Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice

Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice
Kování sekyrovité hřivny
admin 22. 02. 2021 - 21:08
Michal Hlavica, Patrick Bárta, Ondřej Merta

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

Středověké technologie zpracování usní

Středověké technologie zpracování usní
Zpracování usní - obuv
admin 22. 02. 2021 - 21:03
Jindřich Figura

Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském. Je představena terminologie v českém jazyce, tak jak se užívá mezi výrobci a uživateli replik pro jednotlivé technologické termíny, které nemají zatím v českém jazyce žádný relevantní výraz. V neposlední řadě má příspěvek za cíl informovat laiky i odborné pracovníky se současným stavem znalostí o zpracování kůží a usní ve středověku.

Technology of medieval leather working

The aim of the paper is to present knowledge from long-term experiments in the reconstruction and functional analysis of medieval leather products. It also deals with manufacturing replicas of shoes and testing abrasion depending on the types of surfaces, and a subsequent comparison with historical sources as an attempt to gain a new insight into historical shoes. Part of the work includes familiarization with the details of a newly processed set of medieval leathers in Jáma in Nové Město pražské. Furthermore, terminology in the Czech language is introduced, as it is used among manufacturers and re-enactors of replicas for individual technological terms that do not yet have any relevant expressions in the Czech language. Last but not least, the paper aims to inform laymen and specialists of the current state of knowledge about leather and leather processing in the Middle Ages.

Key words: Middle Ages – leather processing – Prague – experiments – replicas of footwear – technical terminology

Stará huť u Adamova v září 2020

Dominik promlouvá k dítkům
Dominik Talla

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

Key words: bloomery furnaces – lime kiln – smithy – experimental archaeology

Zhodnocení přínosu Technického muzea v Brně ke kultivaci současného nožířského řemesla

AT_30_Mertova
Petra Mertová

Současné kovářské řemeslo má řadu podob, od praktické kovařiny po výrobu exkluzivních výrobků k osobní prezentaci. K nim patří damascenské nože zhotovené technikou svářkového či nepravého damasku. Ačkoliv se jedná o tradiční kovářskou techniku, kterou dokládají mnohé archeologické nálezy či muzejní sbírky, její principy byly českým a slovenským kovářům na konci 20. století neznámé. K tomu, aby se opět technologie výroby svářkového damasku ujala mezi kováři-nožíři a kováři-zbrojíři přispěly vzdělávací aktivity Technického muzea v Brně ve formě přednáškového a praktického cyklu k výrobě damascenské oceli, na kterých se společně setkávají kováři se zájmem o techniku se skutečnými mistry a odborníky. Jedná se o otevřené a vstřícné prostředí, kde si vzájemně sdělují zkušenosti a ověřují tradiční i netradiční
postupy. Tyto workshopy se konají od roku 2002 dodnes. Díky nim se podařilo do sbírky muzea získat cenné ukázky damascenské technologie demonstrující principy a možnosti svářkového damasku. Ty jsou nyní jádrem expozice Nožířství. Cílem článku je zhodnotit přínos těchto setkání pro kováře z časové perspektivy a s ohledem na počáteční stav znalostí a zkušeností s touto technikou. 


Assessment of the contribution of the Technical Museum in Brno to the cultivation of contemporary knife making


Contemporary blacksmithing has many faces, from practical smithing to the production of exclusive objects for personal presentation. Among these are damascus blades made by the technique of welded damascus, also referred to as ‚modern damascus‘. Despite it being a traditional blacksmithing technique, as supported by numerous archaeological finds and museum collections, its long forgotten principles were unknown to the Czech and Slovak blacksmiths at the end of the 20th century. The contemporary spread of the knowledge among knife and weapon smiths was made possible by the educational activities of the Technical Museum in Brno in the scope of a series of presentations and practical workshops about the given subject, during which aspirant blacksmiths meet with true masters skilled in the art. In an agreeable and forthcoming millieu, knowledge and skills are shared and procedures, both traditional and unorthodox, are tested. These workshops take place from the year 2002 till present day. Thanks to these opportunities, the museum’s collections could be enriched by valuable examples of the damascus-making technology, showing the principles and varieties of welded damascus. These exhibits are now the core of the ‚Knifemaking‘ exposition. The aim of this paper is to evaluate the contribution of the workshops to the benefit of blacksmiths during the entire time frame and with regard to the initial knowledge and experience with the technique.

Desátý workshop starého železářství ve Staré huti u Adamova (23. až 25. května 2018)

AT_30_Workshop_Josefov_2018
Ondřej Merta

Ve dnech 23. až 25. května 2018 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu. 

The Ninth Workshop of Ancient Metallurgy at The Old Ironworks at Adamov (23rd-25th May 2018)
In the timespan from the 23rd to the 25th May 2018, yet another workshop regarding ancient metallurgy took place, the aim of which is to to get acquainted with the old iron smelting technologies followed by public demonstrations aimed at informing the public about the old iron-, charcoal- and limemaking tradition in the Moravian Karst.

Výpal vápna na Staré huti u Adamova v roce 2019

AT_30_Josefov_Kos
Petr Kos

V květnu 2019 proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova další z experimentálních výpalů. Ty slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.

Experimental lime-burning at The Old Ironworks near Adamov in May 2019

In May 2019 a further lime-burning experiment took place in the replica of a single-channel lime kiln built at the Old Ironworks near Adamov site. Such undertakings serve among other to gather data regarding the management of pyrotechnological devices of this kind, as well as to publicly present a craft, which was once so typical for the given region.

Workshop tradiční vápenné technologie v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy

AT_30_Holub_Kos
Petr Holub, Petr Kos

V měsíci září roku 2018 proběhl v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy (okr. Praha-východ) workshop zaměřený na propagaci tradiční vápenné technologie. V rámci akce byla zbudována a odzkoušena menší vápenná pec válcovitého tvaru s jedním topným kanálem na periodický výpal dřevem, v níž byl demonstrován výpal vápence a následně i hašení vápna k uskladnění do zemní jámy.


Workshop of traditional lime-burning technology at the beer brewery in Kostelec nad Černými lesy

In September 2018, a workshop aimed at the promotion of traditional lime-burning technology took place in the premises of the beer brewery at Kostelec nad Černými lesy (region Prague-East). In the scope of the event, a small lime kiln of cylindrical shape with one heating channel for periodic heating with wood was built and tested, demonstrating the process of lime burning and subsequent slaking for storage in an earth pit.

Lhota 2007 – Experimentální pálení milíře tradiční technologií

Milan Cyrus, Václav Matoušek

V roce 2007 proběhl ve Lhotě u Kladna experiment s výrobou dřevěného uhlí tradičními technologickými postupy. Experiment se uskutečnil ve spolupráci Fakulty humanitních studií UK a Skanzenu výroby dřevěného uhlí Lhota. Na  experimentu se podílelo postupně celkem 26 zástupců Fakulty humanitních studií a Přírodovědecké fakulty UK a 3 zaměstnanci skanzenu.
Experiment volně navazoval na sérii experimentálních výpalů milířů v letech 2000, 2002 a 2003 ve Středisku experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově v Orlických horách (Dragoun – Matoušek 2004) a zkušenost s experimentálním pálením milíře v únoru 2007 v Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství v Ohradě u Hluboké nad Vltavou. Smyslem experimentu ve Lhotě bylo ověřit některé technologické postupy (především složení pokrývky milíře), které nebyly v při předchozích experimentech zohledněny.

Pokusné tavby železa v polozahloubených šachtových pecích typu Podbořany

Jiří Kmošek, Vojtěch Kmošek

Série pokusných taveb probíhala s cílem ověření výrobního procesu železa, pomocí technických prostředků srovnatelných s daným historickým obdobím. Převážná část pracovních úkonů si zakládala na svém vlastním logickém úsudku, kdy samotné osvojování metalurgických zkušeností probíhalo formou praktického experimentování, na podobném principu jako při samotném vznikání a rozvíjení metalurgie železa. Tento příspěvek obsahuje i popis pokusu s výrobou dřevěného uhlí v milíři.

Možnosti archeologického výzkumu zaniklých drasláren ve světle experimentální výroby potaše

Jiří Woitsch

V tomto textu, který určitým způsobem navazuje na práce věnované technologickým, sociálním, ekonomickým, obchodním a dalším aspektům draslářství, se tedy pokouším upozornit na specifika tohoto výrobního odvětví s ohledem na možnosti archeologického výzkumu jeho reliktů. Domnívám se, že je přitom potřebné alespoň rámcově charakterizovat obor jako celek, nastínit některé jeho základní vývojové charakteristiky a popsat specifika užívaných technologických postupů. Vycházím přitom
převážně ze studia písemných a ikonografických pramenů z našeho území, komparací s archeologickým studiem jiných výrobních odvětví a v neposlední řadě z poznatků získaných během archeologického experimentu, při němž byla technologie výroby kompletně rekonstruována a další data jsou průběžně získávána pozorováním procesu archeologizace výrobních zařízení.

Tavba v železářské peci galořímského typu, experiment v replice pece typu Les Martys

Jiří Merta, Karel Stránský

V rámci Dnů evropské kultury 2003 byla v areálu kulturní památky Stará huť u Adamova, situované ve stejnojmenné kulturní rezervaci, realizována série experimentů v replikách železářských kusových pecí. Experimenty byly provedeny v týdnu od 15. do 18. září skupinou amatérů – tavičů experimentátorů z Francie, jejichž návštěvu inicioval kovář Pavel Řiháček společně s Kateřinou Hostinskou během účasti na Dnech železa konaných každoročně v průběhu druhého  červencového týdne v Pierpont v Bretani.

Metalurgický rozbor nože ze svářkového železa (Experimentální tavba Josefov 2002)

Jiří Hošek, Jiří Merta, Karel Malý

Polovina želené houby byla kovářsky zpracována profesionálním nožířem z Banské Bystrice kovářským mistrem Ladislavem Šántou – Laskym v kovárně v Těšanech, a to v rámci praktické části Odborného semináře k výrobě damascenské oceli, který uspořádalo Technické muzeum v Brně ve dnech 20. až 21. října 2002.

Experimentální výpal vápna v peci ze 16. století u Mokré

Petr Kos

Experiment (zkouška) je úkon, při kterém člověk působí na objekty, sleduje jejich změny a podle jejich výsledků přizpůsobuje své chování. Toto schéma zahrnuje nejen případy tzv. „vědeckého“ experimentu, ale i experimentu „praktického“ (Malina 1980, 11). Předmětem zájmu pracovníků ÚAPP v Brně se stal v roce 2000 experimentální výpal vápna v originální polní vápenické peci z 16. století (Kos 2001). Experimentální pokus byl proveden metodou, která byla zcela v souladu s praktikami Colesovými (Coles 1973), který zahrnuje soubor především technologických a funkčních postupů prostřednictvím replik, originálů a jejich rekonstrukcí.

Aktuality

Jiří Merta, Martin Barák

Vápenická pec při hradě Holštejn

Komplex reliktů vápenických pecí u Ochozu a v jižní části Moravského krasu.

Středověká vápenka před hradem Pyšolcem okr. Žďár nad Sázavou

Železářská huť v Habrůvecké Bučině

Současný stav lokality samota Ježkov (Frankfurt) mezi obcemi Dlouhý, Branišov a Křídla u Nového Města na Moravě

Pokusné tavby v peci s tenkou hrudí

Teorie fyzikální podobnosti aplikovaná na pochody přímé výroby železa z rud v šachtových pecích

Karel Stránský

Článek se zabývá metodikou vyhodnocení metalurgických experimentů umožňující vyhodnocení provozních parametrů kusové pece a procesu tavby v průběhu experimentální tavby pomocí bezrozměrných kriterií podobnosti. Metodika se opírá o terorii fyzikální podobnosti.

Na základě obecných znalostí metalurgického procesu a dále zkušenosti z experimentu byly vybrány základní parametry experimentu a ty byly následně transformovány v bezrozměrná kriteria. Na základě těchto kriterií potom lze srovnávat realizované experimenty.

Autor dále pojmenovává jednotlivé fáze experimentální tavby.

Článek se stal metodickým základem pro práci následujících desítek let.

K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ

KAREL STRÁNSKÝ, JIŘÍ BAŽAN, JIŘÍ MERTA, VĚRA SOUCHOPOVÁ, LUBOMÍR STRÁNSKÝ

Vysoká chemická heterogenita základní rudné vsázky, nestejnoměrnost chodu procesů přímé výroby železa z rud, režimu dřevouhelných vysokých pecí a režimů zkujňování vyrobeného surového železa v kujnicích výhních, které se zcela přirozeně odrážejí v nestejnorodosti chemického složení, vlastností a chování předmětů jednotlivých produktů, je principiální příčinou, která brání exaktnímu fyzikálně-chemickému popisu dnes již po více než pět generací trvajícím zániku těchto železářských technologií. V posledních desetiletích byly na mnohých pracovištích, v rámci činnosti muzeí, kateder a ústavů vysokých škol, pracoviště Akademie věd, i zájmových organizací, uskutečněny pokusné tavby, jejichž cílem bylo rekonstruovat pochody přímé výroby železa z železných rud.

Většina pokusných taveb byla zároveň provázena základní hmotnostní bilancí, tj. sledováním hmotností rudné vsázky, zvážením vyprodukované železné houby a strusky, a také kovářským zpracováním vyrobeného železa na prakticky používaný výrobek (nože, sekyrky, sekáče aj.).

Navzdory do jisté míry omezené vypovídací hodnotě informací obsažených v souboru dosavadních nálezů jsme se pokusili, na podkladě analýz železářských produktů (želez a strusek) pocházejících z teritoria obou zmíněných vrchovin, podat alespoň základní hmotnostní bilanci zaniklých železářských pochodů. Tato bilance je podána pro pochody přímé výroby železa z rud, tavení v dřevouhelných vysokých pecích a zkujňování dřevouhelného surového železa.