Možnosti archeologického výzkumu zaniklých drasláren ve světle experimentální výroby potaše

Jiří Woitsch

V tomto textu, který určitým způsobem navazuje na práce věnované technologickým, sociálním, ekonomickým, obchodním a dalším aspektům draslářství, se tedy pokouším upozornit na specifika tohoto výrobního odvětví s ohledem na možnosti archeologického výzkumu jeho reliktů. Domnívám se, že je přitom potřebné alespoň rámcově charakterizovat obor jako celek, nastínit některé jeho základní vývojové charakteristiky a popsat specifika užívaných technologických postupů. Vycházím přitom
převážně ze studia písemných a ikonografických pramenů z našeho území, komparací s archeologickým studiem jiných výrobních odvětví a v neposlední řadě z poznatků získaných během archeologického experimentu, při němž byla technologie výroby kompletně rekonstruována a další data jsou průběžně získávána pozorováním procesu archeologizace výrobních zařízení.