kovářské zpracování kujného železa bez ohledu na primární původ  

Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice

Kování sekyrovité hřivny
Michal Hlavica, Patrick Bárta, Ondřej Merta

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

Stará huť u Adamova v září 2020

Dominik promlouvá k dítkům
Dominik Talla

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

Key words: bloomery furnaces – lime kiln – smithy – experimental archaeology

Zhodnocení přínosu Technického muzea v Brně ke kultivaci současného nožířského řemesla

AT_30_Mertova
Petra Mertová

Současné kovářské řemeslo má řadu podob, od praktické kovařiny po výrobu exkluzivních výrobků k osobní prezentaci. K nim patří damascenské nože zhotovené technikou svářkového či nepravého damasku. Ačkoliv se jedná o tradiční kovářskou techniku, kterou dokládají mnohé archeologické nálezy či muzejní sbírky, její principy byly českým a slovenským kovářům na konci 20. století neznámé. K tomu, aby se opět technologie výroby svářkového damasku ujala mezi kováři-nožíři a kováři-zbrojíři přispěly vzdělávací aktivity Technického muzea v Brně ve formě přednáškového a praktického cyklu k výrobě damascenské oceli, na kterých se společně setkávají kováři se zájmem o techniku se skutečnými mistry a odborníky. Jedná se o otevřené a vstřícné prostředí, kde si vzájemně sdělují zkušenosti a ověřují tradiční i netradiční
postupy. Tyto workshopy se konají od roku 2002 dodnes. Díky nim se podařilo do sbírky muzea získat cenné ukázky damascenské technologie demonstrující principy a možnosti svářkového damasku. Ty jsou nyní jádrem expozice Nožířství. Cílem článku je zhodnotit přínos těchto setkání pro kováře z časové perspektivy a s ohledem na počáteční stav znalostí a zkušeností s touto technikou. 


Assessment of the contribution of the Technical Museum in Brno to the cultivation of contemporary knife making


Contemporary blacksmithing has many faces, from practical smithing to the production of exclusive objects for personal presentation. Among these are damascus blades made by the technique of welded damascus, also referred to as ‚modern damascus‘. Despite it being a traditional blacksmithing technique, as supported by numerous archaeological finds and museum collections, its long forgotten principles were unknown to the Czech and Slovak blacksmiths at the end of the 20th century. The contemporary spread of the knowledge among knife and weapon smiths was made possible by the educational activities of the Technical Museum in Brno in the scope of a series of presentations and practical workshops about the given subject, during which aspirant blacksmiths meet with true masters skilled in the art. In an agreeable and forthcoming millieu, knowledge and skills are shared and procedures, both traditional and unorthodox, are tested. These workshops take place from the year 2002 till present day. Thanks to these opportunities, the museum’s collections could be enriched by valuable examples of the damascus-making technology, showing the principles and varieties of welded damascus. These exhibits are now the core of the ‚Knifemaking‘ exposition. The aim of this paper is to evaluate the contribution of the workshops to the benefit of blacksmiths during the entire time frame and with regard to the initial knowledge and experience with the technique.

Metalurgický rozbor nože ze svářkového železa (Experimentální tavba Josefov 2002)

Jiří Hošek, Jiří Merta, Karel Malý

Polovina želené houby byla kovářsky zpracována profesionálním nožířem z Banské Bystrice kovářským mistrem Ladislavem Šántou – Laskym v kovárně v Těšanech, a to v rámci praktické části Odborného semináře k výrobě damascenské oceli, který uspořádalo Technické muzeum v Brně ve dnech 20. až 21. října 2002.

MOŽNÉ HISTORICKÉ TECHNIKY ZVÝRAZŇOVÁNÍ SVÁŘKOVÝCH DAMASKŮ

Patrick Bárta

Cílem příspěvku je rešerše vědomostí vztahujících se k výše uvedenému tématu včetně informace o nejnovějších poznatcích získaných autorem při řešení diplomové práce. Po stručném úvodu do problematiky je věnována pozornost jednotlivým technikám, tj. leptání, abrazivnímu broušení a řízené korozi. Na závěr je zhodnocena pravděpodobnost historického využívání jednotlivých technik pro zvýrazňování textury damaskových kompozitů.