Ve dnech 17. až 19. října 2014 se uskutečnil nedaleko obce Mokrá (část spojené obce Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov) experimentální výpal vápna v rekonstruovaném originálu šestikanálové vápenické pece, datované na základě záchranného archeologického výzkumu z let 2005–2013 do poloviny 13. až počátku 14. století. Záměr byl výsledkem projektu z roku 2013, na kterém se podílely od samého počátku firmy Českomoravský cement, a.s. a ÚAPP Brno, v.v.i.

Občianske združenie Laterãrius (Tehliar), začalo v roku 2010 so systematickými aktivitami zameranými na podporu výskumu histórie tehliarstva. Vzniklo z iniciatívy profesionálnych archeológov, ktorých odborná profilácia na archeológiu stredoveku a novoveku presahuje okrem iného aj do oblasti stavebnej keramiky.

V práci byla provedena charakterizace variability fázového složení, chemického složení jednotlivých fází a základních fyzikálních vlastností železářských strusek, získaných při pokusné tavbě Technickým muzeem v Brně v roce 2012. Pro analýzu fázového složení strusek byly použity metody polarizační mikroskopie a elektronové mikrosondy. K podrobnému studiu bylo vybráno pět makroskopicky odlišných strusek. Strusky jsou kompozičně značně heterogenní. Převažujícími fázemi jsou olivín, sklo a wüstit, ale jejich poměry se v jednotlivých struskách velmi liší.

Rumunská Roșia Montană je známá zejména jako světově významná lokalita římského dolování. Malá znalost historie místa v dobách raného středověku vychází z minima výzkumů zaměřených na toto období a směřování pozornosti pouze k dácké a římské éře. To samé pravidlo platí i pro novověk a industrializaci 19. a 20. století. Pro Roșia Montanu nikdy nebyla zpracována archivní rešerše, stejně jako bibliografie a soupis archeologických nálezů. Podobné je to s prostou katalogizací jednotlivých typů chodeb a dobývek.

Předmětem příspěvku je informace o průběhu a dílčích výsledcích záchranného archeologického výzkumu středověkých vápenických pecí u Mokré-Horákova v areálu velkolomu Mokrá, s dalším zřetelem na jejich výskyt v okolí obcí Hostěnice, Ochoz, Brno-Líšeň, Březina a Kanice. V závislosti nad postupem těžby vápenců pro mokerskou cementárnu (Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost) jsou prováděny pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. současně i předstihové záchranné archeologické výzkumy, které dokumentují aktivity spojené s tradičním vápenictvím v Moravském krasu.

Předmětem příspěvku je informovat o dosud „neznámé“ oblasti s doklady tradičního vápenictví na Českomoravské vysočině, která stála pravděpodobně při zrodu středověkých hradů Kraví Hora a Levnov a podílela se nejspíše také na stavební podpoře raně novověkého města Náměšť nad Oslavou. Touto oblastí je údolí řeky Chvojnice v Přírodním parku Oslava, který byl dlouhodobě, z důvodu jeho částečného vojenského využití, pro civilisty uzavřen.

Příspěvek informuje o nálezu reliktů výrobních objektů na přilehlém předpolí zříceniny hradu Vildenberk. Nový areál byl lokalizován na základě systematického povrchového průzkumu, který autor v roce 2013 zorganizoval se členy společnosti Archaia Brno, o.p.s. V rámci svého interního projektu, dotovaného Jihomoravským krajem, uspořádal na lokalitě drobnou archeologickou komisi, během níž bylo svorně potvrzeno, že jde o pozůstatky vápenických a cihlářských pecí.

Příspěvek se zabývá vyhodnocením archeologického výzkumu vodního mlýna Touchořiny čp. 40 (severozápadní Čechy). Archeologické bádání v prostoru tohoto mlýna odhalilo zajímavé středověké až současné situace. Exkavace moderních technických prostor byla dokončena v roce 2014. Vodní mlýn zanikl v padesátých až šedesátých letech 20. století. Náleží k objektům, které byly zlikvidovány pro svůj neutěšený stav po transferu původních německých obyvatel z českého pohraničí.

Příspěvek si klade za cíl informovat o výsledcích záchranného archeologického výzkumu, který doprovázel rekonstrukci budovy tzv. barokního konventu v areálu bývalého kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích. V rámci výzkumu byl odkryt západní trakt bývalých středověkých klášterních budov. V interiéru byl zachycen i relikt pozdněstředověkého topeniště, které můžeme hypoteticky považovat za součást klášterní kuchyně.

Čtvrtým rokem pořádá Správa Národního parku České Švýcarsko v blízkosti Dolského mlýna (k. ú. Kamenická Stráň, okr. Děčín) Dny řemesel, během nichž se mohou návštěvníci seznámit s tradičními řemesly, kterými se v minulosti živili místní obyvatelé. A protože v letošním roce 2015 slaví národní park patnáct let své existence, zpestřovala tato akce konec prázdnin po celých osm dní, od 15. do 22. srpna.