Pojednání je pokusem přispět k rozšíření poznatků o zdejších vápenkách v rámci širší práce o utváření venkovských sídel a sídelní krajiny Železných hor.

V archeologických situacích středověkého Brna jsou v běžných podmínkách doklady řemeslných pracovišť omezeny převážně na odvětví, používající při výrobě pyrotechnická zařízení, nebo umisťující část svého provozu pod úroveň terénu (Procházka 2003, 94). Obě tyto podmínky splňuje vápenictví, jehož činnost je od ostatních výrobních aktivit dobře odlišitelná. V Brně bylo za více než dvacetileté období systematického archeologického výzkumu zachyceno již 17 takto interpretovaných výrobních objektů (k roku 2005). Naposledy shrnul ve své seminární práci doklady vápenické výroby v Brně P.

Při archeologických výzkumech stanovišť zaniklých sklářských hutí (dále ZSH) je nalézána mimo skelných tavenin, zlomků skleněných výrobků a odpadu z jejich zhotovování a tvarování, také sklářská technická keramika, zpravidla však jen ve zlomcích.

V tomto textu, který určitým způsobem navazuje na práce věnované technologickým, sociálním, ekonomickým, obchodním a dalším aspektům draslářství, se tedy pokouším upozornit na specifika tohoto výrobního odvětví s ohledem na možnosti archeologického výzkumu jeho reliktů. Domnívám se, že je přitom potřebné alespoň rámcově charakterizovat obor jako celek, nastínit některé jeho základní vývojové charakteristiky a popsat specifika užívaných technologických postupů. Vycházím přitom

Vzpomínka na spolupracovníka a pravidelného přispěvatele Archeologie Techniky doc. Ing Vladimíra Ustohala, CSc.

V nově vydané knize „Rudné a uranové hornictví České republiky“ (ed. J. Kafka 2003) mě zaujal odhad vytěženého zlata v průběhu 17. a 18. století. Produkce hlavních zlatorudných revírů Jílového u Prahy, Krásné Hory, Kašperských Hor, Roudného a Dobré Vody byla odhadnuta na 275 kg zlata. Zlaté Hory nebyly (kromě údajných pokusů o obnovu rýžování) v přehledu zmíněny. Přitom odhad vytěženého zlata v období 17.–18. století jen ve Zlatých Horách činí asi 203,5 kg čistého zlata, tedy téměř 3/4 předpokládané produkce všech českých zlatorudných dolů.

Západně od Tasova se na skalnaté ostrožně nad řekou Oslavou nachází hrad založený rodem Tasovců, pánů erbu křídla. Hrad byl pravděpodobně založen kolem poloviny 13. století a nahradil ve funkci starší dvorec, který se nacházel v blízkosti později zbouraného (1784) kostela sv. Václava.

Areál někdejšího hospodářského dvora v Králově Poli organicky navazuje na komplex někdejšího kartuziánského kláštera, od něhož je oddělen průjezdnou komunikací ulice Božetěchovy. V posledních staletích před zrušením kláštera a řádu kartuziánů představoval hlavní ekonomické zázemí klášterní komunity se stájemi, sýpkami, sladovnou a správní budovou – zámečkem. Po zrušení kláštera byl od něho oddělen a vyvíjel s již izolovaně. Teprve snahy v posledních dnech o využití objektu brněnským VUT, spravujícího v současnosti ve větší míře i areál kláštera, umožňuje opětovně obě složky spojit.

V posledních desetiletích se výrazně zvýšila pozornost archeologů věnovaná krajině Českého Švýcarska. Nemalou měrou k tomu svými průzkumy přispěli p. R. Marschner a V. Sojka, někdejší zaměstnanci CHKO Labské pískovce. Výsledkem jejich činnosti byla řada objevů pravěkých a středověkých lokalit (Belisová 2004, Lissek 2003, 2004, Pažourek – Velímský 1997, Peša – Jenč 2003, 2004, Svoboda 2003). Mezi novými lokalitami se stopami středověkých a novověkých aktivit
jednoznačně převažují ty, kde se setkáváme s pozůstatky výroby dehtu a smoly. Jejich pozoruhodný

Při rekognoskaci terénu v souvislosti lokalizování stanovišť zaniklých sklářských hutí (dále ZSH) a povrchových sběrech či jejich archeologických výzkumech málokdy bývá věnována shodná pozornost technické keramice jako nálezům skleněných výrobků a odpadu z jejich tvarování, ač i tyto hmotné prameny jsou pro po poznání dějin sklářské techniky a technologie neméně důležité. K nejtypičtějším a nejběžnějším nálezům hmotných pramenů technické keramiky na těchto lokalitách ZSH patří zlomky sklářských pánví, kelímků, šamotových pomůcek k uzavírání či clonění pracovních a dalších otvorů tavicí a ch