Vlastnosti a kvalita dřevěného uhlí vyrobeného při experimentu ve Lhotě na Křivoklátsku

Jiří Woitsch

Rekonstrukce technologie se při experimentální výrobě dřevěného uhlí, o které v tomto sborníku podrobně referuje V. Matoušek, nepochybně zdařila. Její úspěšnost vyplývá samozřejmě z prostého faktu, že se dřevěné uhlí podařilo vypálit. Z hlediska historie i živé současnosti výroby dřevěného uhlí u nás i v Evropě, je však podobné hodnocení nedostatečné. Hodnocení efektivity produkce se totiž samozřejmě neodvíjí od její pouhé úspěšné realizace – ta byla a je s ohledem na míru praktických zkušeností „opravdových“ uhlířů standardem, i když zprávy o excesech třeba v podobě tzv. vyhoření milířů existují. Rozhodujícími kritérii při posuzování uhlířství však vždy v minulosti i dnes byla výtěžnost výroby – tj. množství uhlí vyrobeného z dané suroviny – a dále jeho kvalita odvíjející se od chemické kompozice. A tímto prizmatem je samozřejmě možné a nutné hodnotit i tento experiment.

Základní suroviny užité při výstavbě některých částí hradu Skály (okr. Žďár n. Sázavou) a způsoby jejich získávání

Michaela Endlicherová, Miroslav Korbička

K modernímu pochopení výstavby středověkých hradů lze dnes jen těžko přistupovat bez základních znalostí geologické stavby oblastí. Od níž se totiž odvíjí celá řada podstatných problémů týkajících se výstavby hradů související např. s geomorfologií, hydrogeologií a samozřejmě i s přítomností či nepřítomností potřebných stavebních surovin.

Po stopách důlní činnosti v údolí potoka Stříbrnice

Jiří Merta, Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský, Antonín Buchal

Lesní trať údolí Stříbrnice, kterou protéká potok stejného jména, se nachází přibližně severovýchodně od východního okraje osady Lesní Hluboké. Přímá délka taktéž severovýchodně tekoucího potoka, i s jeho četnými meandry a zákrutami, činí od jeho soutoku s Bílým potokem po východní okraj osady necelých 2,5 km (obr. 1). Potok Stříbrnice, který představuje v normálním počasí spíše potůček, se podle topografické mapy stéká ze tří pramenů, avšak ve skutečnosti přijímá čtyři levostranné a dva pravostranné menší přítoky, které jsou stejně jako jeho hlavní tok hluboce zařezané do terénu. Celé údolí je značně divoké, v horní části snad vůbec  nenavštěvované a neprocházené, a jeho tok je zde možno sledovat pouze cestou jeho korytem.

Doklady hutnění železa z časně laténského sídliště v Olomouci–Neředíně (předběžná zpráva)

Petra Goláňová, Karel Malý

Na lokalitě Olomouc–Neředín probíhá od roku 1998 v trati „Mýlina“ záchranný archeologický výzkum, prováděný Archeologickým centrem Olomouc. Podařilo se zde nalézt početné doklady osídlení a/nebo pohřbívání z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a římské. V následující stati je věnována pozornost nálezům z objektů datovaných do časné doby laténské, které souvisejí s hutnictvím

Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi

Michal Kloiber, Tomáš Kovář, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Augustova huta – jeden z najvýznamnejších závodov Coburgovského železiarskeho komplexu

Petra Fečková, Ľubomír Mihok, Jozef Petrík, Peter Roth

Železiarne rodiny Coburgovcov boli umiestnené v srdci Slovenska, väčšina z nich na hornej časti rieky Hron. Pôvodné železiarne na Horehroní boli založené v 18. storočí pri obciach Šumiac, Vaľkovňa, Pohorelá a Závadka nad Hronom. Správa týchto železiarní sa nachádzala v Pohorelej, preto sa celý tento komplex nazýval aj pohorelským komplexom

Teplota tavenia archeometalurgických trosiek

Jozef Petrík, Ľudmila Moravčíková, Ľubomír Mihok, Pavol Vadasz

Archeometalurgická troska z vytavovania a spracovania železa predstavuje cenný zdroj informácií na analýzu zaniknutého procesu. V minulosti zostávala troska v bezprostrednej blízkosti výrobného zariadenia. Presuny trosky na skládky, prípadne ich sekundárne využitie jako zdroja železa (na železo bohaté trosky z priamej redukcie alebo skujňovania) sa objavujú až v 19. a predovšetkým v 20. storočí. Naopak, finálne železné výrobky, ale aj polotovary, napríklad surové železo určené na skujňovanie, sa presúvali k odberateľom často na veľkú vzdialenosť. Trasu týchto presunov, jako aj miesto pôvodu železa je mnohokrát obtiažné určiť. Na druhej strane „lokálna stabilita“ trosiek zaručuje veľkú pravdepodobnosť, že informácie získané jej analýzou je možné vztiahnuť na konkrétne výrobné zariadenie.

Železná houba ze zaniklé středověké osady Polom (okr. Blansko)

Jiří Merta, Jiří Hošek

Zaniklá středověká osada Polom leží na okraji okrsku staré železářské oblasti střední části Moravského krasu. Na její existenci na základě studia terénních reliktů objektů zaniklé vsi a její plužiny upozornil odbornou veřejnost profesor Ervín Černý roku 1980, kterou určil jako malou dvouřadou lesní lánovou ves, jejíž poloha však byla známa obyvatelům blízkých Olomučan (viz níže text Karla Machače). Popisu situace zaniklé Polomi byl kromě jiného věnován příspěvek Ladislava Slezáka v tomto sborníku.

Analýza železného předmětu z lokality Melice – předhradí

Drahomíra Janová, Jiří Merta, Karel Stránský

Materiálovému rozboru byl podroben železný předmět pocházející z archeologického výzkumu z lokality hradu Melice. Předmět měl podobu mělké otevřené nádobky – trojnožky a pravděpodobně původně sloužil kultovním účelům Z železného předmětu, pokrytého silnou vrstvou koroze byly mechanicky pilkou na železo odebrány dva vzorky – řezy k metalografické a chemické analýze.

Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna

Karel Malý, Dana Zapletalová

Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Nemocnice Milosrdných bratří, Pavilon akutní medicíny, 1. etapa. Tento výzkum provedla Archaia Brno o. p. s. postupně od října r. 2002 do června r. 2004. Navázala na něj 2. etapa v červenci r. 2005 (akce A31/2005), která však již zásadnější nálezy ke sledované problematice nepřinesla a nutnost doplňujících analýz nevyvolala (Holub–Kováčik–Merta–Peška–Zapletalová–Zůbek 2003;
Holub–Kolařík–Merta–Peška–Zapletalová–Zůbek 2004; Holub–Kolařík–Merta–Peška–Sedláčková–Zapletalová–Zůbek v tisku; srov. i. Zapletalová v tisku)

Železná houba ze Žďáru nad Sázavou ve světle problematiky fosforového železa ve středověkém nožířství1

Jiří Hošek, Karel Malý, Vladimír Zavyalov

Jedním z dosud ne zcela vyjasněných problémů (nejen) raně středověkého kovářství je způsob výroby a distribuce železa s vyššími obsahy fosforu. Přestože fosforový kov mohl působit při výrobě běžných výkovků spíše problémy (fosfor např. potlačoval difúzi uhlíku a tím zhoršoval možnost nauhličení výkovků), ve výrobě luxusních mečových a nožových čepelí byl nepostradatelnou surovinou. Cílené využívání fosforových želez lze u nás předpokládat zhruba v době od 10. do 13. století, kdy máme doložen četný výskyt luxusních nožů s prvky z fosforového železa, chybí ale doklady v podobě polotovarů vhodné suroviny nalezené v hutnických areálech a především v soudobých kovářských dílnách, které by vyvrátily pochyby o domácí produkci. Přestože vyhutnění fosforem bohatého železa je jednoduché za použití některých bahenních rud, nevíme do jaké míry a v jakém rozsahu mohl být výsledný kov fosforem obohacen a jakým způsobem (a zda vůbec) probíhala selekce materiálu houby z pohledu bohatosti fosforem. Zajímavým materiálem pro diskusi načrtnuté problematiky se ukázala být houba nalezená ve Žďáru n. S.

Metalografická analýza bronzových predmetov z oblasti severného Potisia

Martina Bogušová, Alena Pribulová

Bronzová doba je jedným z významných medzníkov v histórii ľudstva. V jednotlivých oblastiach nastupuje v odlišných časových obdobiach. Bronzová doba začala štyri tisíc rokov p.n.l. v Mezopotámii po 2 tisícročiach sa rozšírila v Európe. Bronzová doba skončila v rôznych obdobiach s nástupom doby železnej a rozšírením železných nástrojov. V strednej Európe skončila bronzová doba v 8. storočí p.n.l.
Tento článok je zameraný na metalografickú analýzu archeologických nálezov z oblasti severného Potisia datovaných do mladšej doby bronzovej.

Sklovité trosky z pecí z Nitry z pohľadu Mössbauerovej spektroskopie.

Danica Staššíková–Štukovská, Július Dekan, Marcel Miglierini

V roku 1960 boli pri záchrannom archeologickom výskume vyvolanom stavbou teplárne v Nitre preskúmané štyri zvyšky pecí datované do 9. storočia. Pece boli bez interdisciplinárneho výskumu interpretované ako pravdepodobne sklárske vzhľadom na sklovité odpady výroby, ktoré sa vo výplni objektov a v okolí nachádzali

Deblínské rudné doly – stopy po těžbě stříbra a zlata

Karel Stránský, Vladimír Ustohal, Drahomíra Janová, Antonín Buchal, Lubomír Stránský

Příspěvek pojednává s využitím regionálních pramenů, včetně místní kroniky, na základě terénního průzkumu a chemických a mineralogických analýz vzorků odebraných z bývalé důlní lokality, o historii a také o současném stavu bývalých deblínských rudných dolů. Zdejší rudné doly náleží k nejstarších lokalitám těžby drahých kovů v okolí Tišnova. Získané výsledky potvrzují, že v dolech byly v minulosti těženy sulfidické rudy, které obsahovaly jako příměs stříbro a podporují předpoklad, že se zde nacházela též ložiska zlatonosného křemene.

Doklady slévání barevných kovů ve středověkém Brně na základě nálezů tyglíků z náměstí Svobody 9

Martin Hložek, Petr Holub, Lenka Sedláčková, Tomáš Trojek

Nedestruktivní rentgen–fluorescenční analýze bylo podrobeno několik zlomků tyglíků ze zásypu jímky (s.j. 180) z náměstí Svobody 9, datované kolem poloviny 13. století. Povrchy zlomků i celých exemplářů tyglíků nesly stopy po slévání barevných kovů. Aplikovaná rentgen–fluorescenční analýza má velkou přednost v tom že je rychlá, přesná a reprodukovatelná, nevyžaduje žádné chemické zpracování vzorků, zkoumaný materiál se nijak nepoškozuje a nedochází ani ke generování umělé radioaktivity.

Dendrochronologie technických památek na Moravě

Jiří Janál

Dendrochronologie1 v posledních letech přinesla četné zajímavé výsledky, které upřesnily dataci některých archeologických situací či stojících historických objektů. Přehled datovaných objektů lze nalézt v seznamech jednotlivých dendrochronologických laboratoří, jež jsou publikovány od roku 1998 na stránkách časopisu Zprávy památkové péče. Seznam všech datovaných konstrukcí lze nalézt též na internetových stránkách www.dendrochronologie.cz. Přehled datovaných historických krovů je umístěn na internetových stránkách www.roofs.cz. Předložený příspěvek prezentuje možnost datování některých technických památek na příkladech z Moravy.

Tavba v železářské peci galořímského typu, experiment v replice pece typu Les Martys

Jiří Merta, Karel Stránský

V rámci Dnů evropské kultury 2003 byla v areálu kulturní památky Stará huť u Adamova, situované ve stejnojmenné kulturní rezervaci, realizována série experimentů v replikách železářských kusových pecí. Experimenty byly provedeny v týdnu od 15. do 18. září skupinou amatérů – tavičů experimentátorů z Francie, jejichž návštěvu inicioval kovář Pavel Řiháček společně s Kateřinou Hostinskou během účasti na Dnech železa konaných každoročně v průběhu druhého  červencového týdne v Pierpont v Bretani.

Uplatnenie analytických metód pri identifikácii nálepov a skorodovaných vrstiev na včasnostredovekej sekerke z hrobu 221 z pohrebiska v Borovciach (okr. Piešťany)

Danica Staššíková–Štukovská, Marcel Miglierini

V tomto príspevku sa venuje pozornosť niektorým makroskopickým detailom zmien, ktoré možno pozorovať hlavne na sekere a predbežným výsledkom Mössbauerovej spektroskopie, ktorú sme začali testovať pri hľadaní odpovede pôvodu povrchových vrstiev železných predmetov z hrobu 221. Je potrebné poznamenať, že multidisciplinárny výskum tejto problematiky nie je systematický a nikdy nemal finančnú podporu, zatiaľ je založený na záujme zainteresovných, na tento cieľ sa zatiaľ nepodával žiadny projekt.

Staré železářství v Bystřici nad Pernštejnem (rozbory železných předmětů a strusek)

Karel Stránský, Radmila Stránská, Drahomíra Janová, Antonín Buchal

Na středověkou i raně novověkou výrobu železa na Českomoravské vrchovině se zachovaly poměrně četné památky, a to jak v krajině, tak i v písemnictví. Ve srovnání s Bystřickem se zejména na Vysočině výše položené Novoměstsko a Žďársko stalo v několika posledních desetiletích objektem zájmu historiků starého českého železářství. Připomeňme si v této souvislosti alespoň například dávno zaniklé hamry v povodí řeky Fryšávky od Kadova až po Jimramov a hamry v Horním Posázaví, od Velkého Dářka až k Přibyslavi, jejichž historii přiblížil na podkladě archivních pramenů již na počátku sedmdesátých let 20. století zejména Miloš Kreps

K novým nálezům na Horské Kvildě

Jiří Hošek, Jaroslav Kudrnáč

Již v předchozím čísle tohoto sborníku byly vypublikovány výsledky metalografických rozborů dvou podkov nalezených r. 2001, viz (Hošek – Kudrnáč 2004). Rovněž další průzkum, tentokrát z roku 2002 provedený J. Kudrnáčem a B. Tomsem, přinesl zajímavé výsledky. Nedaleko, cca 15 m východním směrem, od místa předchozího nálezu, viz mapka obr. 1, byly objeveny další doklady o někdejší přítomnosti koní jednou celou a dvěma fragmenty podkov, pak poměrně dobře zachovalý tesák, a dále hřebíky a menší zlomky želez i strusek. Tesák byl nalezen asi 30 až 40 cm pod současným povrchem na rozhraní lesního humusu a netknuté hnědé hlíny. Podkova pochází z asi 3 m vzdáleného odvalu těžební jámy. Oba tyto předměty, které lze rámcově vročit do 14. až 15. století, byly během konzervace v laboratořích ARU v Praze podrobeny i metalografickému průzkumu s cílem stanovit konstrukci a kvalitu těchto výkovků. U tesáku jsme sledovali sestavu čepele, u podkovy přední část věnce.