In Memoriam JIŘÍ MERTA

Nezbývá nám, nežli začít smutnou zprávou. 29. ledna zemřel jeden z „otců zakladatelů“ konference Archeologia technica a tohoto periodika, Jiří Merta. Věříme, že jeho jméno s nimi bude i nadále spojováno, stejně tak jako zůstane součástí minulosti, současnosti, ale i budoucnosti Technického muzea v Brně, Staré huti u Adamova, Workshopů starého železářství, Setkání ve střední části Moravského krasu, Spolku Františka, Šlakhamru a dalších dějů, na nichž se podílel.

METALURGIE BRONZU DOBY BRONZOVÉ V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH – ZNÁMÉ INDICIE

Studie reflektuje formou syntézy současný stav informací dostupných k tématice metalurgie bronzu v oblasti západních Čech v průběhu doby bronzové. Představuje formální a prostorové charakteristiky jednotlivých známých dokladů metalurgie a dotýká se také problematiky potenciálních surovinových zdrojů z téže oblasti.

SONDA DO INDUSTRIÁLNÍ ARCHEOLOGIE PRAŽSKÉHO KARLÍNA

Záchranný archeologický výzkum v letech 2013–2014 v pražském Karlíně odkryl několik historických fází vývoje lokality. Území dnešního Karlína, které se nacházelo za středověkými hradbami Prahy, sloužilo již od středověku jako hospodářské zázemí církevních řádů, posléze, od 17. století, jako hospodářské zázemí Prahy a od 18. až zhruba do poloviny 19. století také jako zahrady a výletní cíl Pražanů. V první polovině 19.

MOŽNÉ HISTORICKÉ TECHNIKY ZVÝRAZŇOVÁNÍ SVÁŘKOVÝCH DAMASKŮ

Cílem příspěvku je rešerše vědomostí vztahujících se k výše uvedenému tématu včetně informace o nejnovějších poznatcích získaných autorem při řešení diplomové práce. Po stručném úvodu do problematiky je věnována pozornost jednotlivým technikám, tj. leptání, abrazivnímu broušení a řízené korozi. Na závěr je zhodnocena pravděpodobnost historického využívání jednotlivých technik pro zvýrazňování textury damaskových kompozitů.

EXPERIMENTÁLNÍ VÝPAL VÁPNA V ŠESTIKANÁLOVÉ VÁPENNÉ PECI Z OBDOBÍ VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU V MOKRÉ

Příspěvek informuje o archeologickém experimentu, díky kterému došlo v roce 2014 k opětovnému zprovoznění originálu vrcholně středověké velkokapacitní vápenické pece. Objektem výzkumu byla šestikanálová polostabilní pec prozkoumaná v předstihu archeology Ústavu archeologické památkové péče Brno v areálu velkolomu Mokrá v jižní části Moravského krasu.

STŘEDOVĚKÁ PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z PARCELY DOMU BISKUPSKÁ 7 V BRNĚ

Generální oprava domu Brno, Biskupská 7 a plánovaná nová přístavba v jeho dvorní části s výkopy do úrovně základové spáry vyvolala na podzim 2014 záchranný archeologický výzkum.
Parcela domu Biskupská 7 se nachází v jihozápadní části historického jádra města, na svahu nedaleko od nejvyšší části Petrského návrší, které hrálo v brněnských dějinách jednu ze stěžejních rolí. Od samých počátků brněnské historiografie sem byl situován nejstarší kostel na území města i raně přemyslovský hrad.

SEDMÝ WORKSHOP STARÉHO ŽELEZÁŘSTVÍ A PATNÁCTÉ SETKÁNÍ VE STŘEDNÍ ČÁSTI MORAVSKÉHO KRASU VE STARÉ HUTI U ADAMOVA (20. AŽ 23. KVĚTNA 2015)

Technické muzeu v Brně společně s dalšími spolupořadateli, mezi nimiž se sluší jmenovat zejména Správu Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Českou speleologickou společnost (resp. její lokálně příslušné základní organizace) a obecně prospěšnou společnost Archaia Brno, pořádá již patnáct let akci nazvanou poněkud složitě Setkání ve střední části Moravského krasu.

Sklářská huť Paulina – průzkum zaniklých novověkých výrobních objektů

Příspěvek prezentuje výsledky průzkumu a dokumentace zaniklé novověké sklárny Pauliny na území Novohradských hor. Terénní činnost byla zaměřena na identifikaci jednotlivých objektů a komponent sklářských areálů souvisejících s výrobní funkcí areálu. Kromě shrnutí terénní situace příspěvek přináší informace z analýzy dat leteckého laserového skenování, leteckých a ortofoto snímků a historických mapových podkladů.

Milířiště při vápenické peci u hradu Pyšolce

Předmětem prezentovaného příspěvku je další z objektů z prostoru těžebně-výrobního areálu při hradu Pyšolci, jehož průzkumu byla v posledních několika letech věnována pozornost. Areál tvoří soubor reliktů výrazně se projevujících v lesní krajině, mezi nimiž dominují pozůstatky vápenické pece. Kromě pálení vápna zde byla výrobní činnost zaměřena také na produkci dřevěného uhlí, o čemž svědčí přítomnost milířiště. Ze vzorků zuhelnatělého dřeva byla provedena determinace metodou tzv. antrakologických analýz, díky nimž bylo určeno konkrétní spektrum dřevin užitých při výrobě dřevěného uhlí.