Uhlířství, respektive pálení uhlí, představuje jedno z nejdůležitějších lesních řemesel, kdy zejména v raném novověku v souvislosti s rozšířením vysokých pecí dochází ke značnému rozvoji této aktivity. Do dnešních dob se stopy po této činnosti dochovaly v podobě uměle upravených plošin – milířišť. Těch naše lesy obsahují obrovské množství a až donedávna se jednalo z archeologického pohledu o marginální památky.

Príspevok prezentuje výsledky archeologického výskumu v Lehote pri Nitre, ktorý tu v lete roku 2018 realizovali pracovníci Slovenského národného muzea – Archeologického múzea spolu z miestnymi dobrovoľnikmi. Cieľom nášho výskumu bolo overiť, či nález prepálenych tehál na lokalite súvisí so zaniknutou tehelňou, zobrazenou v týchto miestach na mapách II. a III. vojenského mapovania. Podarilo sa nám odkryť základy poľnej tehliarskej pece s tromi kúreniskami.

Ohledně grafitové keramiky, objevující se v širokém časovém období, nemá archeologická obec dosud zodpovězeno mnoho otázek. Jednou z nich je, jak se taková keramika vypalovala? Především pak velké zásobnice, ke kterým dosud nemáme žádné informace z archeologizovaných situací. Práce se snaží za pomoci archeologického experimentu hledat cesty, vedoucí k jejímu zodpovězeni.

Příspěvek prezentuje relikty industriálních barvírenských provozů zachycených při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalé Vlněny u ulice Mlýnská. Odkryty byly tři provozy barvírenské z továrny M. E. Schwarze vybudované po roce 1872. Barvírny zanikají před rokem 1892.

Schwarz dyehouse in the former Vlněna factory in Brno

Prozatím největší archeologický výzkum v historickém jádru Moravské Ostravy je spojen se zástavbou proluk po domech čp. 54 až 61 (tzv. Lauby) asanovaných spolu s navazující zástavbou ulice Pivovarské ve 2. polovině 20. století. Po ukončení terénní časti výzkumu realizované v letech 2017 až 2021 probíhá jeho komplexní vyhodnocení, předkládaný příspěvek se ale již nyní zaměřuje na nálezovou situaci z období 19. a 20. Století odkrytou při vytěžení stavební suti ze suterénu domu čp. 60. Tento původně šenkovní dům byl majiteli z rodiny Haberfeldů od konce 19.

V roce 2021 proběhla v Biskajském zálivu Atlantického oceánu první etapa výzkumu zaměřeného na lokalizaci vraku ponorky U-206 „Reichenberg“. Aby bylo možné hledání na oceánu pomoci magnetometru, byl upraven starší přístroj Geometrics G 816, který byl kompletně digitalizován a doplněn moduly GPS a wi-fi. Výzkum potvrdil možnost vyhledávat vraky lodí na vzdálenost až stovek metrů.

V květnovém i náhradním zářijovém termínu proběhly v roce 2021 v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks at Adamov in year 2021

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech.

Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16.