Lhota 2007 – Experimentální pálení milíře tradiční technologií

V roce 2007 proběhl ve Lhotě u Kladna experiment s výrobou dřevěného uhlí tradičními technologickými postupy. Experiment se uskutečnil ve spolupráci Fakulty humanitních studií UK a Skanzenu výroby dřevěného uhlí Lhota. Na  experimentu se podílelo postupně celkem 26 zástupců Fakulty humanitních studií a Přírodovědecké fakulty UK a 3 zaměstnanci skanzenu.

Vlastnosti a kvalita dřevěného uhlí vyrobeného při experimentu ve Lhotě na Křivoklátsku

Rekonstrukce technologie se při experimentální výrobě dřevěného uhlí, o které v tomto sborníku podrobně referuje V. Matoušek, nepochybně zdařila. Její úspěšnost vyplývá samozřejmě z prostého faktu, že se dřevěné uhlí podařilo vypálit. Z hlediska historie i živé současnosti výroby dřevěného uhlí u nás i v Evropě, je však podobné hodnocení nedostatečné. Hodnocení efektivity produkce se totiž samozřejmě neodvíjí od její pouhé úspěšné realizace – ta byla a je s ohledem na míru praktických zkušeností „opravdových“ uhlířů standardem, i když zprávy o excesech třeba v podobě tzv.

Základní suroviny užité při výstavbě některých částí hradu Skály (okr. Žďár n. Sázavou) a způsoby jejich získávání

K modernímu pochopení výstavby středověkých hradů lze dnes jen těžko přistupovat bez základních znalostí geologické stavby oblastí. Od níž se totiž odvíjí celá řada podstatných problémů týkajících se výstavby hradů související např. s geomorfologií, hydrogeologií a samozřejmě i s přítomností či nepřítomností potřebných stavebních surovin.

Po stopách důlní činnosti v údolí potoka Stříbrnice

Lesní trať údolí Stříbrnice, kterou protéká potok stejného jména, se nachází přibližně severovýchodně od východního okraje osady Lesní Hluboké. Přímá délka taktéž severovýchodně tekoucího potoka, i s jeho četnými meandry a zákrutami, činí od jeho soutoku s Bílým potokem po východní okraj osady necelých 2,5 km (obr. 1).

Pokusné tavby železa v polozahloubených šachtových pecích typu Podbořany

Série pokusných taveb probíhala s cílem ověření výrobního procesu železa, pomocí technických prostředků srovnatelných s daným historickým obdobím. Převážná část pracovních úkonů si zakládala na svém vlastním logickém úsudku, kdy samotné osvojování metalurgických zkušeností probíhalo formou praktického experimentování, na podobném principu jako při samotném vznikání a rozvíjení metalurgie železa. Tento příspěvek obsahuje i popis pokusu s výrobou dřevěného uhlí v milíři.

Doklady hutnění železa z časně laténského sídliště v Olomouci–Neředíně (předběžná zpráva)

Na lokalitě Olomouc–Neředín probíhá od roku 1998 v trati „Mýlina“ záchranný archeologický výzkum, prováděný Archeologickým centrem Olomouc. Podařilo se zde nalézt početné doklady osídlení a/nebo pohřbívání z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a římské. V následující stati je věnována pozornost nálezům z objektů datovaných do časné doby laténské, které souvisejí s hutnictvím

Dendrochronologické datování stavebních prvků vodního mlýna ve Slupi

Skutečnost, že mlýny byly již ve středověku zdrojem příjmů pro své majitele vedla k tomu, že vrchnosti dávaly zakládat mlýny všude tam, kde to situace dovolovala. Tak vznikaly nejen malé mlýny pouze s jedním či dvěma mlýnskými složeními na drobných tocích, ale i poměrně větší mlýny říční, které disponovaly více složeními.

Archeologické doklady vodohospodářství středověkého a novověkého Brna v prostoru Dolního trhu

Dolním trhem byl v Brně v opozici k Hornímu trhu (dnes Zelný trh) od středověku označován prostor dnešního náměstí Svobody. Nerozlučně byl spjat s počátky lokace města v 1. třetině 13. století a patřil vždy k jeho nejvýznamnějším místům.

Bývalá sladovna v ulici Úzké č. 3 v Jihlavě

V souvislosti s přípravou výstavby domu na ulici Čajkovského č. 34 v Jihlavě byla v listopadu 2001 dokumentována stavba na sousední, severně navazující parcele č. 1504 – Úzká 3. V roce 2002 byla stavba stržena a na jejím místě postaven bytový dům. V souvislosti s tím byl na celé parcele proveden
záchranný archeologický výzkum.