NOVOVĚKÁ CIHELNA Z HUSOVY ULICE V BRNĚ

PETR HOLUB, VÁCLAV KOLAŘÍK, DAVID MERTA, MAREK PEŠKA, ANTONÍN ZŮBEK

V letních měsících roku 2008 bylo v rámci záchranného archeologického výzkumu při rekonstrukci ulice Husova v Brně částečně odkryto torzo cihlářská pece. Stavební práce nezasáhly primárně těleso pece plošně. Komplexně preparovány a dokumentovány byly pouze části narušené výkopy inženýrských sítí. Přibližně ve směru sever-jih porušil hmotu tohoto výrobního zařízení výkop vodovodu, jenž v šířce cca 0,8 m prošel tělesem pece v trase nejzápadnějšího topného kanálu a západní částí předpecí. Ve směru východ-západ porušil předpecní obslužný prostor výkop kanalizace. V další fázi výzkumu došlo k začištění a dokumentaci cihlářské pece v ploše. Z výše uvedených skutečností je možné sestavit pravděpodobnou podobu zařízení.

Novoveká tehliarska pec z Nižnej Myšle

Marián Čurný, Marcus V. G. Comotti, Michal Mlynka, Katarína Holmová

Cieľom príspevku je informovať o okolnostiach nálezu a archeologického výskumu tehliarskej pece v Nižnej Myšli v okrese Košice–okolie a predstaviť jej konštrukciu. Snahou autorov je grafická vizualizácia a opisná rekonštrukcia vzhľadu a prevádzky tejto pece. Tehelňa, ktorej súčasťou bola zistená pec, súvisí so širším kontextom stavebných aktivít na zemepanských majetkoch v obci. Preto príspevok obsahuje aj exkurz do novovekých dejín obce a panstva Nižná Myšľa. Tehliarska výroba tu evidentne existovala od vrcholného stredoveku až do 19. storočia, no hodnotená tehliarska pec pochádza z obdobia poslednej štvrtiny 18. storočia až prvej polovice 19. storočia.

Tehliarske pece

Marián Čurný

Účelom príspevku je stručne informovať o problematike stredovekých a novovekých tehliarskych pecí z priestoru strednej a západnej Európy. Nakoľko podobne zamerané štúdie už pochádzajú z pier zahraničných autorov, snahou príspevku je priniesť informácie o dejinách bádania, historickom vývoji, prameňoch, typoch a konštrukciách, technológii práce a archeologických reliktoch tehliarskych pecí v prístupnom jazyku, čo by prispelo k zintenzívneniu bádania v tejto oblasti. Po stručnom prehľade bádania o tejto oblasti archeológie je predstavený náčrt vývoja používania tehliarskych pecí od doby rímskej po vrcholný stredovek. Faktom je, že tehelne vznikali ako súčasti stavebných hút pri výstavbe monumentálnych sakrálnych stavieb, pri ktorým výrazne participovali aktivity cisterciátskeho rádu. Hovoríme o období 13.–14. stor., z ktorého sa doterajším bádaním podarilo identifikovať niekoľko tehliarskych pecí v regióne západnej a strednej Európy. Druhým najzákladnejším prameňom pre výskum tehliarskych pecí sú ikonografické pramene. Tie sú k dispozícii až od 15. stor. Aj keď ich počet je v skutočnosti vyšší, v príspevku sú vyhodnotené tie, na ktorých sú aspoň do určitej miery vyobrazené telesá tehliarskych pecí – spolu 8. Pri triedení tehliarskych pecí rozlišujeme, či ide o pece so stabilnou alebo dočasnou konštrukciou. Príspevok prináša v základných črtoch popis konštrukcie a obsluhy tak milierov ako aj žiarových pecí. Výklad je doplnený o prehľad archeologicky zistených reliktov tehliarskych pecí z viac ako 50 lokalít v strednej a západnej Európe od 11. po 19. stor.

HLINÍK PŘI VÁPENICKÉ PECI U HRADU PYŠOLCE

Michaela Endlicherová, Miroslav Korbička, Dalibor Všianský

V blízkosti středověké vápenické pece při hradu Pyšolci byl nalezen objekt, který sloužil jako hliník pro těžbu materiálu, z něhož byla pec ucpávána při pálení krystalického vápence. Tento předpoklad byl potvrzen pomocí rtg difraktometrické analýzy, fyzikálně-chemické metody, která umožňuje identifikovat minerály na základě jejich krystalových struktur. Z objektu byly odebrány vzorky hlinitopísčitého materiálu. Ten byl srovnán se vzorky přepáleného materiálu z haldy při okraji pece. Jejich složení je téměř zcela totožné, souvislost vápenické pece s těžební jámou je tedy evidentní.

SPOLOČNOSŤ PRE VÝSKUM HISTÓRIE TEHLIARSTVA LATERÃRIUS, O. Z.

Marián Čurný

Občianske združenie Laterãrius (Tehliar), začalo v roku 2010 so systematickými aktivitami zameranými na podporu výskumu histórie tehliarstva. Vzniklo z iniciatívy profesionálnych archeológov, ktorých odborná profilácia na archeológiu stredoveku a novoveku presahuje okrem iného aj do oblasti stavebnej keramiky. Ciele združenia sú nasmerované na podnecovanie a rozvíjanie aktivít
v oblasti štúdia histórie tehliarstva, a to samostatne alebo v spolupráci s ďalšími združeniami, inštitúciami a jednotlivcami, na združovanie a stretávanie sa záujemcov o túto oblasť histórie, výmenu poznatkov a skúseností, na podporu využívania získaných poznatkov v rôznych vedeckých odboroch, odbornú výskumnú a publikačnú činnosť a na prípravu a realizáciu projektov, konferencií
a kultúrnych podujatí. Sídlom združenia je Bratislava, kde na pôde Archeologického múzea SNM našlo vhodný priestor na realizáciu viacerých svojich aktivít. Odborným činnostiam s tematikou dejín tehliarstva na Slovensku, ktoré stáli na počiatku myšlienky založenia združenia, sa jeho zakladatelia venovali aj v predchádzajúcom období. Išlo predovšetkým o tematické štúdium a publikovanie archeologických nálezov s väzbou na výrobky zo skupiny stavebnej keramiky a ich výrobu.

NEZNÁMÝ VÝROBNÍ AREÁL NA PŘILEHLÉM PŘEDPOLÍ HRADU VIDENBERK U POZOŘIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Příspěvek informuje o nálezu reliktů výrobních objektů na přilehlém předpolí zříceniny hradu Vildenberk. Nový areál byl lokalizován na základě systematického povrchového průzkumu, který autor v roce 2013 zorganizoval se členy společnosti Archaia Brno, o.p.s. V rámci svého interního projektu, dotovaného Jihomoravským krajem, uspořádal na lokalitě drobnou archeologickou komisi, během níž bylo svorně potvrzeno, že jde o pozůstatky vápenických a cihlářských pecí.

VÝROBA STRUSKOVÝCH CIHEL V ŽELEZÁRNÁCH TACHOVSKA

JIŘÍ HLÁVKA

K tematice železářství byla v minulosti napsána úctyhodná řada více či méně významných prací. Autoři těchto děl se vcelku logicky věnují hlavním tématům, kterými byly výroba kýženého produktu – železa a historický vývoj výrobních prostředků – tavicích pecí, hamrů aj. Mnohem méně je pak studována problematika vedlejších výrob a pracovních postupů, ke kterým patří získávání potřebných surovin – železných rud a dřevěného uhlí, ale i další zpracování železářské strusky. Zajímavým oborem této vedlejší činnosti je výroba struskových cihel. K této problematice nacházíme v dostupné literatuře jen mizivé množství informací. Abychom věc uvedli hned v úvodu na pravou míru, je vhodné upřesnit, že se příspěvek zabývá především výrobou cihel „odlévaných“ z vysokopecní strusky, která je v tekutém stavu. Později se vyráběly
ze strusky „tvárnice“ postupem za studena s přidáním pojiva. V příspěvku bychom rádi uvedli přesný pracovní postup, jakým se struskové cihly vyráběly, a zadokumentovali jednotlivé lokality, kde jsou cihly použity v zástavbě. V dnešní době bujarého kapitalismu tyto, často poslední, doklady existence hutní výroby kvapem mizí, buď zcela, a nebo pod nánosy nových fasád. Pro zajímavost se též pokusíme porovnat rozměry cihel, pocházejících z jednotlivých železáren - zda se jejich výroba řídila nějakými „zemskými“
pravidly, či rozměry závisely na libovůli a potřebách výrobce. V závěru přinášíme pro představu o výši produkce struskových cihel některé údaje z účtů železárny v Broumově na Tachovsku.