Středověké technologie zpracování usní

Zpracování usní - obuv
Jindřich Figura

Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském. Je představena terminologie v českém jazyce, tak jak se užívá mezi výrobci a uživateli replik pro jednotlivé technologické termíny, které nemají zatím v českém jazyce žádný relevantní výraz. V neposlední řadě má příspěvek za cíl informovat laiky i odborné pracovníky se současným stavem znalostí o zpracování kůží a usní ve středověku.

Technology of medieval leather working

The aim of the paper is to present knowledge from long-term experiments in the reconstruction and functional analysis of medieval leather products. It also deals with manufacturing replicas of shoes and testing abrasion depending on the types of surfaces, and a subsequent comparison with historical sources as an attempt to gain a new insight into historical shoes. Part of the work includes familiarization with the details of a newly processed set of medieval leathers in Jáma in Nové Město pražské. Furthermore, terminology in the Czech language is introduced, as it is used among manufacturers and re-enactors of replicas for individual technological terms that do not yet have any relevant expressions in the Czech language. Last but not least, the paper aims to inform laymen and specialists of the current state of knowledge about leather and leather processing in the Middle Ages.

Key words: Middle Ages – leather processing – Prague – experiments – replicas of footwear – technical terminology

SONDA DO INDUSTRIÁLNÍ ARCHEOLOGIE PRAŽSKÉHO KARLÍNA

Tereza Blažková

Záchranný archeologický výzkum v letech 2013–2014 v pražském Karlíně odkryl několik historických fází vývoje lokality. Území dnešního Karlína, které se nacházelo za středověkými hradbami Prahy, sloužilo již od středověku jako hospodářské zázemí církevních řádů, posléze, od 17. století, jako hospodářské zázemí Prahy a od 18. až zhruba do poloviny 19. století také jako zahrady a výletní cíl Pražanů. V první polovině 19. století se Karlín stal prvním pražským předměstím a ve velké míře zde začaly být zakládány malé i velké průmyslové podniky a výrobní dílny, založen byl přístav na Vltavě a začala zde vznikat nová obytná čtvrť. Archeologický výzkum zaznamenal nálezy a situace od 17. století, odkryl pozůstatky zahrad ze století 19. v podobě typických studen, zachytil sklepy domů a především pak podzemní pozůstatky továrny. Továrna, založená v roce 1854, později společnost Breitfeld & Daněk a ČKD prošla ve své více než stoleté historii mnoha změnami a přestavbami, což výzkum také reflektuje. Nalezeny byly základy továrních budov, topeniště, teplovody, kouřovody a kanály, základy komínů a dalších výrobních zařízení. Svým rozsahem se jedná zatím o největší výzkum industriální archeologie v Praze a možná i v celé České republice.