Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.
V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech.
Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16.
V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií.
Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).
Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.
The zig zag brick kiln in Uherčice
Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském.
Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.
Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)
During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.
V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.
Old Ironworks near Adamov in September 2020
Současné kovářské řemeslo má řadu podob, od praktické kovařiny po výrobu exkluzivních výrobků k osobní prezentaci. K nim patří damascenské nože zhotovené technikou svářkového či nepravého damasku. Ačkoliv se jedná o tradiční kovářskou techniku, kterou dokládají mnohé archeologické nálezy či muzejní sbírky, její principy byly českým a slovenským kovářům na konci 20. století neznámé.
