Stopy přímé výroby železa v lese Nevěrný severně Rudky u Kunštátu

Kunštát - dyzny z MZM
Ondřej Merta

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí. Příspěvek představuje i starší nálezy dokládající činnost středověkých železářských dílen v okolí města Kunštátu.

Traces of direct iron production in the Nevěrný forest north of Rudka near Kunštát

In 1996, in the north of the village of Rudka near Kunštát, the Technical Museum in Brno carried out a small scale archaeological excavation of the remains of bloomery workshop. Fragments of bloomery furnace walls, slag, pottery and thin-walled tuyeres were found in the trench. These are the main topic of the paper, as they were found in relatively large numbers and survived in a much better condition than in the case of previous findings of this type of archaeological material made in the area. The paper also presents older findings documenting the activities of medieval ironworks in the vicinity of the town of Kunštát.

Konfrontace výroby halštatského vozu ze závěru 6. stol. př. Kr. z Býčí skály a středověkých platnéřských technik

Býčí skála - replika halštatského vozového kola
Zdeněk Čermák

S použitím železa platnéřskou technikou se obecně počítá až ve středověku, výrobní postup je ztotožněn s ochrannou zbrojí. Na území Moravy došlo k pozoruhodnému nálezu datovanému do mnohem dřívějšího období – doby halštatské, do závěru 6. stol. př. Kr. Jde o čtyřkolový vůz, jehož kola a oje byly pokryty železnými plechy/pláty, zatímco korba bronzovými. Jde o jedinečný doklad předmětu, který má jedinou paralelu, a to v nejbohatším celku doby halštatské v knížecím hrobu v Hochdorfu u Stuttgartu datovaném do roku 530/520 př. Kr. Moravsky exemplář byl uložený v knížecí hrobce v Habrůvce Býčí skále. Ač byly první části objeveny již v roce 1872, k jeho rozpoznání došlo až v roce 2018 Z. Mirovou. Soudobá archeologie zabývající se technologiemi a řemesly s takovým nálezem vůbec nepočítá a pro pravěk není platnéřská technika popsána. Pracovně tak lze výrobní postup nazvat pravěká platnéřská technika. Moravsky nález vozu doplňuje soubor kovářského nářadí uloženy přímo v jeskynní lokalitě, který se nápadně shoduje se soudobými ekvivalenty (kovadliny, kladiva, dlátka a sekáče) užívané pro tuto výrobu.

Confronting production of a Halstatt cart from the end of the 6th century BC from Býčí skála cave with mediaeval plate metal production techniques

It is generally assumed that iron made using plate techniques was not produced until the Middle Ages, with the method of production identified with the production of armour. A remarkable discovery was made in Moravia which dates back much earlier, to the Halstatt period at the end of the 6th century BC – a four-wheel cart whose wheels and drawbars were covered in iron sheet/plate, while the body was bronze. This is a Unixe object which has a single parallel in the wealthiest part of the Halstatt period in the princely tomb in Hochdorf near Stuttgart, dated to 530/520 BC. The Moravian object was kept in the princely tomb in Habrůvka – Byči skala cave. While its first parts were discovered in 1872, it was not identified until 2018 by Z Mirova. Contemporary archaeology looking at technologies and skills had not anticipated such a find, and there is no description of iron plate production techniques from the prehistory period. The Moravian find is complemented by a set of smith tools found at the cave site which are strikingly similar to contemporary equivalents (anvils, hammers, gouges and chisels) used for production.

Rekonstrukce dřevinné skladby lesních porostů NPR Habrůvecká bučina pomocí antrakologické analýzy uhlíků z bývalých milířů

Dřevěné uhlí
Pavel Peška

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Reconstruction of the wood composition of forest stands in the Habrůvecká bučina using anthracologic analysis of charcoals from ancient charcoal clamps

The work, based on the diploma thesis, deals with the evolution of species composition using coal spectra from charcoal sites found in the Habrůvecká bučina National Nature Reserve. Forty-four such sites have been found in the area of interest, which served for the reconstruction of species composition in the past, by means of anthracologic analysis. The results point to a much more varied wood composition in comparison with the recent one, especially in favour of oak (Quercus petraea agg.) and fir (Abies alba Mill.).

Známé nálezy raně středověkých železářských naseknutých lup z území Moravy

AT_30_naseknuté_lupy
Ondřej Merta

Poměrně vzácným dokladem staré železářské výroby jsou železné lupy vzniklé prokováním železné houby či případně získané přímo redukčním procesem v kusové železářské peci. Z území Moravy je známo několik nálezů železných lup se zásekem, které jsou datovány do 9. století. Cílem příspěvku je krátká sumarizace základních údajů o těchto artefaktech a případná iniciace debaty směřující k sjednocené metodice jejich popisu a průzkumu, umožňující posun v dalším bádání.

Known finds of early medieval notched iron blooms in Moravia

Old bloomery iron smelting is rather rarely evidenced by finds of iron blooms processed by forging or obtained in good state of consolidation directly by reducing proces in bloomery furnaces. Several finds of notched blooms are known from Moravia, dating from the 9th century. This contribution aims to briefly summarize the basic facts about these artefacts and, eventually to initiate a discussion leading to the unified methodology of their description and research, enabling a shift in further research.

Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí

AT_30_Kos_Kras
Petr Kos

Příspěvek shrnuje výsledky povrchové prospekce provedené autorem v rozmezí let 2016 až 2019 v oblasti Moravského krasu a jeho okolí, se zaměřením na výrobní a exploatační objekty spojené s výrobou páleného vápna a stavební keramiky. Celkem šest výrobních areálů lze spojit s okrsky panských stavebních hutí, podílejících se na vrchnostenských stavbách v průběhu středověku a raného novověku (církevní areál vranovských paulánů a Lichtensteinů, ronovské a novohradské panství, církevní areál zábrdovických premonstrátů, jedovnické a holštejnské panství). Některé vzájemné vztahy výrobních objektů a staveb (kostelů, klášterů, hradů, dvorů) naznačují nové historické skutečnosti, které by však bylo nutné z hlediska zpřesnění informací ještě verifikovat archeologickými terénními výzkumy.

New lime kiln and brick production sites in the Moravian Karst and its environs

The contribution summarizes the results of surface prospection of the author on the years 2016–2019 in the region of the Moravian Karst and its environs, focusing on the production and mining objects related to the production of lime and building ceramic. Six areas in total can be related to the districts of manorial building workshops, taking part on the construction of manorial buildings in the course of the middle age and early modern history (the ecclesiastic site of Order of Minims in Vranov and Princes of Lichtenstein, Ronov castle and Nový hrad castle manors, the ecclestic site of Zabrdovice Premonstratensians, Jedovnice and Holštejn manors). Some mutual relations of the production facilities and buildings (churches, monasteries, castles, manor houses) point to new historical facts, which would however have to be verified by archaeological field work to refine the information.

VÝZKUM VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÝCH VÁPENICKÝCH PECÍ V JIŽNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU SE ZŘETELEM NA OBLAST U MOKRÉ

Petr Kos

Předmětem příspěvku je informace o průběhu a dílčích výsledcích záchranného archeologického výzkumu středověkých vápenických pecí u Mokré-Horákova v areálu velkolomu Mokrá, s dalším zřetelem na jejich výskyt v okolí obcí Hostěnice, Ochoz, Brno-Líšeň, Březina a Kanice. V závislosti nad postupem těžby vápenců pro mokerskou cementárnu (Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost) jsou prováděny pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. současně i předstihové záchranné archeologické výzkumy, které dokumentují aktivity spojené s tradičním vápenictvím v Moravském krasu. Za uplynulých dvacet sezón bylo již v předpolí lomu prozkoumáno cca dvacet vápenických pecí, z nichž dvě bylo možné bezpečně spojit s obdobím vrcholného středověku, tj. s obdobím, kdy u Mokré vápenictví začíná svou pohnutou historii. Příspěvek hodnotí rovněž výsledky povrchové prospekce spojené s lokalizací dalších velkokapacitních vápenek a jámových obdélných milířů ve sledovaném mikroregionu a snaží se o jejich předběžné vyhodnocení na srovnávacím základě. Snahou autora je také pokus o nastínění jejich typologie.

VÁPENICKÉ PECE V ÚDOLÍ CHVOJNICE U KETKOVIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Předmětem příspěvku je informovat o dosud „neznámé“ oblasti s doklady tradičního vápenictví na Českomoravské vysočině, která stála pravděpodobně při zrodu středověkých hradů Kraví Hora a Levnov a podílela se nejspíše také na stavební podpoře raně novověkého města Náměšť nad Oslavou. Touto oblastí je údolí řeky Chvojnice v Přírodním parku Oslava, který byl dlouhodobě, z důvodu jeho částečného vojenského využití, pro civilisty uzavřen. Jeho zpřístupnění se až nyní stalo předmětem terénní archeologické prospekce, která opět oživuje zapomenutou minulost katastrů obce Ketkovice a částečně i Kuroslepy, ležících na předělu okresů Brno-venkov a Třebíč.

NEZNÁMÝ VÝROBNÍ AREÁL NA PŘILEHLÉM PŘEDPOLÍ HRADU VIDENBERK U POZOŘIC (OKR. BRNO-VENKOV)

Petr Kos

Příspěvek informuje o nálezu reliktů výrobních objektů na přilehlém předpolí zříceniny hradu Vildenberk. Nový areál byl lokalizován na základě systematického povrchového průzkumu, který autor v roce 2013 zorganizoval se členy společnosti Archaia Brno, o.p.s. V rámci svého interního projektu, dotovaného Jihomoravským krajem, uspořádal na lokalitě drobnou archeologickou komisi, během níž bylo svorně potvrzeno, že jde o pozůstatky vápenických a cihlářských pecí.

KUCHYNĚ V BÝVALÉM KLÁŠTEŘE PREMONSTRÁTEK ROSA COELI V DOLNÍCH KOUNICÍCH

Václav Kolařík, David Merta, Marek Peška

Příspěvek si klade za cíl informovat o výsledcích záchranného archeologického výzkumu, který doprovázel rekonstrukci budovy tzv. barokního konventu v areálu bývalého kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích. V rámci výzkumu byl odkryt západní trakt bývalých středověkých klášterních budov. V interiéru byl zachycen i relikt pozdněstředověkého topeniště, které můžeme hypoteticky považovat za součást klášterní kuchyně.