HLINÍK PŘI VÁPENICKÉ PECI U HRADU PYŠOLCE

Michaela Endlicherová, Miroslav Korbička, Dalibor Všianský

V blízkosti středověké vápenické pece při hradu Pyšolci byl nalezen objekt, který sloužil jako hliník pro těžbu materiálu, z něhož byla pec ucpávána při pálení krystalického vápence. Tento předpoklad byl potvrzen pomocí rtg difraktometrické analýzy, fyzikálně-chemické metody, která umožňuje identifikovat minerály na základě jejich krystalových struktur. Z objektu byly odebrány vzorky hlinitopísčitého materiálu. Ten byl srovnán se vzorky přepáleného materiálu z haldy při okraji pece. Jejich složení je téměř zcela totožné, souvislost vápenické pece s těžební jámou je tedy evidentní.

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA Z EXPERIMENTÁLNÍHO VÝPALU VÁPNA V ORIGINÁLU STŘEDOVĚKÉ VÁPENICKÉ PECE V MOKRÉ

Petr Kos

Ve dnech 17. až 19. října 2014 se uskutečnil nedaleko obce Mokrá (část spojené obce Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov) experimentální výpal vápna v rekonstruovaném originálu šestikanálové vápenické pece, datované na základě záchranného archeologického výzkumu z let 2005–2013 do poloviny 13. až počátku
14. století. Záměr byl výsledkem projektu z roku 2013, na kterém se podílely od samého počátku firmy Českomoravský cement, a.s.
a ÚAPP Brno, v.v.i.

VÝZKUM VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÝCH VÁPENICKÝCH PECÍ V JIŽNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU SE ZŘETELEM NA OBLAST U MOKRÉ

Petr Kos

Předmětem příspěvku je informace o průběhu a dílčích výsledcích záchranného archeologického výzkumu středověkých vápenických pecí u Mokré-Horákova v areálu velkolomu Mokrá, s dalším zřetelem na jejich výskyt v okolí obcí Hostěnice, Ochoz, Brno-Líšeň, Březina a Kanice. V závislosti nad postupem těžby vápenců pro mokerskou cementárnu (Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost) jsou prováděny pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. současně i předstihové záchranné archeologické výzkumy, které dokumentují aktivity spojené s tradičním vápenictvím v Moravském krasu. Za uplynulých dvacet sezón bylo již v předpolí lomu prozkoumáno cca dvacet vápenických pecí, z nichž dvě bylo možné bezpečně spojit s obdobím vrcholného středověku, tj. s obdobím, kdy u Mokré vápenictví začíná svou pohnutou historii. Příspěvek hodnotí rovněž výsledky povrchové prospekce spojené s lokalizací dalších velkokapacitních vápenek a jámových obdélných milířů ve sledovaném mikroregionu a snaží se o jejich předběžné vyhodnocení na srovnávacím základě. Snahou autora je také pokus o nastínění jejich typologie.

VÁPENICKÉ PECE V ÚDOLÍ CHVOJNICE U KETKOVIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Předmětem příspěvku je informovat o dosud „neznámé“ oblasti s doklady tradičního vápenictví na Českomoravské vysočině, která stála pravděpodobně při zrodu středověkých hradů Kraví Hora a Levnov a podílela se nejspíše také na stavební podpoře raně novověkého města Náměšť nad Oslavou. Touto oblastí je údolí řeky Chvojnice v Přírodním parku Oslava, který byl dlouhodobě, z důvodu jeho částečného vojenského využití, pro civilisty uzavřen. Jeho zpřístupnění se až nyní stalo předmětem terénní archeologické prospekce, která opět oživuje zapomenutou minulost katastrů obce Ketkovice a částečně i Kuroslepy, ležících na předělu okresů Brno-venkov a Třebíč.

NEZNÁMÝ VÝROBNÍ AREÁL NA PŘILEHLÉM PŘEDPOLÍ HRADU VIDENBERK U POZOŘIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Příspěvek informuje o nálezu reliktů výrobních objektů na přilehlém předpolí zříceniny hradu Vildenberk. Nový areál byl lokalizován na základě systematického povrchového průzkumu, který autor v roce 2013 zorganizoval se členy společnosti Archaia Brno, o.p.s. V rámci svého interního projektu, dotovaného Jihomoravským krajem, uspořádal na lokalitě drobnou archeologickou komisi, během níž bylo svorně potvrzeno, že jde o pozůstatky vápenických a cihlářských pecí.

EXPERIMENTÁLNÍ VÝPAL VÁPNA V ŠESTIKANÁLOVÉ VÁPENNÉ PECI Z OBDOBÍ VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU V MOKRÉ

Petr Kos, Jan Válek

Příspěvek informuje o archeologickém experimentu, díky kterému došlo v roce 2014 k opětovnému zprovoznění originálu vrcholně středověké velkokapacitní vápenické pece. Objektem výzkumu byla šestikanálová polostabilní pec prozkoumaná v předstihu archeology Ústavu archeologické památkové péče Brno v areálu velkolomu Mokrá v jižní části Moravského krasu. Smyslem velkorysého pokusu bylo přiblížit a ověřit již dávno zapomenutý technologický proces, který se mohl uplatnit při provozu těchto pyrotechnologických zařízení, běžně budovaných u středověkých měst a hradů v širším středoevropském prostoru.

Milířiště při vápenické peci u hradu Pyšolce

Michaela Endlicherová Korbičková, Miroslav Korbička, Přemysl Bobek

Předmětem prezentovaného příspěvku je další z objektů z prostoru těžebně-výrobního areálu při hradu Pyšolci, jehož průzkumu byla v posledních několika letech věnována pozornost. Areál tvoří soubor reliktů výrazně se projevujících v lesní krajině, mezi nimiž dominují pozůstatky vápenické pece. Kromě pálení vápna zde byla výrobní činnost zaměřena také na produkci dřevěného uhlí, o čemž svědčí přítomnost milířiště. Ze vzorků zuhelnatělého dřeva byla provedena determinace metodou tzv. antrakologických analýz, díky nimž bylo určeno konkrétní spektrum dřevin užitých při výrobě dřevěného uhlí. Je pravděpodobné, že dřevěného uhlí z milíře zde mohlo být užito také jako podpůrného paliva při výrobě vápna.

VÁPENNÁ PEC Č. II VE STARÉ HUTI U ADAMOVA V ROCE 2016

Petr Kos

V pátek a sobotu 27. a 28. května proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova druhý experimentální výpal. Pálení vápna slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.

VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ VÁPENKA Z PANENSKÉ ULICE V BRNĚ

PETR HOLUB

V měsících květnu až prosinci 2009 probíhala první etapa archeologického výzkumu na stavbě parkovacího domu v ulici Panenská v Brně. Lokalita je situovaná v intravilánu města, poblíž městských hradeb. Archeologický výzkum zasáhl prostor tří středověkých parcel v těsném sousedství bývalého kláštera dominikánů. Již od 14. století měla ulice svůj dnešní název (platea Monialium), související s nárožním „markrabským“ domem tehdy v držbě starobrněnských cisterciaček (Flodrová 1997, 176). Náležela čtvrti Veselé (quartale Letorum). Podle zápisů z rejstříků městské sbírky z poloviny 14. stol. se jednalo o periferní, méně zdaněné městiště s daní 0,5 groše. V Panenské ulici bylo podle rejstříku z r. 1348 26 domů. Jejich vlastníci byli v opisech rejstříku zřídka uváděni a v letech r. 1346 a 1350 jsou shrnuti pod označením „pauperes de platea Monialium“. Některá městiště lze rekonstruovat až na základě situace z r. 1645 spolu se zápisy pamětní knihy a sledu rejstřiků z poloviny 14. stol. (Vičar 1965, 262) Významným vodítkem při rekonstrukci nám však zůstává i stabilní katastr z roku 1825. V bezprostřední blízkosti dodnes dochovaného reliktu městské hradby byla archeologickým výzkumem zachycena vápenická pec s.j. 656=751 (Obr. 1). Nálezová situace pece byla výrazně porušena mladším výkopem suterénu dřevohliněného domu vybudovaného ve dvou po sobě následujících stavebních fázích. Již dříve, snad v první polovině 20. století byl v těchto místech v rámci asanace zástavby původní svažitý terén výrazně snížen a relikty zkoumaných objektů jsou tak dochovány pouze v nejnižších úrovních jejich zásypů. Horní úrovně zásypů padly za oběť srovnání terénu pro parkovou úpravu místa. V této souvislosti byla také podezděna konstrukce městské hradby.