Moravský kras

Příspěvek se věnuje archeologickému výzkumu provedenému v letech 1996 až 1997 na lokalitě Habrůvecká bučina v oblasti Moravského krasu. Hlavním předmětem je pak konkrétně soupis a následné vyhodnocení dnes dostupného nálezového souboru pro tuto lokalitu. Tímto způsobem je možné o této mladohradištní železářské dílně získat nejen další informace, ale zároveň umožnit i její bližší srovnání s doposud prozkoumanými lokalitami této oblasti. Na základě tohoto bližšího srovnáni je pak možné stanovit, že železářská dílna zachycená na této lokalitě obecně víceméně zapadá do doposud stanoveného obrazu železářské produkce Moravského krasu v době mladohradištní. Nicméně nalezeno bylo přece jen i pár neobvyklých artefaktů, které pro další bádání stanovují dvě hlavní otázky: Možnost využití metalurgických zařízení schopných odpichu strusky i v době mladohradištní? Přítomnost obytných objektů v okolí železářských dílen?

Habrůvecká bučina - evaluation of the material set

The paper deals with archaeological research carried out between 1995 and 1997 at the Habrůvecká bučina site in the Moravian Karst. Its main aim is to inventory and analyse the currently available finds from this site. The aim is also to obtain further information about the recorded early medieval ironworks and, at the same time, to enable its closer comparison with the sites in the area that have been excavated so far. It can be concluded that the site fits into the picture of iron production in the Moravian Karst during the early medieval period, but certain unusual artefacts were found, raising two questions: the possibility of using metallurgical equipment enabling slag tapping even from the early medieval period and the presence of residential buildings in the vicinity of the bloomery workshops.

This paper presents preliminary geoarchaeological research on human-environment interactions and land use in the Drahany Highlands (Czech Republic), focusing on the Zemanův žleb and Ostrov u Macochy sites in the Moravian Karst (Moravský kras). Previous studies have primarily linked settlement in these marginal Central European uplands to medieval colonization phases (11th–13th c. AD) driven by mining and non-agrarian activities like charcoal production, with little focus on earlier human impacts. The study utilized GIS analysis, LiDAR data, and sediment sampling to investigate past landscape dynamics. At Zemanův žleb, high sedimentation rates were observed, potentially linked to deforestation and mining. At Ostrov u Macochy, a probable medieval fishpond and Pleistocene/Holocene lake sediments were identified. The pollen record suggests Middle Holocene deciduous woodland with minor anthropogenic impacts. These findings highlight the potential of this region for further study on diachronic landscape changes and medieval land use strategies in low mountain ranges. Future work will involve geophysical surveys, dating, and detailed environmental analysis to better understand these dynamics.

Historie krajiny a ekologické změny Drahanské vrchoviny (Česká republika) ve středověku a raném novověku: předběžné výsledky geoarcheologického průzkumu

Tento článek představuje předběžný geoarcheologický výzkum interakcí mezi člověkem a prostředím a využití krajiny v Drahanské vrchovině (Česká republika), se zaměřením na lokality Zemanův žleb a Ostrov u Macochy v Moravském krasu. Předchozí studie spojovaly osídlení těchto okrajových horských oblastí střední Evropy především s fázemi středověké kolonizace (11.–13. století), které byly poháněny těžbou a neagrárními činnostmi, jako je výroba dřevěného uhlí, a věnovaly malou pozornost dřívějším lidským vlivům. Studie využila analýzu GIS, data z LiDARu a odběr sedimentů k prozkoumání dynamiky krajiny v minulosti. Na lokalitě Zemanův žleb byly zjištěny vysoké sedimentační rychlosti, pravděpodobně spojené s odlesňováním a těžbou. Na lokalitě Ostrov u Macochy byl identifikován pravděpodobný středověký rybník a sedimenty z pleistocénu/holocénu. Pylová analýza naznačuje, že ve středním holocénu zde existovaly listnaté lesy s menšími antropogenními vlivy. Tato zjištění zdůrazňují potenciál oblasti pro další výzkum diachronních environmentálních změn a středověkých strategií využívání krajiny v nízkých pohořích. Budoucí práce budou zahrnovat geofyzikální průzkumy, datování a podrobnou environmentální analýzu pro lepší porozumění těmto dynamikám.

Mezi nejpočetnější relikty činnosti starých hutníků nalézané při archeologických výzkumech jejich dílen patří jejich odpady – strusky. Méně obvyklými (ale například v prostředí západní Moravy početnými) jsou dyzny – keramické trubice umožňující dmýchání do nístějí železářských pecí a současně chránící ústí měchů před vysokým žárem. V dílnách je přítomna i keramika umožňující dataci, došlo i k nálezům několika kusů nářadí, zlomků dyznových štítků či panelů, brousků i vlastních výrobků hutí – železářských lup. Zdá se, že některé zkoumané západomoravské huti obsahují i další typ jinde nepřítomné (či nerozpoznané) technické keramiky – dyznové vložky, keramické trubice kónického tvaru usnadňující upevnění dyzen do nístěje pecí či výhní. Cílem následujícího textu je v krátkosti upozornit na tyto artefakty, jejich možné využití v rámci hutnického procesu a prostřednictvím popisu případným dalším badatelům usnadnit identifikaci.

Tuyere liners – an unusual inventory of Moravian early medieval ironworks?

Among the most numerous relics of the activity of ancient ironworkers found during archaeological excavations of their workshops are the production waste in form of slag. Less common (but still numerous in Western Moravia) are tuyeres – ceramic tubes that allow blowing of air into the iron furnace hearths and at the same time protect the mouths of the bellows from high heat. In metallurgical workshops, ceramics enabling dating is also present. Several pieces of tools, fragments of tuyere shields or panels, grinding wheels and the ironworks‘ own products – blooms – have been found as well. It seems that some of the researched West Moravian bloomery workshops also contain another type of technical ceramics not present (or not recognised) elsewhere – tuyere liners – ceramic tubes of a conical shape facilitating the mounting of the tuyeres into the furnaces or hearths. The aim of the following text is to briefly highlight these artefacts, their possible use during the metallurgical process and, through their description, to facilitate their identification by other researchers.

Cílem příspěvku je seznámení s možností využití geofyzikálních metod pro detekci zaniklých hutních pracovišť. Čtenáře seznámíme se základním principem magnetometrie a metody magnetického mapování. Z výsledků vyplývá, že v poměrně krátké době lze nedestruktivním způsobem nejen detekovat i hluboko uložené zbytky po hutní výrobě a tím lépe odhadnout význam i rozsah lokalit, ale také lze dobře zmapovat rozsah zaniklých milířišť, jejichž plošiny se v dnešní krajině ztrácí.

Use of geophysical methods in mappin g the remains of early medieval metallur gical activities in the central part of the Moravian Karst

The aim of the paper is to present the possibility of using geophysical methods for detecting the extinct metallurgical sites. The reader will be introduced to the basic principles of magnetometry and magnetic mapping methods. The results show that in a relatively short period of time, not only can the deeply buried remains of metallurgical production be detected in a non-destructive way and thus the significance of the sites can be better estimated, but also the extent of extinct charcoal burning sites, whose platforms are being lost in today‘s landscape, can be well mapped.

Historicky je doloženo, že středověké pece na pálení vápna byly po drobných technických úpravách schopny produkovat také cihly. Současně však ve stejném zařízení bylo možné pálit obě dvě stavební suroviny současně. V roce 2020 bylo k ověření této teorie využito experimentální vápenické pece stojící v areálu experimentální vesničky Technického muzea v Brně na Staré huti u Adamova, okr. Blansko. Předmětem pokusu byly vilémovické vápence ze Západního lomu Mokrá, krystalické vápence z Obecního lomu v Bystřici pod Perštejnem, slivenecké vápence z lomu Cikánka v Radotíně a sušené půdní cihly z Mikulova na Břeclavsku. Objem celkové vsázky činil asi 1,5 m3 a doba výpalu trvala 38 hodin. V rámci areálu Staré huti se jednalo o první pokus svého druhu.

Experimental firin g of combined furnace char ge in the lime kiln at Stará hu ť near Adamov on the example of four types of building materials

It is historically documented that following minor technical modifications, medieval lime kilns were also able to produce bricks. At the same time, however, it was possible to burn both building materials at the same time in the same plant. In 2020, an experimental kiln was used to test this theory, located in the experimental village of the Technical Museum in Brno at Stará huť near Adamov, district Blansko. For the experiment, Vilémovice limestone type from the Mokrá Quarry, crystalline limestone from the Municipal Quarry in Bystřice pod Perštejnem, and Slivenec limestone type from the Cikánka Quarry in Radotín and dried soil bricks from Mikulov in the Břeclav region were used. The volume of the total furnace charge was about 1.5 m3 and the firing time was 38 hours. It was the first experiment of its kind within the Stará huť near Adamov complex.

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Současný stav a cíle programu ochrany a presentace železářských památek v Moravském krasu

Z historie archeologických výzkumů hutnických dílen ve střední části Moravského krasu

Slovanští prospektoři a jejich cesty Moravským krasem

Ve dnech 17. až 19. října 2014 se uskutečnil nedaleko obce Mokrá (část spojené obce Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov) experimentální výpal vápna v rekonstruovaném originálu šestikanálové vápenické pece, datované na základě záchranného archeologického výzkumu z let 2005–2013 do poloviny 13. až počátku 14. století. Záměr byl výsledkem projektu z roku 2013, na kterém se podílely od samého počátku firmy Českomoravský cement, a.s. a ÚAPP Brno, v.v.i.

Ve dnech 25. až 28. května 2016 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu.

Cílem workshopu konaného ve dnech 15. a 16. listopadu 2016 v areálu Staré huti u Adamova v rámci řešení grantového projektu s názvem „Průmyslové dědictví z pohledu památkové péče“ bylo představení a diskutování použití různých prospekčních a dokumentačních metod s cílem získání co nejkomplexnějšího obrazu „zaniklé průmyslové krajiny“ (GIS, LLS, geofyzikální metody, detektorová prospekce), umožňujícího případnou památkovou ochranu nejhodnotnějších částí, a to nejen na příkladu Moravského krasu.