Dyzny raně středověkých železářských pecí

Dyzny
Ondřej Merta

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

Rekonstrukce dřevinné skladby lesních porostů NPR Habrůvecká bučina pomocí antrakologické analýzy uhlíků z bývalých milířů

Dřevěné uhlí
Pavel Peška

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Key words: Moravia – Moravian Karst – charcoal burning – charcoal burning platform – anthracologic analysis – reconstruction of species composition

Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí

AT_30_Kos_Kras
Petr Kos

Příspěvek shrnuje výsledky povrchové prospekce provedené autorem v rozmezí let 2016 až 2019 v oblasti Moravského krasu a jeho okolí, se zaměřením na výrobní a exploatační objekty spojené s výrobou páleného vápna a stavební keramiky. Celkem šest výrobních areálů lze spojit s okrsky panských stavebních hutí, podílejících se na vrchnostenských stavbách v průběhu středověku a raného novověku (církevní areál vranovských paulánů a Lichtensteinů, ronovské a novohradské panství, církevní areál zábrdovických premonstrátů, jedovnické a holštejnské panství). Některé vzájemné vztahy výrobních objektů a staveb (kostelů, klášterů, hradů, dvorů) naznačují nové historické skutečnosti, které by však bylo nutné z hlediska zpřesnění informací ještě verifikovat archeologickými terénními výzkumy.

New lime kiln and brick production sites in the Moravian Karst and its environs

The contribution summarizes the results of surface prospection of the author on the years 2016–2019 in the region of the Moravian Karst and its environs, focusing on the production and mining objects related to the production of lime and building ceramic. Six areas in total can be related to the districts of manorial building workshops, taking part on the construction of manorial buildings in the course of the middle age and early modern history (the ecclesiastic site of Order of Minims in Vranov and Princes of Lichtenstein, Ronov castle and Nový hrad castle manors, the ecclestic site of Zabrdovice Premonstratensians, Jedovnice and Holštejn manors). Some mutual relations of the production facilities and buildings (churches, monasteries, castles, manor houses) point to new historical facts, which would however have to be verified by archaeological field work to refine the information.

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA Z EXPERIMENTÁLNÍHO VÝPALU VÁPNA V ORIGINÁLU STŘEDOVĚKÉ VÁPENICKÉ PECE V MOKRÉ

Petr Kos

Ve dnech 17. až 19. října 2014 se uskutečnil nedaleko obce Mokrá (část spojené obce Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov) experimentální výpal vápna v rekonstruovaném originálu šestikanálové vápenické pece, datované na základě záchranného archeologického výzkumu z let 2005–2013 do poloviny 13. až počátku
14. století. Záměr byl výsledkem projektu z roku 2013, na kterém se podílely od samého počátku firmy Českomoravský cement, a.s.
a ÚAPP Brno, v.v.i.

OSMÝ WORKSHOP STARÉHO ŽELEZÁŘSTVÍ A ŠESTNÁCTÉ SETKÁNÍ VE STŘEDNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU VE STARÉ HUTI U ADAMOVA (25. AŽ 28 KVĚTNA 2016)

Ondřej Merta

Ve dnech 25. až 28. května 2016 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování
si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny
Moravského krasu.

ZANIKLÁ PRŮMYSLOVÁ KRAJINA

Ondřej Merta

K SOUČASNÝM MOŽNOSTEM DOKUMENTACE INDUSTRIÁLNÍ KRAJINY A TORZÁLNÍ INDUSTRIÁLNÍ ARCHITEKTURY NA PŘÍKLADU STŘEDNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU. WORKSHOP VE STARÉ HUTI U ADAMOVA

Cílem workshopu konaného ve dnech 15. a 16. listopadu 2016 v areálu Staré huti u Adamova v rámci řešení grantového projektu s názvem „Průmyslové dědictví z pohledu památkové péče“ bylo představení a diskutování použití různých prospekčních a dokumentačních metod s cílem získání co nejkomplexnějšího obrazu „zaniklé průmyslové krajiny“ (GIS, LLS, geofyzikální metody, detektorová prospekce), umožňujícího případnou památkovou ochranu nejhodnotnějších částí, a to nejen na příkladu Moravského krasu.