minimálnou mierou zastúpenia organických prímesí, na lícovej strane opatrené žliabkami, tzv. prstovky. S prihliadnutím na datovanie stavebného vývoja kláštora s predpokladaným drevozemným provizóriom, pochádzajú tehly zo 14.–15. stor., pričom ich použitie už v 13. stor. nie je vylúčené.

Katalog metalografických analýz železných výkovků ze středověkých sídelních lokalit

Jiří Hošek

Pracoviště konzervátorských laboratoří ArU Praha proto usiluje o zahájení výzkumných projektů, které by byly součástí systematického a dlouhodobého studia našich středověkých kovářských technik. To se neobejde bez metalografických průzkumů. Právě ty umožňují posoudit kvalitu nástrojařské konstrukce a tepelného zpracování. V minulosti bylo analyzováno na desítky předmětů, nicméně výsledky zůstaly rozmělněny v mnoha publikacích a řada z nich zůstala pro běžné využití takřka zapomenuta. Systematický výzkum středověkého kovářství pomocí metalografických metod proto zahrnuje také vytvoření kompletního katalogu prozkoumaných lokalit a předmětů. Jde o pomůcku, která má usnadnit základní orientaci v doposud vykonané práci a odkázat badatele na literaturu, jež o jednotlivých lokalitách, souborech nebo i jednotlivých předmětech v detailu pojednává.

Archeometalurgická analýza kosákov

Jozef Petrík, L‘ubomír Mihok

Stredoveké kosáky sa vyrábali najčastejšie navarením oceľového britu na nosnú chrbtovú časť z nízkouhlíkovoeho železa. V menšej miere sa používali oceľové (z stredneuhlíkovej ocele) a akostné, ale náročné na výrobu trojvrstvové kosáky (najčastejšie vrstva uhlíkovej ocele medzi dvoma okrajovými vrstvami zo železa). Spravidla sa tepelne spracovali. Stredoveké kosáky, nájdené na Slovensku mali nauhličené, alebo navarené ostrie, bez tepelného spracovania, prípadne tepelne spracované na martenzit, alebo bainit, vyskytli sa aj feritické kosáky (ich ostrie mohlo byť „spotrebované", tj. úplne odstránené opakovaným brúsením), ktorých praktické použitie je otázne. Kosák z Remetských Hámrov z 19. storočia mal trojvrstvovú štruktúru, na rozdiel od bežnej schémy boli s nízkouhlíkovým železom medzi dvoma vrstvami ocele. Kosák z Martina, vyrobený okolo roku 1920 mal štruktúru tvorenú popusteným jemnozrnným martenzitom s mikrotvrdosťou 408 HV0.05. Analyzované kosáky (4 ks) pochádzajú zo zbierok Východoslovenského múzea v Košiciach, Archeologického múzea v Bratislave a Podtatranského múzea v Kežmarku.

Nález potravinářské pece z přelomu 12. a 13. století z Kopečné ulice v Brně

Miroslav Dejmal, Hynek Zbranek Příspěvek

Příspěvek se zabývá nálezem pyrotechnologického zařízení, odkrytého v rámci záchranného archeologického výzkumu na Kopečné ulici v Brně. Nalezená pec svou konstrukcí a datováním spadá do již hojné skupiny obdobných zařízení, která jsou tradičně interpretována jako potravinářské pece. Pojednávaná pec nebyla na lokalitě solitérem, ale stála v rámci sídliště, které se na přelomu 12. a 13. století v těchto místech rozkládalo.

K metalurgii při středověké produkci stříbra na Českomoravské vrchovině

Petr Hrubý, Petr Hejhal, Karel Malý

Příspěvek pojednává o všech zatím archeologicky dokumentovaných nálezech spojených se zpracováním stříbra a jeho hutněním na území Českomoravské vysočiny. Nejedná se pouze o pozůstatky pecí a výhní, ale i o další nálezy, jako jsou rudy, rudný koncentrát, nejrůznější strusky, technická keramika, dřevěné uhlí, olověný klejt, konečný produkt – stříbro a olovo i další doklady výroby drahého kovu. Příspěvek se snaží o zhodnocení artefaktů všeho druhu pocházejících z hornických a hutnických center 13. století, z období rozkvětu stříbrného hornictví.

Typologie reliktů sklářských hutí a průvodních hmotných pramenů určujících správnost jejich interpretace

Michal Gelnar

Od poválečných dob jsou archeologickými výzkumy zkoumány a interpretovány relikty různých pyrotechnologických objektů. Ty jsou ne vždy správně identifikovány jako konkrétní výrobní technický či technologický objekt. Sklářské pece, resp. hutní sklářské areály, a zejména jejich doprovodné hmotné prameny – především ze středověku – jsou specifické a nezaměnitelné s jinými podobnými pyrotechnologickými objekty. V českých zemích nebylo provedeno mnoho archeologických výzkumů odkrývajících pozůstatky zaniklých sklářských hutních areálů. Odkryté relikty nejsou mnohdy správně vyloženy, resp. jejich funkce není správně pochopena, a proto správně vysvětlena. Totéž platí pro některé movité hmotné prameny související se sklářsko-hutním provozem, nalézané v prostoru zkoumaného výrobního areálu. Z toho důvodu se předložený text pokouší ve stručnosti sdělit základní poznatky k problematice tak, aby nedocházelo k mylným interpretacím pyrotechnologických objektů spojených se sklářskou výrobou a s nimi svázaných hmotných pramenů.

ROŞIA MONTANA – LETMÝ NÁSTIN HISTORIE VÝZNAMNÉ HORNICKÉ LOKALITY A MONTÁNNÍ MAPA ROSIA MONTANY

Ivan Rous

Rumunská Roșia Montană je známá zejména jako světově významná lokalita římského dolování. Malá znalost historie místa v dobách raného středověku vychází z minima výzkumů zaměřených na toto období a směřování pozornosti pouze k dácké a římské éře. To samé pravidlo platí i pro novověk a industrializaci 19. a 20. století. Pro Roșia Montanu nikdy nebyla zpracována archivní rešerše, stejně jako bibliografie a soupis archeologických nálezů. Podobné je to s prostou katalogizací jednotlivých typů chodeb a dobývek. Vyplývá to jednak z národnostního původu autorů studií (Němci, Francouzi, Rumuni, Maďaři, Češi, Britové atd.) a také z donedávna aktivní těžby. Situaci komplikuje i možnost otevření povrchových dolů, proti kterým se v Rumunsku a i v jiných státech Evropy protestuje. Hrozba těžby zavdala příčinu archeologickému výzkumu, který byl proveden v letech 1999 až 2002 v římských dobývkách a štolách, ale týkal se pouze vybraných lokalit. Plošný výzkum dosud nebyl proveden a kvůli obrovskému rozsahu historických důlních prací a z něj vyplývající finanční náročnosti není příliš pravděpodobný. Jednou z nadějí je zapsání do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO nebo velmi nepravděpodobný plošný průzkum, který by měl předcházet eventuální moderní těžbě. Tým, jehož je autor textu členem, se podílel na zpracování geologické, historické a důlní mapy lokality.