Dyzny raně středověkých železářských pecí

Dyzny
Ondřej Merta

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice

Kování sekyrovité hřivny
Michal Hlavica, Patrick Bárta, Ondřej Merta

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice

Neželezné kovy
Matěj Kmošek, Rudolf Procházka

Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16. století. Materiálové analýzy umožnily identifikovat zcela převládající používání mosazi (Cu-Zn) a pouze výjimečně nelegované mědi. Zastoupena byla také část předmětů ze slitin cínu a olova. Z technologických postupů bylo identifikováno použití cínování mosazi i železa a měkkého i tvrdého pájení. Hojné užití mosazi a slitin cínu a olova může poukazovat na běžnou snahu o imitaci drahých kovů (zlata a stříbra) levnějšími materiály užitými k výrobě předmětů pro širší městské obyvatelstvo.

Material analyses of non-ferrous metals from the turn of the Late Middle Ages and the Early Modern Period, using the example of finds from Brno – Pekařská Street

Non-ferrous metal artefacts are a relatively abundant type of archaeological find in the Late Middle Ages and Early Modern Period. Nevertheless, they have not yet received systematic material-analytical attention, which, however, brings new pieces of knowledge, especially in terms of production technologies and materials used. In this respect, an extensive set of non-ferrous metal artefacts from the excavation in Brno – Pekařská Street, dating mostly to the late 15th and first half of the 16th century, was examined using non-destructive surface analysis of elemental composition (pXRF – portable X-ray fluorescence). The predominant use of brass (Cu-Zn), and only exceptionally of unalloyed copper, was identified through material analysis. Some objects were also made from tin and lead alloys. In terms of technological procedures, the use of the tinning of brass and iron artefacts, as well as soft and hard soldering, were identified. The widespread use of brass and tin-lead alloys may indicate a common effort to imitate precious metals (gold and silver, respectively) with cheaper materials used to make artefacts for the wider urban population.

Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině

Milíře
Václav Matoušek, Jiří Woitsch

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií. Přínosem projektu bylo stanovení typologie uhlířských plošin a upřesnění prostorových struktur rozsáhlých soustav zaniklých plošin v lesních porostech, přičemž z písemných pramenů i z umístění rozsáhlých soustav uhlířských plošin v krajině vyplývá, že naprostá většina dřevěného uhlí byla v novověku určena pro velké průmyslové metalurgické provozy. Projekt však také opakovaně potvrdil, že kombinace archeologického a botanického studia umožňuje zaniklé uhlířské plošiny datovat nejvýše do „novověku“, tj. obecně do období 18.–20. století. Bližší časové zařazení provozu na jednotlivých plošinách zatím není možné a i další informace, které lze získat výzkumy plošin, jsou poměrně chudé, což potvrzují i obdobné výzkumy prováděné již několik desítek let v zahraničí. Budoucnost terénního výzkumu proto spatřujeme v rozšíření bádání na okolí vlastních plošin, resp. na zařazení uhlířství do komplexu výrobních i nevýrobních aktivit vázaných na lesní prostředí.

Historical charcoal burning platforms – right fully or wrongly overlooked monuments? Experience from a study of platforms from early modern and modern ages in the Křivoklát region, and in the Brdy and Radečská vrchovina Highlands

In the years 2013–2018, the Faculty of Humanities of Charles University in Prague, in cooperation with experts from other institutions, conducted an informal interdisciplinary project concerning studies of recently defunct charcoal burning platforms in the Křivoklát and Brdy regions in Central Bohemia and the Radeč hills in Western Bohemia. The studies included archaeological fieldwork, anthracologic analyses, studies of historical sources, experiments, and the use of ethnographic analogies. The result of the project was the determination of the typology of the charcoal-making platforms and the refinement of spatial structures of extensive swarms of defunct platforms in forest regions, with historical sources and the layout of the charcoal sites in the landscape indicating the use of most of the charcoal in early modern and modern ages for large metallurgic plants. The project again confirmed that the combination of archaeological and botanical studies enables the dating of these charcoal sites into modern times, i.e., the 18th–20th centuries. More precise dating of the operation on individual sites is not possible, and additional information which can be gathered from the study of the sites is also quite sketchy, which is in accord with a similar investigation conducted for several decades abroad. Further studies should therefore encompass the surroundings of the charcoal sites, or the integration of charcoal making into the wider scope of productive and non-productive activities associated with the forest environment.

Rekonstrukce dřevinné skladby lesních porostů NPR Habrůvecká bučina pomocí antrakologické analýzy uhlíků z bývalých milířů

Dřevěné uhlí
Pavel Peška

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Klikatá cihlářská pec v Uherčicích

Uherčice - mapa
Petr Holub

Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.

The zig zag brick kiln in Uherčice

The brick kiln in the Korolupy cadastre was operated by the administration of the Uherčice estate as a manorial brickyard. In its current position, it is only the second brickyard on the estate; the older kiln stood behind the manorial granary. In the 1930s, a new brick kiln with continuous operation, the so-called zigzag kiln, was built here. The article deals with the history of bricklaying in Uherčice in the 19th and in the first half of the 20th century.

Středověké technologie zpracování usní

Zpracování usní - obuv
Jindřich Figura

Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském. Je představena terminologie v českém jazyce, tak jak se užívá mezi výrobci a uživateli replik pro jednotlivé technologické termíny, které nemají zatím v českém jazyce žádný relevantní výraz. V neposlední řadě má příspěvek za cíl informovat laiky i odborné pracovníky se současným stavem znalostí o zpracování kůží a usní ve středověku.

Technology of medieval leather working

The aim of the paper is to present knowledge from long-term experiments in the reconstruction and functional analysis of medieval leather products. It also deals with manufacturing replicas of shoes and testing abrasion depending on the types of surfaces, and a subsequent comparison with historical sources as an attempt to gain a new insight into historical shoes. Part of the work includes familiarization with the details of a newly processed set of medieval leathers in Jáma in Nové Město pražské. Furthermore, terminology in the Czech language is introduced, as it is used among manufacturers and re-enactors of replicas for individual technological terms that do not yet have any relevant expressions in the Czech language. Last but not least, the paper aims to inform laymen and specialists of the current state of knowledge about leather and leather processing in the Middle Ages.

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Potravinářská pec
Václav Kolařík, David Merta, Lenka Sedláčková

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

 

Stará huť u Adamova v září 2020

Dominik promlouvá k dítkům
Dominik Talla

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov in September 2020

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.