Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině

Milíře
Václav Matoušek, Jiří Woitsch

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií. Přínosem projektu bylo stanovení typologie uhlířských plošin a upřesnění prostorových struktur rozsáhlých soustav zaniklých plošin v lesních porostech, přičemž z písemných pramenů i z umístění rozsáhlých soustav uhlířských plošin v krajině vyplývá, že naprostá většina dřevěného uhlí byla v novověku určena pro velké průmyslové metalurgické provozy. Projekt však také opakovaně potvrdil, že kombinace archeologického a botanického studia umožňuje zaniklé uhlířské plošiny datovat nejvýše do „novověku“, tj. obecně do období 18.–20. století. Bližší časové zařazení provozu na jednotlivých plošinách zatím není možné a i další informace, které lze získat výzkumy plošin, jsou poměrně chudé, což potvrzují i obdobné výzkumy prováděné již několik desítek let v zahraničí. Budoucnost terénního výzkumu proto spatřujeme v rozšíření bádání na okolí vlastních plošin, resp. na zařazení uhlířství do komplexu výrobních i nevýrobních aktivit vázaných na lesní prostředí.

Historical charcoal burning platforms – right fully or wrongly overlooked monuments? Experience from a study of platforms from early modern and modern ages in the Křivoklát region, and in the Brdy and Radečská vrchovina Highlands

In the years 2013–2018, the Faculty of Humanities of Charles University in Prague, in cooperation with experts from other institutions, conducted an informal interdisciplinary project concerning studies of recently defunct charcoal burning platforms in the Křivoklát and Brdy regions in Central Bohemia and the Radeč hills in Western Bohemia. The studies included archaeological fieldwork, anthracologic analyses, studies of historical sources, experiments, and the use of ethnographic analogies. The result of the project was the determination of the typology of the charcoal-making platforms and the refinement of spatial structures of extensive swarms of defunct platforms in forest regions, with historical sources and the layout of the charcoal sites in the landscape indicating the use of most of the charcoal in early modern and modern ages for large metallurgic plants. The project again confirmed that the combination of archaeological and botanical studies enables the dating of these charcoal sites into modern times, i.e., the 18th–20th centuries. More precise dating of the operation on individual sites is not possible, and additional information which can be gathered from the study of the sites is also quite sketchy, which is in accord with a similar investigation conducted for several decades abroad. Further studies should therefore encompass the surroundings of the charcoal sites, or the integration of charcoal making into the wider scope of productive and non-productive activities associated with the forest environment.

Key words: charcoal production – defunct charcoal-burning platforms – early modern and modern ages – interdisciplinary studies – Czech lands

Výpal vápna na Staré huti u Adamova v roce 2019

AT_30_Josefov_Kos
Petr Kos

V květnu 2019 proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova další z experimentálních výpalů. Ty slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.

Experimental lime-burning at The Old Ironworks near Adamov in May 2019

In May 2019 a further lime-burning experiment took place in the replica of a single-channel lime kiln built at the Old Ironworks near Adamov site. Such undertakings serve among other to gather data regarding the management of pyrotechnological devices of this kind, as well as to publicly present a craft, which was once so typical for the given region.

Workshop tradiční vápenné technologie v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy

AT_30_Holub_Kos
Petr Holub, Petr Kos

V měsíci září roku 2018 proběhl v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy (okr. Praha-východ) workshop zaměřený na propagaci tradiční vápenné technologie. V rámci akce byla zbudována a odzkoušena menší vápenná pec válcovitého tvaru s jedním topným kanálem na periodický výpal dřevem, v níž byl demonstrován výpal vápence a následně i hašení vápna k uskladnění do zemní jámy.


Workshop of traditional lime-burning technology at the beer brewery in Kostelec nad Černými lesy

In September 2018, a workshop aimed at the promotion of traditional lime-burning technology took place in the premises of the beer brewery at Kostelec nad Černými lesy (region Prague-East). In the scope of the event, a small lime kiln of cylindrical shape with one heating channel for periodic heating with wood was built and tested, demonstrating the process of lime burning and subsequent slaking for storage in an earth pit.

Výrobní (hrnčířský ?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici čp. 56

Pavel Vařeka

Na podzim roku 1997 a počátkem roku 1998 byl realizován Ústavem archeologické památkové péče středních Čech předstihový záchranný archeologický výzkum parcely čp. 56 v České ul. v Berouně (P. Vařeka, I. Benková; obr. 1). Na předmětné ploše byla v roce 1983 provedena demolice zástavby (archeologické nálezy z klenebních zásypů cf. Matoušek – Scheufler – Štajnochr 1985). Terénní výzkum byl vzhledem k předchozí přípravě staveniště mechanizací zahájen na výrazně snížené úrovni parcely s pouhými torzy archeologických situací. Přední část parcely zaujímaly sklepy zbořeného domu a odkryv se soustředil na zadní část dosahující až k městské hradbě. Výzkum poskytnul především velmi bohaté doklady vrcholně středověkého osídlení, zatímco pozdně středověké a novověké situace převážně chyběly z důvodu mladších porušení nebo odtěžení mechanizací. Výjimku představovala situace při střední části jihovýchodní parcelní hranice s dochovanými torzy zděné zástavby a výrobního objektu, které překrývala mocná vrstva požárového zánikového horizontu. V této části parcely byla položena sonda 1 (obr. 2). Vyhodnocení novověkých situací odkrytých v této sondě je věnován tento příspěvek.

Novoveká tehliarska pec z Nižnej Myšle

Marián Čurný, Marcus V. G. Comotti, Michal Mlynka, Katarína Holmová

Cieľom príspevku je informovať o okolnostiach nálezu a archeologického výskumu tehliarskej pece v Nižnej Myšli v okrese Košice–okolie a predstaviť jej konštrukciu. Snahou autorov je grafická vizualizácia a opisná rekonštrukcia vzhľadu a prevádzky tejto pece. Tehelňa, ktorej súčasťou bola zistená pec, súvisí so širším kontextom stavebných aktivít na zemepanských majetkoch v obci. Preto príspevok obsahuje aj exkurz do novovekých dejín obce a panstva Nižná Myšľa. Tehliarska výroba tu evidentne existovala od vrcholného stredoveku až do 19. storočia, no hodnotená tehliarska pec pochádza z obdobia poslednej štvrtiny 18. storočia až prvej polovice 19. storočia.

Zaniknutá banská činnosť v okolí obce Spišské Bystré. správa o súčasnom stave výskumu

Peter Roth, Ján Jurčík

Predložený príspevok nadväzuje na prácu venovanú prieskumu banských prác na hornom toku Hornádu, ale podobne ako nie je ukončený v obciach uvedených v predchádzajúcom príspevku, ani v katastri tejto obce prieskumné práce ešte neskončili a budú pokračovať naďalej, takže tento príspevok je iba prvou informatívnou správou a nepredstavuje kompletnú dokumentáciu baníctva či už v obci samotnej, ale aj v okolitých obciach.

K vývoji a podobě klášterního pivovaru v Brně - Králově Poli

Petr Holub

Pivovar při kartuziánském klášteře v Brně-Králově Poli vznikl ve dvacátých letech 17. století v jihozápadním nároží klášterního komplexu. Archeologickým výzkumem v roce 2006 byly odkryty jeho jednotlivé části, které byly dále konfrontovány s archivními prameny. Dispozice pivovaru byla v podobě písmene L. V prostoru východního křídla se nacházela sladovna. Archeologicky byla zkoumána dvoukomorová sladovnická pec. Severní křídlo bylo vyhrazeno pivovaru a sestávalo (od severu) z varny, spilky a pivovarského sklepa. V prostoru varny bylo zachyceno vytápěcí zařízení pivovarské pánve. Spilka byla oproti okolnímu terénu částečně zahloubena. Výstav pivovaru činil v polovině 18. století 910 sudů (cca 200 000 litrů).

Typologie reliktů sklářských hutí a průvodních hmotných pramenů určujících správnost jejich interpretace

Michal Gelnar

Od poválečných dob jsou archeologickými výzkumy zkoumány a interpretovány relikty různých pyrotechnologických objektů. Ty jsou ne vždy správně identifikovány jako konkrétní výrobní technický či technologický objekt. Sklářské pece, resp. hutní sklářské areály, a zejména jejich doprovodné hmotné prameny – především ze středověku – jsou specifické a nezaměnitelné s jinými podobnými pyrotechnologickými objekty. V českých zemích nebylo provedeno mnoho archeologických výzkumů odkrývajících pozůstatky zaniklých sklářských hutních areálů. Odkryté relikty nejsou mnohdy správně vyloženy, resp. jejich funkce není správně pochopena, a proto správně vysvětlena. Totéž platí pro některé movité hmotné prameny související se sklářsko-hutním provozem, nalézané v prostoru zkoumaného výrobního areálu. Z toho důvodu se předložený text pokouší ve stručnosti sdělit základní poznatky k problematice tak, aby nedocházelo k mylným interpretacím pyrotechnologických objektů spojených se sklářskou výrobou a s nimi svázaných hmotných pramenů.

ROŞIA MONTANA – LETMÝ NÁSTIN HISTORIE VÝZNAMNÉ HORNICKÉ LOKALITY A MONTÁNNÍ MAPA ROSIA MONTANY

Ivan Rous

Rumunská Roșia Montană je známá zejména jako světově významná lokalita římského dolování. Malá znalost historie místa v dobách raného středověku vychází z minima výzkumů zaměřených na toto období a směřování pozornosti pouze k dácké a římské éře. To samé pravidlo platí i pro novověk a industrializaci 19. a 20. století. Pro Roșia Montanu nikdy nebyla zpracována archivní rešerše, stejně jako bibliografie a soupis archeologických nálezů. Podobné je to s prostou katalogizací jednotlivých typů chodeb a dobývek. Vyplývá to jednak z národnostního původu autorů studií (Němci, Francouzi, Rumuni, Maďaři, Češi, Britové atd.) a také z donedávna aktivní těžby. Situaci komplikuje i možnost otevření povrchových dolů, proti kterým se v Rumunsku a i v jiných státech Evropy protestuje. Hrozba těžby zavdala příčinu archeologickému výzkumu, který byl proveden v letech 1999 až 2002 v římských dobývkách a štolách, ale týkal se pouze vybraných lokalit. Plošný výzkum dosud nebyl proveden a kvůli obrovskému rozsahu historických důlních prací a z něj vyplývající finanční náročnosti není příliš pravděpodobný. Jednou z nadějí je zapsání do světového seznamu kulturního dědictví UNESCO nebo velmi nepravděpodobný plošný průzkum, který by měl předcházet eventuální moderní těžbě. Tým, jehož je autor textu členem, se podílel na zpracování geologické, historické a důlní mapy lokality.

Sklářská huť Paulina – průzkum zaniklých novověkých výrobních objektů

Ján Čáni, Jan Pařez ml.

Příspěvek prezentuje výsledky průzkumu a dokumentace zaniklé novověké sklárny Pauliny na území Novohradských hor. Terénní činnost
byla zaměřena na identifikaci jednotlivých objektů a komponent sklářských areálů souvisejících s výrobní funkcí areálu. Kromě shrnutí
terénní situace příspěvek přináší informace z analýzy dat leteckého laserového skenování, leteckých a ortofoto snímků a historických
mapových podkladů.

Pyrotechnologické objekty na parcele č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně

Michala Přibylová, Antonín Zůbek

Příspěvek referuje o nálezu čtyř reliktů pyrotechnologických objektů, které byly dokumentovány při záchranném archeologickém výzkumu
parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně, jenž se realizoval v letech 2013 a 2014. Parcela byla součástí předměstské osady, jejíž obyvatelé byli
ve středověku označováni v písemných pramenech jako „chudí pod Puhlíkem“.

VÁPENNÁ PEC Č. II VE STARÉ HUTI U ADAMOVA V ROCE 2016

Petr Kos

V pátek a sobotu 27. a 28. května proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova druhý experimentální výpal. Pálení vápna slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.