Experimentální ověření možných historických tavidel v kovářském svařování

Svařené vzorky s různými typy tavidel
Patrick Bárta, Michal Hlavica

Studie prezentuje archeologický experiment zkoumající možnosti využití některých dobře dostupných materiálů pro historické kováře, jako například tavidel pro kovářské svařování. Kolekce metalografických výbrusů z experimentálně svařených vzorků byla analyzována prostřednictvím polarizačního mikroskopu a rastrovacího elektronového mikroskopu (EDX SEM). Cílem této analýzy bylo vyhodnotit kvalitu svaření a detekovat případné relikty použitých tavidel ve vměstcích uvnitř jednotlivých svarů. I přes svá kvantitativní omezení experiment prokázal, že jako nejvhodnější se jeví směs snadno tavitelné látky s reaktivním aditivem. Nejlepších výsledků v kategorii snadno dostupných látek dosáhla kombinace kamenné soli a písku, nicméně jako efektivní se ukázalo i využití spraše. Hodnotným zjištěním je také to, že využití soli v tavicí směsi se projevuje detekovatelnými stopami chloru uvnitř vměstků jednotlivých svarů. Tento fakt činí hypotézu o využití soli v historickém kovářství dále testovatelnou prostřednictvím prvkové analýzy archeologického materiálu.

Experimental evaluation of possible historic fluxes in forge welding

The study presents an archaeological experiment which examines the use of some broadly accessible materials as a convenient flux for historical blacksmiths. A collection of metallographic sections of experimentally forge-welded samples was analyzed by means of a polarizing microscope and a scanning electron microscope (SEM-EDX). The aim of this study was to evaluate the quality of the weld and detect potential relics of the flux components in inclusions along the individual weld lines. Despite quantitative restrictions, the experiment has shown the combination of flux with a reactive additive to be the most effective. The best results in the category of broadly available substances were attained with a combination of sand and kitchen salt (NaCl), however even the use of loess has proven to be effective. A valuable observation is that the use of salt leads to detectable traces of chlorine in the various inclusions within the forge weld. This fact enables to test the the potential use of salt in the scope of historic blacksmithing by means of an element analysis of archaeological material.

Stará huť u Adamova 2022

Struska vytékající z kusové železářské pece, Stará huť u Adamova
Dominik Talla

Ani rok 2022 nefandil příliš rekonstrukcím starých řemesel prováděných již mnoho let v areálu Staré huti u Adamova. Obvyklá jarní akce pro veřejnost, ani odborný workshop neproběhly, došlo jen k setkání členů Spolku Františka, během něhož bylo provedeno několik taveb v kusových pecích. Podzimní tavba proběhla na samém počátku října ve formě dvou ukázkových taveb.

Old Ironworks near Adamov in year 2022

The year 2022 did not favour the reconstruction of old crafts carried out for many years in the area of the Old Ironworks near Adamov. Neither the usual spring event for the public nor the professional workshop took place, there was only a meeting of the members of the Františka Society, during which several smelting operations were carried out in bloomeries. The autumn smelting took place at the very beginning of October in the form of two demonstration smelts.

The dismantling of a smelting furnace after experimental smelting of iron ore

Řez nístějí experimentální železářské kusové šachtové pece, Stará huť u Adamova
Tajana Sekelj Ivančan

In 2017, members of the TransFER project team participated in the ninth workshop of techniques of smelting iron ore held in Stará huť at Adamov near Brno in the Czech Republic. In the first part of the workshop, the focus was on education about all the stages of obtaining iron from ore and on active participation in the entire process of smelting in the furnace. In the second part, on the initiative of members of the TransFER project the smelting furnace in which the smelting experiments had previously been carried out was disassembled. In the investigations, which simulated archeological excavation, the aim was to define and recognize all the layers of its construction and repairs, and to compare the obtained results with situations at archaeological sites in Podravina, Croatia.

Rozebrání experimentální železářské kusové pece

V roce 2017 se členové týmu projektu TransFER zúčastnili devátého workshopu starého železářství ve Staré huti u Adamova. První části workshopu byl zaměřen na představení všech fází procesu získávání železa z rud a na aktivní účast na tavbě v železářské kusové peci. Ve druhé části byla z iniciativy členů projektu TransFER pec, v níž byly prováděny experimentální tavby, rozebrána. Cílem aktivity simulující archeologický výzkum, bylo definovat a rozpoznat fáze stavby pece a jejích oprav a porovnat výsledky se situacemi získanými na archeologických lokalitách v Podravině v Chorvatsku.

Devátý Workshop starého železářství ve Staré huti u Adamova (24. až 26. května 2017)

Experimentální tavba v kželezářské kusové šachtové peci, Stará huť u Adamova
Ondřej Merta, Dominik Talla

Ve dnech 24. až 26. května 2016 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu.

The ninth Workshop of ancient metalurgy at the Old Ironworks at Adamov (24th–26th May 2017)

In the timespan from the 25th to the 28th May 2016, yet another workshop regarding ancient metallurgy took place, the aim of which is to to get acquainted with the old iron smelting technologies followed by public demonstrations aimed at informing the public about the old iron-, charcoal- and limemaking tradition in the Moravian Karst.

Experimentální výpal vápna v areálu Staré huti u Adamova v květnu 2017

Experimentální vápeník při práci u experimentální vápenice
Petr Kos

V pátek a sobotu 26. a 27. května proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova další z experimentálních výpalů. Ty slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.

Experimental lime-burning at the Old Ironworks near Adamov in may 2017

During Friday and Saturday, the 26th and 27th May 2017, a further lime-burning experiment took place in the replica of a single-channel lime kiln built at the Old Ironworks near Adamov site. Such undertakings serve among other to gather data regarding the management of pyrotechnological devices of this kind, as well as to publicly present a craft, which was once so typical for the given region.

Konfrontace výroby halštatského vozu ze závěru 6. stol. př. Kr. z Býčí skály a středověkých platnéřských technik

Býčí skála - replika halštatského vozového kola
Zdeněk Čermák

S použitím železa platnéřskou technikou se obecně počítá až ve středověku, výrobní postup je ztotožněn s ochrannou zbrojí. Na území Moravy došlo k pozoruhodnému nálezu datovanému do mnohem dřívějšího období – doby halštatské, do závěru 6. stol. př. Kr. Jde o čtyřkolový vůz, jehož kola a oje byly pokryty železnými plechy/pláty, zatímco korba bronzovými. Jde o jedinečný doklad předmětu, který má jedinou paralelu, a to v nejbohatším celku doby halštatské v knížecím hrobu v Hochdorfu u Stuttgartu datovaném do roku 530/520 př. Kr. Moravsky exemplář byl uložený v knížecí hrobce v Habrůvce Býčí skále. Ač byly první části objeveny již v roce 1872, k jeho rozpoznání došlo až v roce 2018 Z. Mirovou. Soudobá archeologie zabývající se technologiemi a řemesly s takovým nálezem vůbec nepočítá a pro pravěk není platnéřská technika popsána. Pracovně tak lze výrobní postup nazvat pravěká platnéřská technika. Moravsky nález vozu doplňuje soubor kovářského nářadí uloženy přímo v jeskynní lokalitě, který se nápadně shoduje se soudobými ekvivalenty (kovadliny, kladiva, dlátka a sekáče) užívané pro tuto výrobu.

Confronting production of a Halstatt cart from the end of the 6th century BC from Býčí skála cave with mediaeval plate metal production techniques

It is generally assumed that iron made using plate techniques was not produced until the Middle Ages, with the method of production identified with the production of armour. A remarkable discovery was made in Moravia which dates back much earlier, to the Halstatt period at the end of the 6th century BC – a four-wheel cart whose wheels and drawbars were covered in iron sheet/plate, while the body was bronze. This is a Unixe object which has a single parallel in the wealthiest part of the Halstatt period in the princely tomb in Hochdorf near Stuttgart, dated to 530/520 BC. The Moravian object was kept in the princely tomb in Habrůvka – Byči skala cave. While its first parts were discovered in 1872, it was not identified until 2018 by Z Mirova. Contemporary archaeology looking at technologies and skills had not anticipated such a find, and there is no description of iron plate production techniques from the prehistory period. The Moravian find is complemented by a set of smith tools found at the cave site which are strikingly similar to contemporary equivalents (anvils, hammers, gouges and chisels) used for production.

Stará huť u Adamova v roce 2021 – experimentální a ukázkové tavby

Stará huť u Adamova 2021, experimentální hutnický team
Ondřej Merta

V květnovém i náhradním zářijovém termínu proběhly v roce 2021 v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks at Adamov in year 2021

In May and in the alternative September term, another of a series of events took place in the area of the Old Ironworks near Adamov, the aim of which is to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

Stará huť u Adamova v září 2020

Dominik promlouvá k dítkům
Dominik Talla

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov in September 2020

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

 

Desátý workshop starého železářství ve Staré huti u Adamova (23. až 25. května 2018)

AT_30_Workshop_Josefov_2018
Ondřej Merta

Ve dnech 23. až 25. května 2018 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu. 

The Ninth Workshop of Ancient Metallurgy at The Old Ironworks at Adamov (23rd-25th May 2018)


In the timespan from the 23rd to the 25th May 2018, yet another workshop regarding ancient metallurgy took place, the aim of which is to to get acquainted with the old iron smelting technologies followed by public demonstrations aimed at informing the public about the old iron-, charcoal- and limemaking tradition in the Moravian Karst.

Výpal vápna na Staré huti u Adamova v roce 2019

AT_30_Josefov_Kos
Petr Kos

V květnu 2019 proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova další z experimentálních výpalů. Ty slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.

Experimental lime-burning at The Old Ironworks near Adamov in May 2019

In May 2019 a further lime-burning experiment took place in the replica of a single-channel lime kiln built at the Old Ironworks near Adamov site. Such undertakings serve among other to gather data regarding the management of pyrotechnological devices of this kind, as well as to publicly present a craft, which was once so typical for the given region.

Experimentální výpal vápna v peci ze 16. století u Mokré

Petr Kos

Experiment (zkouška) je úkon, při kterém člověk působí na objekty, sleduje jejich změny a podle jejich výsledků přizpůsobuje své chování. Toto schéma zahrnuje nejen případy tzv. „vědeckého“ experimentu, ale i experimentu „praktického“ (Malina 1980, 11). Předmětem zájmu pracovníků ÚAPP v Brně se stal v roce 2000 experimentální výpal vápna v originální polní vápenické peci z 16. století (Kos 2001). Experimentální pokus byl proveden metodou, která byla zcela v souladu s praktikami Colesovými (Coles 1973), který zahrnuje soubor především technologických a funkčních postupů prostřednictvím replik, originálů a jejich rekonstrukcí.

Teorie fyzikální podobnosti aplikovaná na pochody přímé výroby železa z rud v šachtových pecích

Karel Stránský

Článek se zabývá metodikou vyhodnocení metalurgických experimentů umožňující vyhodnocení provozních parametrů kusové pece a procesu tavby v průběhu experimentální tavby pomocí bezrozměrných kriterií podobnosti. Metodika se opírá o terorii fyzikální podobnosti.

Na základě obecných znalostí metalurgického procesu a dále zkušenosti z experimentu byly vybrány základní parametry experimentu a ty byly následně transformovány v bezrozměrná kriteria. Na základě těchto kriterií potom lze srovnávat realizované experimenty.

Autor dále pojmenovává jednotlivé fáze experimentální tavby.

Článek se stal metodickým základem pro práci následujících desítek let.

Archeometalurgický průzkum produktů z experimentální tavby železa v rekonstrukci šachtové pece se zahloubenou nístějí

Jiří Kmošek

Práce se zabývá vyhodnocením experimentálně získaných produktů z přímé redukce železa z rud v replice železářské pece z doby laténské. Pro rozbor železné houby, kovářsky zpracovaných polotovarů, železářské strusky a železné rudy byla použita optická a elektronová mikroskopie, optická emisní a rentgenová fluorescenční analýza, elektronová mikroanalýza a rentgenová difrakční analýza. Analýzami bylo zjištěno, že produktem tavby je železná houba s nehomogenní distribucí uhlíku, s oblastmi čistého feritu a charakteristickými strukturami podeutektoidní oceli. V překovaném polotovaru železné houby byl dokumentován zvýšený obsah uhlíku a přítomnost ledeburitické struktury. Významnou strukturní fází přímo redukovaného železa jsou v tomto případě struskové vměstky, obsahující wüstit, fayalit a amorfní skelnou fázi.

EXPERIMENTÁLNÍ VÝPAL VÁPNA V ŠESTIKANÁLOVÉ VÁPENNÉ PECI Z OBDOBÍ VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU V MOKRÉ

Petr Kos, Jan Válek

Příspěvek informuje o archeologickém experimentu, díky kterému došlo v roce 2014 k opětovnému zprovoznění originálu vrcholně středověké velkokapacitní vápenické pece. Objektem výzkumu byla šestikanálová polostabilní pec prozkoumaná v předstihu archeology Ústavu archeologické památkové péče Brno v areálu velkolomu Mokrá v jižní části Moravského krasu. Smyslem velkorysého pokusu bylo přiblížit a ověřit již dávno zapomenutý technologický proces, který se mohl uplatnit při provozu těchto pyrotechnologických zařízení, běžně budovaných u středověkých měst a hradů v širším středoevropském prostoru.

Osmý workshop starého železářství a šestnácté Setkání ve střední části Moravského krasu ve Staré huti u Adamova (25. až 28 května 2016)

Večerní přednáška v rámci Workshopu, Stará huť u Adamova, květen 2016
Ondřej Merta

Ve dnech 25. až 28. května 2016 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu.

Vápenná pec č. II ve Staré huti u Adamova v roce 2016

Výpal vápna, Stará huť u Adamova, květen 2016
Petr Kos

V pátek a sobotu 27. a 28. května proběhl v rekonstrukci jednokanálové vápenné pece zbudované v areálu Staré huti u Adamova druhý experimentální výpal. Pálení vápna slouží mimo shromažďování údajů o provozu pyrotechnologických zařízení tohoto druhu i k propagaci pro region kdysi tak typického řemesla.