Archeologický průzkum

Cílem příspěvku je informovat o nálezech středověkých vápenických pecí v prostoru Dominikánského náměstí v Brně. Při záchranných archeologických výzkumech realizovaných v letech 2000 a 2018 byly dokumentovány relikty pěti objektů, které lze zřejmě spojovat s nejstarším stavebním obdobím vznikajícího města, v tomto prostoru především s výstavbou význačných dominant někdejšího Rybného trhu kláštera dominikánů s příslušným kostelem sv. Michala, případně tzv. Královské kaple a domu cisterciaček.

Finds of mediaeval lime kilns during rescue archaeological excavations of the Dominican square in Brno

The aim of the contribution is to inform about the finds of medieval lime kilns in the area of the Dominican square in Brno. During archaeological rescue excavations conducted in the years 2000 and 2018, the relics of five objects were documented, probably associated with the oldest epoch of the building of the city, in this area specifically linked to the construction of important landmarks of the former Fish market of the Dominican Order monastery with the adjacent church of St. Michael, eventually also the Royal chapel and House of the Cistercian Nuns.

Stejně jako je tomu často i u jiných typů průmyslových objektů, poznání archeologie se u pivovarů a sladoven omezuje v současné době na několik málo desítek publikovaných případů. Potenciál, který naše země k archeologickému poznání oboru skýtají, je však mnohem větší. Může se stát, že mezi archeologem a adekvátní publikací nálezové situace stojí interpretační rovina. Jak tedy vypadal ve skutečnosti historický pivovar předprůmyslového období 16. až první poloviny 19. století dle současného stavu poznání, nastíní stručný shrnující text.

Archaeological traces of beer-brewing technologies

As is the case even for other types of industrial objects, achaeological findings concerning beer and malt breweries are limited to a few tens of published cases. The potential for archaeological exploration of this field provided by our country is much greater. It may happen, that the level of interpretation may stand between the archaeologist and a publication. How a historic brewery of the pre-industrial era between the 16th to the first half of the 19th century really looked like according to present knowledge is outlined by the following text.

V roce 2013 byl při záchranném archeologickém výzkumu prováděném v rámci stavby parkovacího domu na Rooseveltově ulici v Brně dokumentován výrobní okrsek sestávající z několika kusů žárových pecí. Některé z nich byly interpretovány jako pece pro výrobu vápna, u jiných nebylo možné rozhodnout, zda sloužily jako pece cihlářské nebo vápenické, případně, zda neplnily oba výše zmíněné účely současně. Jedna z pecí se od ostatních odlišovala menšími rozměry a vestavbou roštu ve vypalovací komoře. S ohledem na nalezené pozůstatky plochých střešních tašek, jak ve formě zmetků, tak nevypálených výrobků, byla tato interpretována jako pec sloužící k výrobě
pálené střešní krytiny.

Mediaeval brick kiln for the production of roof tiles from the Roosevelt street in Brno

In the scope of rescue excavation conducted prior to the construction of a parkhouse on the Roosevelt street in Brno, a production site was documented, which included several kilns. Some were interpreted to be lime kilns, others could not be assigned without a bias, with them having served either as lime or brick kilns, or both. One of the kilns was characteristic by its smaller proportions and a grate in the burning chamber. With regard to the found remains of flat roof tiles, both unburnt and defective, this device was classified as a kiln for roof tile fabrication

Příspěvek se věnuje nálezu barvírenských provozů na ulici Dornych v Brně, ke kterému došlo při provádění záchranného archeologického výzkumu přeložky horkovodu. Odkryty byly dva provozy barvírny se dvěma fázemi. Barvírna fungovala v průběhu 19. století. Příspěvek se dále zabývá výhledem do budoucna, protože převážná většina barvírny zůstala zachována in situ. Příspěvek předkládá k diskusi možnost
záchrany a prezentace této industriální památky.

The Springer dyeing plant in Brno

The contribution deals with the find of dyeing workshops on the Dornych street in Brno, which took place on the occasion of the redirecting of the steam duct. Two dyeing workshops of the factory were uncovered, with two stages of evolution. The dyeing workshop operated in the course of the 19th century. This contribution also looks to the future, since most of the dyeing workshop was preserved in-situ. Our contribution discusses the options of salvage and presentation of this historical monument.

Archeologický výskum na Křenovej ulici v Brne odkryl pozostatky industriálnej farbiarne textilu vybudovanej na konci 18. storočia. Predložený článok vykladá históriu lokality a farbiarskej dielne samotnej, ďalej sa tiež sústredí na technológiu a proces farbenia textilu aby na záver prezentoval výsledky vykonaného záchranného výskumu.

Dyework for textile goods on the Křenová street in Brno - preliminary report

The archaeological survey on the Křenová street in Brno uncovered the remains of an industrial dyeing workshop for textile goods built towards the end of the 18th century. The presented paper presents the history of the site and the workshop itself, further concentrating on the technological aspects and the process of textile dyeing, to summarize the results of the conducted archaeological rescue excavation.

Údolí Křtinského potoka (u místních Říčka), tvoří ve své délce 5 km od výtoku potoka z podzemních systémů při Býčí skále po ústí do řeky Svitavy v Adamově jedno z protoindustriálních území Střední části Moravského krasu – všechna výrobní zařízení zde však postupně zanikla. Shodný rozvoj průmyslového podnikání nastal při podobných přírodních podmínkách v údolí říčky Punkvy při níž se postupně zformovaly železářské a strojírenské podniky, trvající v pozměněných souvislostech dodnes. Vedle sklářské huti, železářského hamru (tzv. Althamr – později mlýn s pilou) a železářské huti Františka (dnes technická památka Stará huť u Adamova), pracovala při potoce dvojice prachových mlýnů, v nichž byl vyráběn od poloviny 18. století pro potřeby armády rakouské monarchie černý střelný prach. 

Karel Rumler, který se stal obětí svého povolání a „hloupé neopatrnosti“, když 31. července roku 1876 přivedl k výbuchu 1700 liber (952 kg) střelného prachu a tím i zničil místní prachárenský provoz (Sobol 1966). Rumler při výbuchu zahynul, na následky popálenin a dalších zranění zemřel bezprostředně i pomocný dělník Václav Šmerda, popáleniny přežil dělník Andrlík.

V rámci ZAV realizovaného při příležitosti rekonstrukce křižovatky ulic Vlkovská, Tišnovská, Na Valech a Kostelní ve Velké Bíteši byl ve výkopu vodovodu objeven relikt vápenické pece (ZAV spol. Archaia
Brno o.p.s. č. 114/2007; Holub 2008).

K modernímu pochopení výstavby středověkých hradů lze dnes jen těžko přistupovat bez základních znalostí geologické stavby oblastí. Od níž se totiž odvíjí celá řada podstatných problémů týkajících se výstavby hradů související např. s geomorfologií, hydrogeologií a samozřejmě i s přítomností či nepřítomností potřebných stavebních surovin.

Na lokalitě Olomouc–Neředín probíhá od roku 1998 v trati „Mýlina“ záchranný archeologický výzkum, prováděný Archeologickým centrem Olomouc. Podařilo se zde nalézt početné doklady osídlení a/nebo pohřbívání z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a římské. V následující stati je věnována pozornost nálezům z objektů datovaných do časné doby laténské, které souvisejí s hutnictvím

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Dolním trhem byl v Brně v opozici k Hornímu trhu (dnes Zelný trh) od středověku označován prostor dnešního náměstí Svobody. Nerozlučně byl spjat s počátky lokace města v 1. třetině 13. století a patřil vždy k jeho nejvýznamnějším místům.

V souvislosti s přípravou výstavby domu na ulici Čajkovského č. 34 v Jihlavě byla v listopadu 2001 dokumentována stavba na sousední, severně navazující parcele č. 1504 – Úzká 3. V roce 2002 byla stavba stržena a na jejím místě postaven bytový dům. V souvislosti s tím byl na celé parcele proveden
záchranný archeologický výzkum.

Ojedinělý ostrůvek výstupu devonského vápence na katastru obce Grygov v lokalitě nazývané Horky byl až do vyčerpání zásob vápence na počátku 70. let 20. století významnou lokalitou, kde se již od počátku 16. století těžil vápenec k pálení vápna. V první polovině 20. století se zde intenzivně těžil vápenec i na stavební kámen a zejména na výrobu cementu pro potřeby cementárny Hrůza a Rosenberg v Olomouci–Hodolanech, do níž byl přivážen dnes již zaniklou úzkokolejnou tratí z Grygova do Hodolan. Po útlumu těžby byly veškeré lomy zavezeny odpadky a rekultivovány. Na místě samém dosud stojí bývalá kruhová vápenka města Olomouce, ve které se přestalo vyrábět vápno v roce 1973, a také obytný dům pro dělníky olomouckých městských vápenek, postavený v roce 1851.

V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná mapa Loketska Matthaea Seuttera z Augspurgu se dvěma symboly, jež značí sklárnu (ve vysvětlivkách popsáno Glashütte) a značka mlýnu (Blaue Farben M. und dergl. Wercke). Druhá mapa, taktéž Loketska z roku 1742 (?) s textem Farbmühl a symbolem pohárku (ve vysvětlivkách uvedeno jako symbol sklárny) nad Horní Blatnou (Platten). To podnítilo autora k pokusu o lokalizování některé z jejich stanovišť. K doplnění uvedených kartografických pramenů byly použity odborná studie O. Drahotové (1980) a články S. Burachoviče (1985; 1994a; 1994b). Další mapou, o kterou se bylo možno opřít, byla reprodukce detailu rukopisné Müllerovy mapy části Krušnohoří z roku 1714 v expozici muzea v Horní Blatné, jež byla čitelnější než uvedené dvě mapy.

Při znovuotevření dolu v roce 1714 byl do dolu instalováno pístové čerpadlo poháněné buď vodním, nebo šlapacím kolem. V roce 2005–2006 probíhal ve štole výzkum zaměřený na zbytky stroje. Po ohledání místa byl zjištěn následující stav: z poloviny zůstala zachována prostora, kde bylo vodní (šlapací kolo) a na původní stěně jsou původní záseky pro trámovou konstrukci. Zbytky kola se nacházejí asi pod haldou, která zčásti pochází ze staré šachty a zčásti se jedná o odstřelený strop komory.

První rozhodnutí o prohledání dolů v oblasti Nového Města pod Smrkem a v oblasti Ještědského hřbetu padlo na začátku roku 2005 po delší diskuzi s archeology a historiky. Ideově šlo o záchranný průzkum, protože existující štoly byly a jsou ohroženy hledači pokladů a i sběrači kovů. Ochrana pomocí kovových třísek (kovových úlomků) byla zavržena pro možné zničení informací o starých prubířských zkouškách, jejichž pozůstatky jsou drobné kapičky kovu. Samotný průzkum ve štolách probíhal pouze na místech, kde nebylo možné porušit žádné historické vrstvy, tedy například na počvě, v bocích zakládky a vždy max. do hloubky cca 15 cm.

Dolování stříbrných rud v Mrákotíně – na Dobré Vodě u Telče je již také dávného data. První písemné zprávy se vztahují k první polovině patnáctého století. Jsou uváděny ve spojení se jménem Volfa Krajíře z Krajku (* před 15. 9. 1554), který byl, spolu s Petrem Vokem z Rožmberka a Annou z Rožmitálu, po smrti Adama I. z Hradce, poručníkem jeho dvěma nezletilým synům, Jáchymovi (*1526 - +1565) a Zachariášovi (*1527-+1589) z Hradce.

V rámci záchranného archeologického výzkumu doprovázejícím výstavbu podnikatelského inkubátoru na náměstí Míru v Moravských Budějovicích byla pracovníky Archaia Brno, o.p.s. mimo jiné odkryta pozdně středověká hrnčířská pec, částečně se podařilo zachytit i k peci náležící rozsáhlé střepoviště.

V listopadu roku 2004 proběhl na parcele Mojmírovo náměstí 15a v Brně záchranný archeologický výzkum, vyvolaný stavbou budovy Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Dokumentován při něm byl relikt pece. Náležela domu, jenž stával v čele parcely. Parcela byla obrácena ke komunikaci – návsi a byla součástí vesnice, kterou zde ve 13. století založil panovník ve spolupráci s brněnskými měšťany (Řepa a kol. 2004). Pec byla nalezena v zázemí parcely cca 36 m od stávající uliční čáry (původní linie byla více předsazena do nynější komunikace).