Vápenické objekty Jánské doliny v Nízkých Tatrách (Výsledky předběžného povrchového průzkumu)

Jánská dolina - lokalizace vápenných pecí
Petr Kos

Předmětem příspěvku je snaha informovat o nových poznatcích, které přinesla jedna drobná rekognoskace terénu v oblasti Jánské doliny jižně od Liptovského Jána (Horný Liptov) na severním Slovensku. Předmětem průzkumu byly vápenné pece, které autora zaujaly při jednom krátkodobém pobytu ve Stanišovské dolině roku 2012. Během jednodenní akce v roce 2014 se podařilo dojít k poměrně překvapivým poznatkům. Je evidentní, že nálezový katastr ležící jižně od Liptovského Jána představuje soubor vápenických objektů mikroregionálního významu. Cílem průzkumu bylo přibližné vymezení rozsahu lokality a nástin možného chronologického vztahu k historii místního stavitelství, které doznalo svého vrcholu v souvislosti s významným zemanským rodem Szentivanyi.

Lime production – related lime objects in Jánská Dolina in Lower Tatra Mountains - (Results of a preliminary surface survey)

The objective of the contribution is the effort to inform about new findings brought to light by a single small-scale survey conducted in the Jánská dolina region south from Liptovský Ján (Horný Liptov) in northern Slovakia. The objective of the survey were lime kilns, which impressed the author during a brief stay in the Stanišov valley in 2012. During a mere one-day survey in 2014, surprising findings could be made. It is evident that the area to the south of Liptovský Ján represents a group of objects related to lime production on a microregional scale. The aim of the survey was the approximate delimitation of the extent of the site as well as an indication of a possible chronological relation to the history of local building, which reached its peak in connection with the important landlord family Szentivanyi.

Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí

AT_30_Kos_Kras
Petr Kos

Příspěvek shrnuje výsledky povrchové prospekce provedené autorem v rozmezí let 2016 až 2019 v oblasti Moravského krasu a jeho okolí, se zaměřením na výrobní a exploatační objekty spojené s výrobou páleného vápna a stavební keramiky. Celkem šest výrobních areálů lze spojit s okrsky panských stavebních hutí, podílejících se na vrchnostenských stavbách v průběhu středověku a raného novověku (církevní areál vranovských paulánů a Lichtensteinů, ronovské a novohradské panství, církevní areál zábrdovických premonstrátů, jedovnické a holštejnské panství). Některé vzájemné vztahy výrobních objektů a staveb (kostelů, klášterů, hradů, dvorů) naznačují nové historické skutečnosti, které by však bylo nutné z hlediska zpřesnění informací ještě verifikovat archeologickými terénními výzkumy.

New lime kiln and brick production sites in the Moravian Karst and its environs

The contribution summarizes the results of surface prospection of the author on the years 2016–2019 in the region of the Moravian Karst and its environs, focusing on the production and mining objects related to the production of lime and building ceramic. Six areas in total can be related to the districts of manorial building workshops, taking part on the construction of manorial buildings in the course of the middle age and early modern history (the ecclesiastic site of Order of Minims in Vranov and Princes of Lichtenstein, Ronov castle and Nový hrad castle manors, the ecclestic site of Zabrdovice Premonstratensians, Jedovnice and Holštejn manors). Some mutual relations of the production facilities and buildings (churches, monasteries, castles, manor houses) point to new historical facts, which would however have to be verified by archaeological field work to refine the information.

VÁPENICKÉ PECE V ÚDOLÍ CHVOJNICE U KETKOVIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Předmětem příspěvku je informovat o dosud „neznámé“ oblasti s doklady tradičního vápenictví na Českomoravské vysočině, která stála pravděpodobně při zrodu středověkých hradů Kraví Hora a Levnov a podílela se nejspíše také na stavební podpoře raně novověkého města Náměšť nad Oslavou. Touto oblastí je údolí řeky Chvojnice v Přírodním parku Oslava, který byl dlouhodobě, z důvodu jeho částečného vojenského využití, pro civilisty uzavřen. Jeho zpřístupnění se až nyní stalo předmětem terénní archeologické prospekce, která opět oživuje zapomenutou minulost katastrů obce Ketkovice a částečně i Kuroslepy, ležících na předělu okresů Brno-venkov a Třebíč.