Příspěvek se věnuje archeologickému výzkumu provedenému v letech 1996 až 1997 na lokalitě Habrůvecká bučina v oblasti Moravského krasu. Hlavním předmětem je pak konkrétně soupis a následné vyhodnocení dnes dostupného nálezového souboru pro tuto lokalitu. Tímto způsobem je možné o této mladohradištní železářské dílně získat nejen další informace, ale zároveň umožnit i její bližší srovnání s doposud prozkoumanými lokalitami této oblasti.

V článku je autory představen nález fragmentu mlecího kamene z historického rudního mlýna v řece Vrchlici. Jedná se o první známý artefakt svého druhu v kutnohorském rudním revíru. Nalezený fragment o rozměrech 32×50×36 cm představuje přibližně jednu čtvrtinu mlecího kamene o dochovaném poloměru 32 cm. Materiál je makroskopicky určen jako světlá slabě migmatitizovaná rula. Artefakt je srovnán se známými mlecími kameny z montánních lokalit Českomoravské vrchoviny.

Článek se věnuje nálezům typu zajílování exteriéru unikátních historických vodojemů na Žlutém kopci v Brně na ulici Tvrdého 506/15. Zachycené zajílování doplňuje částečně zachovanou historickou stavební dokumentaci vodojemů a doplňuje poznání o této unikátní technické památce, která je od roku 2019 vedena jako kulturní památka rejs. č. ÚSKP 106360.

Clay sealing of water tanks on the Zluty kopec Hill in Brno in archaeological sources

V letošním roce jsme si připomenuli výročí čtyřiceti let od zpřístupnění „Expozice železářství – vývoj železářství ve střední části Moravského krasu“ v objektu Kameňáku, modelárny lichtenštejnské železářské huti v Josefově u Adamova, dnešní Staré huti u Adamova. Tento počin v podstatě ukončil proces rekonstrukce objektů huti, i když původní plány byly podstatně velkorysejší. Současně uběhlo deset let od zařazení vysoké dřevouhelné pece a objektu Kameňáku na seznam národních kulturních památek České republiky.

This paper presents preliminary geoarchaeological research on human-environment interactions and land use in the Drahany Highlands (Czech Republic), focusing on the Zemanův žleb and Ostrov u Macochy sites in the Moravian Karst (Moravský kras). Previous studies have primarily linked settlement in these marginal Central European uplands to medieval colonization phases (11th–13th c. AD) driven by mining and non-agrarian activities like charcoal production, with little focus on earlier human impacts.

Zjišťovací archeologický výzkum dolu Jindřich v Moravské Ostravě provedený v roce 2018 je prvním komplexněji pojatým pokusem, jak do výzkumu a hodnocení industriálního dědictví ostravsko-karvinského revíru zapojit archeologické metody. Terénní odkryv realizovaný formou sondáže byl vyvolán připravovanou přestavbou hotelového areálu, který v areálu bývalého dolu vznikl v 80. letech 20. století.

Mezi nejpočetnější relikty činnosti starých hutníků nalézané při archeologických výzkumech jejich dílen patří jejich odpady – strusky. Méně obvyklými (ale například v prostředí západní Moravy početnými) jsou dyzny – keramické trubice umožňující dmýchání do nístějí železářských pecí a současně chránící ústí měchů před vysokým žárem. V dílnách je přítomna i keramika umožňující dataci, došlo i k nálezům několika kusů nářadí, zlomků dyznových štítků či panelů, brousků i vlastních výrobků hutí – železářských lup.

Rozšírenie funerálnej liatiny na Slovensku je spojené s rozšírením odlievania z kuplových pecí a rozvojom železničnej siete. Liatinové náhrobky zo sledovanej oblasti západného Spiša, predovšetkým z priestoru Hranovnica – Spišské Bystré obyčajne pochádzajú zo železiarní z horehronskej oblasti – v Pohorelej alebo Hronci, výnimočne z Krompách. Čo sa týka mikroštruktúry, u náhrobníkov dominuje sivá liatina s obsahom síry a fosforu. Väčšina náhrobníkov bola odliata z kuplovej pece.

Příspěvek se věnuje stavební obnově areálu vodního hamru v obci Dobřív na Podbrdsku, která započala v červnu roku 2017. Plně funkční technická památka byla ve zkušebním provozu otevřena 9. června roku 2020, slavnostně pak za přítomnosti odborné i široké veřejnosti 5. září roku 2020. Opravy stály správce objektu, Západočeské muzeum v Plzni, více než 15,5 milionu korun českých, přičemž na financování se podílela Evropská unie prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Plzeňský kraj. V průběhu rekonstrukce se podařilo zrestaurovat všechny stroje a veškeré vybavení pocházející z 19.

Předkládaná studie představuje úvahu o dokladech metalurgické činnosti ve starší době bronzové v Hodonicích a okolí. Sledovány jsou především artefaktuální doklady metalurgické činnosti z Hodonic, Znojma „Hradu“, Znojma „rotundy“ a Suchohrdel. Jedná se zejména o kovový slitek, keramické dyzny a kamenné mlaty se žlábkem, které byly zkoumány pomocí nedestruktivních přírodovědných analýz, jejichž dílčí výsledky tvoří důležitou součást práce. Na základě výsledků přírodovědných analýz a prostorových dat je zhodnocen význam metalurgické činnosti ve fázích BA2–A3 v okolí Hodonic.