Vápenná pec – Dolinky u Žďáru nad Sázavou

Výzkum vápenné pece, Dolinky u Žďáru nad Sázavou
Aleš Hoch, Radim Gonda, Karel Malý

V rámci multidisciplinárního projektu řešícího problematiku těžby a zpracování mramorů v okolí města Žďár nad Sázavou byl na podzim roku 2016 proveden archeologický výzkum v lokalitě Dolinky. Jeho účelem bylo potvrzení předpokládaného výskytu vápenných pecí vázaných na nedaleký těžební areál. Pomocí geofyzikální prospekce a následného terénního odkryvu byla nalezena a zdokumentována jednokomorová vápenná pec a dvě těžební jámy na hlínu pozdně středověkého až novověkého stáří.

Lime kiln – Dolinky near Žďár nad Sázavou

Within the scope of a multidisciplinary project adressing the mining and processing of marmor in the vicinity of the city Žďár nad Sázavou, archaeological excavations took place at the Dolinky site during autumn in 2016. Its purpose was to confirm the presumed occurence of lime kilns bound to the nearby mining site. By means of geophysical prospection followed by excavation, a single-chamber lime kiln and two clay pits dating from late medieval to new age have been documented.

Žďár nad Sázavou, Dolinky, vápenná pec, mramor, pozdní středověk, novověk

Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice

Neželezné kovy
Matěj Kmošek, Rudolf Procházka

Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16. století. Materiálové analýzy umožnily identifikovat zcela převládající používání mosazi (Cu-Zn) a pouze výjimečně nelegované mědi. Zastoupena byla také část předmětů ze slitin cínu a olova. Z technologických postupů bylo identifikováno použití cínování mosazi i železa a měkkého i tvrdého pájení. Hojné užití mosazi a slitin cínu a olova může poukazovat na běžnou snahu o imitaci drahých kovů (zlata a stříbra) levnějšími materiály užitými k výrobě předmětů pro širší městské obyvatelstvo.

Material analyses of non-ferrous metals from the turn of the Late Middle Ages and the Early Modern Period, using the example of finds from Brno – Pekařská Street

Non-ferrous metal artefacts are a relatively abundant type of archaeological find in the Late Middle Ages and Early Modern Period. Nevertheless, they have not yet received systematic material-analytical attention, which, however, brings new pieces of knowledge, especially in terms of production technologies and materials used. In this respect, an extensive set of non-ferrous metal artefacts from the excavation in Brno – Pekařská Street, dating mostly to the late 15th and first half of the 16th century, was examined using non-destructive surface analysis of elemental composition (pXRF – portable X-ray fluorescence). The predominant use of brass (Cu-Zn), and only exceptionally of unalloyed copper, was identified through material analysis. Some objects were also made from tin and lead alloys. In terms of technological procedures, the use of the tinning of brass and iron artefacts, as well as soft and hard soldering, were identified. The widespread use of brass and tin-lead alloys may indicate a common effort to imitate precious metals (gold and silver, respectively) with cheaper materials used to make artefacts for the wider urban population.