Landscape history and ecological chase of the Drahany Highlands (Czech Republic) in the medieval and early modern periods: preliminary resultsfrom geoarchaeological surveys

Michael Lebsak, Jan Petřík, Libor Petr, Markéta Martina Kopečná

This paper presents preliminary geoarchaeological research on human-environment interactions and land use in the Drahany Highlands (Czech Republic), focusing on the Zemanův žleb and Ostrov u Macochy sites in the Moravian Karst (Moravský kras). Previous studies have primarily linked settlement in these marginal Central European uplands to medieval colonization phases (11th–13th c. AD) driven by mining and non-agrarian activities like charcoal production, with little focus on earlier human impacts. The study utilized GIS analysis, LiDAR data, and sediment sampling to investigate past landscape dynamics. At Zemanův žleb, high sedimentation rates were observed, potentially linked to deforestation and mining. At Ostrov u Macochy, a probable medieval fishpond and Pleistocene/Holocene lake sediments were identified. The pollen record suggests Middle Holocene deciduous woodland with minor anthropogenic impacts. These findings highlight the potential of this region for further study on diachronic landscape changes and medieval land use strategies in low mountain ranges. Future work will involve geophysical surveys, dating, and detailed environmental analysis to better understand these dynamics.

Historie krajiny a ekologické změny Drahanské vrchoviny (Česká republika) ve středověku a raném novověku: předběžné výsledky geoarcheologického průzkumu

Tento článek představuje předběžný geoarcheologický výzkum interakcí mezi člověkem a prostředím a využití krajiny v Drahanské vrchovině (Česká republika), se zaměřením na lokality Zemanův žleb a Ostrov u Macochy v Moravském krasu. Předchozí studie spojovaly osídlení těchto okrajových horských oblastí střední Evropy především s fázemi středověké kolonizace (11.–13. století), které byly poháněny těžbou a neagrárními činnostmi, jako je výroba dřevěného uhlí, a věnovaly malou pozornost dřívějším lidským vlivům. Studie využila analýzu GIS, data z LiDARu a odběr sedimentů k prozkoumání dynamiky krajiny v minulosti. Na lokalitě Zemanův žleb byly zjištěny vysoké sedimentační rychlosti, pravděpodobně spojené s odlesňováním a těžbou. Na lokalitě Ostrov u Macochy byl identifikován pravděpodobný středověký rybník a sedimenty z pleistocénu/holocénu. Pylová analýza naznačuje, že ve středním holocénu zde existovaly listnaté lesy s menšími antropogenními vlivy. Tato zjištění zdůrazňují potenciál oblasti pro další výzkum diachronních environmentálních změn a středověkých strategií využívání krajiny v nízkých pohořích. Budoucí práce budou zahrnovat geofyzikální průzkumy, datování a podrobnou environmentální analýzu pro lepší porozumění těmto dynamikám.

Spešovské železnorudné doly na lokalitě Kešůvka – experimentální ražba

Karol Šmehil, Jiří Wlosok, Boris Dostál, Jiří Čuba

Údaje o pracovních výkonech v dolech při použití ručního nářadí se za celou historii hornictví značně liší. Některé údaje z literatury jsou
nesprávně interpretované. Dochází k častému aplikování poznatků z rudného hornictví, z ražby dědičných štol v tvrdých horninách mlátkem
a želízkem na ražby zcela jiného druhu. Cílem experimentu v železnorudném dole Spešov bylo získání potřebných dat vhodných pro první
výpočty. Stanovení důlního výkonu, především při ražbě, experimentem a výpočtem, vede k pochopení rozvoje dobývání železných rud
na Blanensku v 18. a 19. století. Za velkým rozvojem železáren ještě ve druhé polovině 19. století stála ruční práce.