železná ruda

Slovanští prospektoři a jejich cesty Moravským krasem

Archeologický výzkum raněstředověké železářské huti v Habrůvecké bučině

Keltské nástroje k obrábění dřeva a jejich surovinová základna

Relikty dolování na Tišnovsku

Stopy možné těžby železných rud u Jamného a v údolí střední Lubě - jejich sídelní kontext a možnosti datování

Neznámý důlní rajón na Tišnovsku

Údaje o pracovních výkonech v dolech při použití ručního nářadí se za celou historii hornictví značně liší. Některé údaje z literatury jsou
nesprávně interpretované. Dochází k častému aplikování poznatků z rudného hornictví, z ražby dědičných štol v tvrdých horninách mlátkem
a želízkem na ražby zcela jiného druhu. Cílem experimentu v železnorudném dole Spešov bylo získání potřebných dat vhodných pro první
výpočty. Stanovení důlního výkonu, především při ražbě, experimentem a výpočtem, vede k pochopení rozvoje dobývání železných rud
na Blanensku v 18. a 19. století. Za velkým rozvojem železáren ještě ve druhé polovině 19. století stála ruční práce.