V měsíci září roku 2018 proběhl v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy (okr. Praha-východ) workshop zaměřený na propagaci tradiční vápenné technologie. V rámci akce byla zbudována a odzkoušena menší vápenná pec válcovitého tvaru s jedním topným kanálem na periodický výpal dřevem, v níž byl demonstrován výpal vápence a následně i hašení vápna k uskladnění do zemní jámy.

Workshop of traditional lime-burning technology at the beer brewery in Kostelec nad Černými lesy

V roce 2013 byl při záchranném archeologickém výzkumu prováděném v rámci stavby parkovacího domu na Rooseveltově ulici v Brně dokumentován výrobní okrsek sestávající z několika kusů žárových pecí. Některé z nich byly interpretovány jako pece pro výrobu vápna, u jiných nebylo možné rozhodnout, zda sloužily jako pece cihlářské nebo vápenické, případně, zda neplnily oba výše zmíněné účely současně. Jedna z pecí se od ostatních odlišovala menšími rozměry a vestavbou roštu ve vypalovací komoře.

Příspěvek se věnuje nálezu barvírenských provozů na ulici Dornych v Brně, ke kterému došlo při provádění záchranného archeologického výzkumu přeložky horkovodu. Odkryty byly dva provozy barvírny se dvěma fázemi. Barvírna fungovala v průběhu 19. století. Příspěvek se dále zabývá výhledem do budoucna, protože převážná většina barvírny zůstala zachována in situ. Příspěvek předkládá k diskusi možnost
záchrany a prezentace této industriální památky.

The Springer dyeing plant in Brno

Archeologický výskum na Křenovej ulici v Brne odkryl pozostatky industriálnej farbiarne textilu vybudovanej na konci 18. storočia. Predložený článok vykladá históriu lokality a farbiarskej dielne samotnej, ďalej sa tiež sústredí na technológiu a proces farbenia textilu aby na záver prezentoval výsledky vykonaného záchranného výskumu.

Dyework for textile goods on the Křenová street in Brno - preliminary report

Údolí Křtinského potoka (u místních Říčka), tvoří ve své délce 5 km od výtoku potoka z podzemních systémů při Býčí skále po ústí do řeky Svitavy v Adamově jedno z protoindustriálních území Střední části Moravského krasu – všechna výrobní zařízení zde však postupně zanikla. Shodný rozvoj průmyslového podnikání nastal při podobných přírodních podmínkách v údolí říčky Punkvy při níž se postupně zformovaly železářské a strojírenské podniky, trvající v pozměněných souvislostech dodnes. Vedle sklářské huti, železářského hamru (tzv.

V rámci ZAV realizovaného při příležitosti rekonstrukce křižovatky ulic Vlkovská, Tišnovská, Na Valech a Kostelní ve Velké Bíteši byl ve výkopu vodovodu objeven relikt vápenické pece (ZAV spol. Archaia
Brno o.p.s. č. 114/2007; Holub 2008).

Mezi Konicemi a Litovlí se rozprostírá Bouzovská vrchovina a napříč touto vrchovinou se táhne úzký pruh devonských vápenců. Vápence jsou zde zkrasovělé a vytváří i velké krasové jeskyně, z nichž nejznámější jsou v Mladči a Javoříčku. O dřívějším hojném využívání vápence k průmyslovým účelům svědčí četné vápencové lomy a pozůstatky vápenických pecí na území mnoha obcí Konicka a Litovelska. Vápenec byl vypalován od dávných dob povětšinou v malých polních pecích, které pronajímala vrchnost poddaným. Od poloviny 19.

Cieľom predloženého príspevku je snaha o priblíženie pozadia historického tehliarstva na Záhorí. Zo strany autorov ide o prvotný pokus o sumár prameňov, ktoré to umožňujú aspoň čiastočne. V príspevku pracujeme s dvoma druhmi prameňov – písomnými, ktoré sú výsledkom excerpcie najmä z regionálnych monografií, monografií obcí a iných tlačovín, a hmotnými – teda priamo nálezmi tehiel a iných tehliarskych výrobkov, ktoré sa podarilo zhromaždiť počas nesystematických zberov v rokoch 2006–2008.

V uplynulých letech se při různých archeologických akcích zaměřených na mapování a záchranný výzkum pozůstatků hornictví podařilo nalézt specifické kameny, které sloužili k činnosti pravděpodobně v oblasti úpravy rudy. Některým z nich lze přiřadit funkci podložky při roztloukání rudy nebo při prubířství. U většiny však důvod vzniku a použití misek v současné době není jasný. Období existence těchto lokalit lze rámcově datovat od druhé poloviny 13. století do počátku husitských válek.

Schopnosti prospektorů v dobách do 18. století v porovnání s geologickým průzkumem ve 20. století.