K tematice železářství byla v minulosti napsána úctyhodná řada více či méně významných prací. Autoři těchto děl se vcelku logicky věnují hlavním tématům, kterými byly výroba kýženého produktu – železa a historický vývoj výrobních prostředků – tavicích pecí, hamrů aj. Mnohem méně je pak studována problematika vedlejších výrob a pracovních postupů, ke kterým patří získávání potřebných surovin – železných rud a dřevěného uhlí, ale i další zpracování železářské strusky. Zajímavým oborem této vedlejší činnosti je výroba struskových cihel.

Záujmové územie sa nachádza južne od mesta Poprad, pričom čiastočne zasahuje aj do jeho chotára (Poprad, časť Kvetnica). Predstavuje horný tok rieky Hornád od jeho prameňa prakticky po Prielom Hornádu na území Slovenského raja. Taktiež zahŕňa jeho najväčší pravostranný prítok – Vernársky potok, ktorý vytvára údolie spájajúce Hornád s Horným tokom Hnilca a Hrona. Predstavuje cestné spojenie Popradu s Banskou Bystricou a Rožňavou.

Na přelomu června a července roku 2005 byly nahlášeny terénní úpravy ve dvoře domu Pekařská 4. Bylo zjištěno, že v rámci rekonstrukce budovy se ve dvoře budují parkovací stání a přitom bylo zasaženo geologické podloží a zasypané výkopy v něm. Výzkum byl realizován beze smlouvy o dílo s investorem a tím byly dány i jeho časové a metodické možnosti. Stavbu již nebylo možno zastavit a metoda výkopových prací se musela přizpůsobit jejím potřebám. Prostor pro parkovací stání byl totiž postupně po

Městys Česká Bělá leží asi 9 km severovýchodně od Havlíčkova Brodu a své jméno odvozuje od říčky jménem Bělá (Obr. 1), která pramení severně od obce. Říčka protéká obcí, jihovýchodně od ní u Macourova se spojuje s Borovským potokem a pod Stříbrnými Horami se vlévá do řeky Sázavy. První písemná zmínka o obci je z roku 1269 a již v roce 1278 byla uváděna jako město. Tato původně česká osada se v druhé polovině 13. století stala střediskem jedné z těžebních oblastí stříbrných rud v okolí tehdejšího

V roce 2009 se konal v areálu Staré huti u Adamova v Josefovském údolí souběžně s workshopem „starého železářství“ výpal milíře tradičními technologickými postupy. Experiment se uskutečnil ve spolupráci Technického muzea v Brně, společností Archaia Brno, o.p.s. a Hornicko-historického spolku Planá. Názorná ukázka výpalu milíře měla představit toto zaniklé řemeslo jak odborné veřejnosti z řad účastníků workshopu, tak i laické veřejnosti. Cílem experimentu bylo vytvořit surovinovou základnu pro pokusné tavby a kovářskou dílnu.

Do zavedení moderního způsobu výroby dřevěného uhlí v železných pecích se používala základní metoda pálení dřevěného uhlí v nadzemních milířích, a to až do začátku 20. století. Milířů je několik typů. V zásadě jde o narovnanou hromadu dřeva opatřenou izolační pokrývkou k zamezení přístupu vzduchu. Další možnou metodou, užívanou spíše v pravěku a středověku, jsou uhelné jámy, ale jejich využití je zatím z důvodu absence většího množství archeologických podkladů a historických zpráv opomíjeno

Středověké hornictví, důlní zařízení, sídelní jednotky, ekonomický a sociální vývoj. Zaniklé osady v oblasti těžby zlata mezi Želetavou a Předínem.