Údolí Křtinského potoka (u místních Říčka), tvoří ve své délce 5 km od výtoku potoka z podzemních systémů při Býčí skále po ústí do řeky Svitavy v Adamově jedno z protoindustriálních území Střední části Moravského krasu – všechna výrobní zařízení zde však postupně zanikla. Shodný rozvoj průmyslového podnikání nastal při podobných přírodních podmínkách v údolí říčky Punkvy při níž se postupně zformovaly železářské a strojírenské podniky, trvající v pozměněných souvislostech dodnes. Vedle sklářské huti, železářského hamru (tzv.

V rámci ZAV realizovaného při příležitosti rekonstrukce křižovatky ulic Vlkovská, Tišnovská, Na Valech a Kostelní ve Velké Bíteši byl ve výkopu vodovodu objeven relikt vápenické pece (ZAV spol. Archaia
Brno o.p.s. č. 114/2007; Holub 2008).

Mezi Konicemi a Litovlí se rozprostírá Bouzovská vrchovina a napříč touto vrchovinou se táhne úzký pruh devonských vápenců. Vápence jsou zde zkrasovělé a vytváří i velké krasové jeskyně, z nichž nejznámější jsou v Mladči a Javoříčku. O dřívějším hojném využívání vápence k průmyslovým účelům svědčí četné vápencové lomy a pozůstatky vápenických pecí na území mnoha obcí Konicka a Litovelska. Vápenec byl vypalován od dávných dob povětšinou v malých polních pecích, které pronajímala vrchnost poddaným. Od poloviny 19.

Cieľom predloženého príspevku je snaha o priblíženie pozadia historického tehliarstva na Záhorí. Zo strany autorov ide o prvotný pokus o sumár prameňov, ktoré to umožňujú aspoň čiastočne. V príspevku pracujeme s dvoma druhmi prameňov – písomnými, ktoré sú výsledkom excerpcie najmä z regionálnych monografií, monografií obcí a iných tlačovín, a hmotnými – teda priamo nálezmi tehiel a iných tehliarskych výrobkov, ktoré sa podarilo zhromaždiť počas nesystematických zberov v rokoch 2006–2008.

V uplynulých letech se při různých archeologických akcích zaměřených na mapování a záchranný výzkum pozůstatků hornictví podařilo nalézt specifické kameny, které sloužili k činnosti pravděpodobně v oblasti úpravy rudy. Některým z nich lze přiřadit funkci podložky při roztloukání rudy nebo při prubířství. U většiny však důvod vzniku a použití misek v současné době není jasný. Období existence těchto lokalit lze rámcově datovat od druhé poloviny 13. století do počátku husitských válek.

Schopnosti prospektorů v dobách do 18. století v porovnání s geologickým průzkumem ve 20. století. 

V roce 2007 proběhl ve Lhotě u Kladna experiment s výrobou dřevěného uhlí tradičními technologickými postupy. Experiment se uskutečnil ve spolupráci Fakulty humanitních studií UK a Skanzenu výroby dřevěného uhlí Lhota. Na  experimentu se podílelo postupně celkem 26 zástupců Fakulty humanitních studií a Přírodovědecké fakulty UK a 3 zaměstnanci skanzenu.

Rekonstrukce technologie se při experimentální výrobě dřevěného uhlí, o které v tomto sborníku podrobně referuje V. Matoušek, nepochybně zdařila. Její úspěšnost vyplývá samozřejmě z prostého faktu, že se dřevěné uhlí podařilo vypálit. Z hlediska historie i živé současnosti výroby dřevěného uhlí u nás i v Evropě, je však podobné hodnocení nedostatečné. Hodnocení efektivity produkce se totiž samozřejmě neodvíjí od její pouhé úspěšné realizace – ta byla a je s ohledem na míru praktických zkušeností „opravdových“ uhlířů standardem, i když zprávy o excesech třeba v podobě tzv.

K modernímu pochopení výstavby středověkých hradů lze dnes jen těžko přistupovat bez základních znalostí geologické stavby oblastí. Od níž se totiž odvíjí celá řada podstatných problémů týkajících se výstavby hradů související např. s geomorfologií, hydrogeologií a samozřejmě i s přítomností či nepřítomností potřebných stavebních surovin.

Květnice hora, Besének voda – dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které se v místní tradici váže k hoře Květnici a k potoku – říčce – Besénku na Tišnovsku.