V roce 2020 byly při stavbě jímky ve východním sousedství kostela Narození Panny Marie v Holubicích odkryty zbytky rozsáhlého pyrotechnologického zařízení. V průběhu výzkumu bylo zařízení interpretováno jako vápenná pec, později bylo určení zpřesněno na milířovací jámu na pálení vápna. Další části objektu nalezené v letech 2021 a 2023 umožnily rekonstruovat podobu a rozměry této zajímavé technické památky. Dataci na základě keramiky doplnila radiokabonová analýza, která dává objekt do možné souvislosti se stavbou sousedního kostela kladenou do první třetiny 13. století.

Studie čtenáře podrobněji seznamuje s málo známou archeologickou a geologickou lokalitou v Čučicích (okr. Brno-venkov), jež byla odborně zaznamenána geologem S. Zacherlem v roce 1977. Ze svorových výchozů lokalizovaných na svahu jednoho z ostrých meandrů řeky Oslavy byly v průběhu raného středověku těženy turmalinické svory a v podobě žernovů dále distribuovány na dobová sídliště. Dosavadní znalosti rozsahu produkčně-distribuční sítě, skrze niž produkce z Čučic plynula, se studie pokusila rozšířit analýzou deseti svorových žernovů či jejich fragmentů z vybraných raně středověkých lokalit.

V italské obci Ruda, v provincii Furlansko – Julské Benátsko, se nachází továrna na výrobu škrobu založená v roce 1865 chemikem, vynálezcem a podnikatelem Luigim Chiozzou, Amideria Chiozza. V roce 1902 došlo k přestavbě a modernizaci podniku pracujícího do roku 1986. Díky tomu, že byl průmyslový komplex od roku 1989 památkově chráněn, je jeho podoba i kompletní strojní vybavení zachována do dnešní doby. Při přestavbě byl v továrně instalován parní stroj vyrobený v První brněnské strojírně.

Příspěvek popisuje osm nově nalezených či nově identifikovaných dokladů finálních výrobků raně středověkých železářských hutí – železných lup nebo jejich polovin, a navazuje tak na text publikovaný v tomto časopisu v roce 2019, v němž bylo představeno čtrnáct takovýchto artefaktů.

Known finds of early medieval notched iron blooms from territory of Moravia 2

Studie prezentuje archeologický experiment zkoumající možnosti využití některých dobře dostupných materiálů pro historické kováře, jako například tavidel pro kovářské svařování. Kolekce metalografických výbrusů z experimentálně svařených vzorků byla analyzována prostřednictvím polarizačního mikroskopu a rastrovacího elektronového mikroskopu (EDX SEM). Cílem této analýzy bylo vyhodnotit kvalitu svaření a detekovat případné relikty použitých tavidel ve vměstcích uvnitř jednotlivých svarů.

Lažánky jsou známy spíše svou vápenickou historií, reprezentovanou dochovanými šachtovými pecemi. V oblasti „mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou“ se však nachází i doklady starého zpracování železných rud využívajícího místní ložiska těžená ponejvíce v 19. století. Nejstarším dosud známým železářským objektem je relikt pyrotechnologického zařízení objevený v roce 1984 při rozšiřování těžebního prostoru lažáneckého kamenolomu.

Cílem příspěvku je seznámení s možností využití geofyzikálních metod pro detekci zaniklých hutních pracovišť. Čtenáře seznámíme se základním principem magnetometrie a metody magnetického mapování. Z výsledků vyplývá, že v poměrně krátké době lze nedestruktivním způsobem nejen detekovat i hluboko uložené zbytky po hutní výrobě a tím lépe odhadnout význam i rozsah lokalit, ale také lze dobře zmapovat rozsah zaniklých milířišť, jejichž plošiny se v dnešní krajině ztrácí.

Príspevok je zameraný na predstavenie zbierkového predmetu z fondu baníctva a hutníctva Baníckeho múzea v Rožňave – poľnú šachtovú pec zo zaniknutej stredovekej osady Somkút z okolia obce Gemerský Sad. Opisuje spôsob tavby a samotnú konštrukciu poľnej šachtovej pece. V druhej časti opisuje spôsob prezentácie v rámci expozície baníctva a hutníctva Gemera a porovnáva spôsoby prezentácii podobných šachtových pecí v múzeách v Maďarsku a v Česku.

Historicky je doloženo, že středověké pece na pálení vápna byly po drobných technických úpravách schopny produkovat také cihly. Současně však ve stejném zařízení bylo možné pálit obě dvě stavební suroviny současně. V roce 2020 bylo k ověření této teorie využito experimentální vápenické pece stojící v areálu experimentální vesničky Technického muzea v Brně na Staré huti u Adamova, okr. Blansko.

Informační příspěvek představuje akci, která proběhla v letech 2020–2022 v areálu bývalého panského pivovaru v Čechtíně na Třebíčsku v rámci odborné edukace určené pro zájemce o správu údržbu historických staveb, pořádané Odborem edukace a dalšího vzdělávání NPÚ. Předmětem Workshopu byla vápenická dílna, jejíž součástí je nově zbudovaná periodická plamenná pec na vápno a zemní jáma k uskladnění vápenné kaše. Dílna představila postup výroby od přípravy suroviny po výsledný produkt.