Kovářství

Studie prezentuje archeologický experiment zkoumající možnosti využití některých dobře dostupných materiálů pro historické kováře, jako například tavidel pro kovářské svařování. Kolekce metalografických výbrusů z experimentálně svařených vzorků byla analyzována prostřednictvím polarizačního mikroskopu a rastrovacího elektronového mikroskopu (EDX SEM). Cílem této analýzy bylo vyhodnotit kvalitu svaření a detekovat případné relikty použitých tavidel ve vměstcích uvnitř jednotlivých svarů. I přes svá kvantitativní omezení experiment prokázal, že jako nejvhodnější se jeví směs snadno tavitelné látky s reaktivním aditivem. Nejlepších výsledků v kategorii snadno dostupných látek dosáhla kombinace kamenné soli a písku, nicméně jako efektivní se ukázalo i využití spraše. Hodnotným zjištěním je také to, že využití soli v tavicí směsi se projevuje detekovatelnými stopami chloru uvnitř vměstků jednotlivých svarů. Tento fakt činí hypotézu o využití soli v historickém kovářství dále testovatelnou prostřednictvím prvkové analýzy archeologického materiálu.

Experimental evaluation of possible historic fluxes in forge welding

The study presents an archaeological experiment which examines the use of some broadly accessible materials as a convenient flux for historical blacksmiths. A collection of metallographic sections of experimentally forge-welded samples was analyzed by means of a polarizing microscope and a scanning electron microscope (SEM-EDX). The aim of this study was to evaluate the quality of the weld and detect potential relics of the flux components in inclusions along the individual weld lines. Despite quantitative restrictions, the experiment has shown the combination of flux with a reactive additive to be the most effective. The best results in the category of broadly available substances were attained with a combination of sand and kitchen salt (NaCl), however even the use of loess has proven to be effective. A valuable observation is that the use of salt leads to detectable traces of chlorine in the various inclusions within the forge weld. This fact enables to test the the potential use of salt in the scope of historic blacksmithing by means of an element analysis of archaeological material.

Raně středověký meč, který je uložen ve sbírkách Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, je spojován s hradištěm na Levém Hradci, byť jeho nálezové okolnosti nejsou známy. Zbraň má jílec Petersenova typu Y, a již předchozí rentgenový průzkum prokázal damaskovaní čepele a přítomnost tzv. železné tauzie. Nově provedený rtg. tomografický průzkum umožnil bližší specifikaci plošného damasku a především tauzie; odhalil, že čepel nese damaskovaný nápis „(ABO)FECIT“ na jedné straně, a složený geometrický znak na straně druhé. Všechny nově získané informace jsou v článku podrobně popsány a diskutovány.

Survey of early medieval sword from the collections of the Central Bohemian Museum in Roztoky u Prahy

The early medieval sword, which is deposited in the collections of the Central Bohemian Museum in Roztoky u Prahy, is being associated with the stronghold of Levý Hradec, although its find-circumstances are not known. The weapon has hilt of the Petersen type Y, and already previous X-ray survey revealed pattern welding of the blade and the presence of an iron inlay. Newly conducted survey by means of X-ray computed tomography allowed more detailed specification of the surface pattern welding, and – mainly - of the inlay. It has been found that the blade bears pattern-welded inscription „(ABO) FECIT“ on one side, and a composed geometric pattern on the other side. All the newly acquired pieces of information are described and further discussed in detail.

Příspěvek se věnuje základnímu hornickému nástroji – želízku. První část je věnována popisu želízka a jeho jednotlivých částí. V další části je nastíněna možnost členění želízek. Vše je aplikováno na soubor 125 želízek z jesenických lokalit. Pozornost je věnována i nálezové situaci jednotlivých želízek, z níž vyplývají některé závěry o stáří a transportu želízek do současné pozice.

Mining chisels – suggestion of description and classification

The contribution is devoted to the basic mining tool – the chisel. The first part deals with the description of the chisel/mining iron and its constituent parts. The second part presents a suggestion as to the possible classification of these objects. This is applied to a collection of 125 chisels from Jeseník mining sites. Attention is also given to the specific find situation, leading to certain conclusions about the age of the tools and their transportation to their present location.

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov in September 2020

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

Současné kovářské řemeslo má řadu podob, od praktické kovařiny po výrobu exkluzivních výrobků k osobní prezentaci. K nim patří damascenské nože zhotovené technikou svářkového či nepravého damasku. Ačkoliv se jedná o tradiční kovářskou techniku, kterou dokládají mnohé archeologické nálezy či muzejní sbírky, její principy byly českým a slovenským kovářům na konci 20. století neznámé. K tomu, aby se opět technologie výroby svářkového damasku ujala mezi kováři-nožíři a kováři-zbrojíři přispěly vzdělávací aktivity Technického muzea v Brně ve formě přednáškového a praktického cyklu k výrobě damascenské oceli, na kterých se společně setkávají kováři se zájmem o techniku se skutečnými mistry a odborníky. Jedná se o otevřené a vstřícné prostředí, kde si vzájemně sdělují zkušenosti a ověřují tradiční i netradiční
postupy. Tyto workshopy se konají od roku 2002 dodnes. Díky nim se podařilo do sbírky muzea získat cenné ukázky damascenské technologie demonstrující principy a možnosti svářkového damasku. Ty jsou nyní jádrem expozice Nožířství. Cílem článku je zhodnotit přínos těchto setkání pro kováře z časové perspektivy a s ohledem na počáteční stav znalostí a zkušeností s touto technikou. 

Assessment of the contribution of the Technical Museum in Brno to the cultivation of contemporary knife making

Contemporary blacksmithing has many faces, from practical smithing to the production of exclusive objects for personal presentation. Among these are damascus blades made by the technique of welded damascus, also referred to as ‚modern damascus‘. Despite it being a traditional blacksmithing technique, as supported by numerous archaeological finds and museum collections, its long forgotten principles were unknown to the Czech and Slovak blacksmiths at the end of the 20th century. The contemporary spread of the knowledge among knife and weapon smiths was made possible by the educational activities of the Technical Museum in Brno in the scope of a series of presentations and practical workshops about the given subject, during which aspirant blacksmiths meet with true masters skilled in the art. In an agreeable and forthcoming millieu, knowledge and skills are shared and procedures, both traditional and unorthodox, are tested. These workshops take place from the year 2002 till present day. Thanks to these opportunities, the museum’s collections could be enriched by valuable examples of the damascus-making technology, showing the principles and varieties of welded damascus. These exhibits are now the core of the ‚Knifemaking‘ exposition. The aim of this paper is to evaluate the contribution of the workshops to the benefit of blacksmiths during the entire time frame and with regard to the initial knowledge and experience with the technique.

Polovina želené houby byla kovářsky zpracována profesionálním nožířem z Banské Bystrice kovářským mistrem Ladislavem Šántou – Laskym v kovárně v Těšanech, a to v rámci praktické části Odborného semináře k výrobě damascenské oceli, který uspořádalo Technické muzeum v Brně ve dnech 20. až 21. října 2002.

Raněstředověké syředoevropské polotovary železa

Výskum kováčskych trosiek z hradu Ľubovňa

Kovářské zpracování železné houby vytavené v šachtové peci olomučanského typu rekonstruované podle nálezu z 11. století

Technologie a postupy kování vybraných (ocelových) železných výrobků a nářadí z Mikulčic a pokus vytipovat používané nástroje na jejich opracování

to do

Cílem příspěvku je rešerše vědomostí vztahujících se k výše uvedenému tématu včetně informace o nejnovějších poznatcích získaných autorem při řešení diplomové práce. Po stručném úvodu do problematiky je věnována pozornost jednotlivým technikám, tj. leptání, abrazivnímu broušení a řízené korozi. Na závěr je zhodnocena pravděpodobnost historického využívání jednotlivých technik pro zvýrazňování textury damaskových kompozitů.