VÝROBA MODRÝCH BARVIV V BROUMOVĚ

O „barvírně“ v malé obci Broumov na Tachovsku se vcelku lakonicky zmiňují někteří pisatelé německých vlastivěd. V současné době se o způsobu a rozsahu výroby modrých barviv – alespoň v regionálním měřítku – ví velmi málo. Rozličné pojmy, jako například „zpracování kobaltu, výroba šmolky, smaltu“, či „barvířské mlýny“ spolu velice úzce souvisejí a dokládají vzpomínku na specifické odvětví podnikání – výrobu práškových modrých barev, všeobecně označovaných jako „smalt“, česky šmolka. Základem šmolky je jemně rozemletá sklovina, modře zbarvená oxidy kobaltu.

PROTILETECKÉ KRYTY V BRNĚ (DŮM UMĚNÍ A AREÁL FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY)

V průběhu roku 2008 s přesahem do roku 2009 proběhly na území města Brna dva záchranné archeologické výzkumy, jež zachytily pozůstatky podzemních krytů z období druhé světové války. Složitější, ve větším rozsahu a lépe prozkoumaný komplex betonových chodeb byl dokumentován v rámci výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny (akce A066/2008; Černá a kol. 2010), značně narušený relikt krytu byl odkryt také v blízkém sousedství Domu umění na Malinovského náměstí (akce A008/2008; Holub – Merta 2009).

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický výzkum v prostoru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Byl vyvolán výstavbou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Zkoumané plochy se nacházely ve východní části nemocničního areálu mezi budovami B a C (ČERNÁ a kol. 2010).

NOVOVĚKÁ CIHELNA Z HUSOVY ULICE V BRNĚ

V letních měsících roku 2008 bylo v rámci záchranného archeologického výzkumu při rekonstrukci ulice Husova v Brně částečně odkryto torzo cihlářská pece. Stavební práce nezasáhly primárně těleso pece plošně. Komplexně preparovány a dokumentovány byly pouze části narušené výkopy inženýrských sítí. Přibližně ve směru sever-jih porušil hmotu tohoto výrobního zařízení výkop vodovodu, jenž v šířce cca 0,8 m prošel tělesem pece v trase nejzápadnějšího topného kanálu a západní částí předpecí. Ve směru východ-západ porušil předpecní obslužný prostor výkop kanalizace.

VISACÍ SVORNÍKOVÝ PRUŽINOVÝ ZÁMEK Z HRADU AUERŠPERK (OKR. ŽĎÁR NAD SÁZAVOU)

Při průzkumech středověkých hradů je stále možné nalézt předměty, o nichž by se dalo s jistotou hovořit jako o unikátních. Jejich dochování je většinou zcela náhodné, a pokud jsou ještě nalezeny v téměř neporušeném stavu, pak si jistě zaslouží věnovat jim náležitou pozornost. V příspěvku je popsán visací svorníkový pružinový zámek z hradu Aueršperk.

PO STOPÁCH TĚŽBY A ZPRACOVÁNÍ STŘÍBRNÝCH RUD V RUDÍKOVĚ

Článek se věnuje dokumentaci orientačního prozkoumání tradice zpracování stříbrných rud v Rudíkově (Velké Meziříčí). Autoři sebrali místní tradici, pomístní jména a údaje z literatury. Při místním průzkumu byly odebrány vzorky hornin, které byly dále podrobeny analýze. Výsledky jsou prezentovány tabelárně a stručně vyhodnoceny.

K OTÁZCE HMOTNOSTNÍ BILANCE STARÝCH ŽELEZÁŘSKÝCH HUTNICKÝCH POCHODŮ

Vysoká chemická heterogenita základní rudné vsázky, nestejnoměrnost chodu procesů přímé výroby železa z rud, režimu dřevouhelných vysokých pecí a režimů zkujňování vyrobeného surového železa v kujnicích výhních, které se zcela přirozeně odrážejí v nestejnorodosti chemického složení, vlastností a chování předmětů jednotlivých produktů, je principiální příčinou, která brání exaktnímu fyzikálně-chemickému popisu dnes již po více než pět generací trvajícím zániku těchto železářských technologií.