Dolování stříbrných rud v Mrákotíně – na Dobré Vodě u Telče je již také dávného data. První písemné zprávy se vztahují k první polovině patnáctého století. Jsou uváděny ve spojení se jménem Volfa Krajíře z Krajku (* před 15. 9. 1554), který byl, spolu s Petrem Vokem z Rožmberka a Annou z Rožmitálu, po smrti Adama I. z Hradce, poručníkem jeho dvěma nezletilým synům, Jáchymovi (*1526 - +1565) a Zachariášovi (*1527-+1589) z Hradce.

V rámci záchranného archeologického výzkumu doprovázejícím výstavbu podnikatelského inkubátoru na náměstí Míru v Moravských Budějovicích byla pracovníky Archaia Brno, o.p.s. mimo jiné odkryta pozdně středověká hrnčířská pec, částečně se podařilo zachytit i k peci náležící rozsáhlé střepoviště.

V listopadu roku 2004 proběhl na parcele Mojmírovo náměstí 15a v Brně záchranný archeologický výzkum, vyvolaný stavbou budovy Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Dokumentován při něm byl relikt pece. Náležela domu, jenž stával v čele parcely. Parcela byla obrácena ke komunikaci – návsi a byla součástí vesnice, kterou zde ve 13. století založil panovník ve spolupráci s brněnskými měšťany (Řepa a kol. 2004). Pec byla nalezena v zázemí parcely cca 36 m od stávající uliční čáry (původní linie byla více předsazena do nynější komunikace).

Od roku 1990 jsme prováděli terénní výzkumy v Jeseníkách, a zvláště v prostoru Zlatohorského rudního revíru, zaměřené na pozůstatky hornické činnosti. Tento výzkum byl doplněn i revizí dochovaných archivních pramenů a jejich srovnáním s terénní situací. Výsledkem byla navržená klasifikace hornických pozůstatků a jejich využití k relativnímu určování stáří.

Město Tišnov má v pozadí hřeben hory Květnice (470 m n.m.), z něhož je malebný rozhled po širém okolí. Na úpatí hory vidíme v polokruhu rozložený Tišnov s nímž na západ splývá obec Předklášteří s klášterem cisterciáckým Porta coeli – Brána nebes. Nerostné bohatství Květnice, hlavně stříbrných a jiných vzácných rud, pestrých mramorů, časté nálezy křišťálů a ametystů, i zrnek zlata v korytu Besénku, splachujícího západní svah Květnice, daly původ prastarému místnímu pořekadlu: Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava. Je to hodně nadsazeno.

The paper presents results of chemical and metallographic analysis of funeral castings produced in the second half of the 19th century and at the beginning of the 20th century in central Slovakia. The castings were collected from abandoned graves at cemeteries of villages in the upper Hron river region where the Coburg ironworks were the only producer of castings in that time. Analysed funeral castings consisted of grave crosses, grave fences and one casting situated on the grave plate

Zaniklá středověká osada Polom leží na okraji okrsku staré železářské oblasti střední části Moravského krasu. Na její existenci na základě studia terénních reliktů objektů zaniklé vsi a její plužiny upozornil odbornou veřejnost profesor Ervín Černý roku 1980, kterou určil jako malou dvouřadou lesní lánovou ves, jejíž poloha však byla známa obyvatelům blízkých Olomučan (viz níže text Karla Machače). Popisu situace zaniklé Polomi byl kromě jiného věnován příspěvek Ladislava Slezáka v tomto sborníku.

Materiálovému rozboru byl podroben železný předmět pocházející z archeologického výzkumu z lokality hradu Melice. Předmět měl podobu mělké otevřené nádobky – trojnožky a pravděpodobně původně sloužil kultovním účelům Z železného předmětu, pokrytého silnou vrstvou koroze byly mechanicky pilkou na železo odebrány dva vzorky – řezy k metalografické a chemické analýze.

Předmětem studie je vyhodnocení nálezů strusky ze záchranného archeologického výzkumu A70/2002 Nemocnice Milosrdných bratří, Pavilon akutní medicíny, 1. etapa. Tento výzkum provedla Archaia Brno o. p. s. postupně od října r. 2002 do června r. 2004. Navázala na něj 2. etapa v červenci r. 2005 (akce A31/2005), která však již zásadnější nálezy ke sledované problematice nepřinesla a nutnost doplňujících analýz nevyvolala (Holub–Kováčik–Merta–Peška–Zapletalová–Zůbek 2003;

Jedním z dosud ne zcela vyjasněných problémů (nejen) raně středověkého kovářství je způsob výroby a distribuce železa s vyššími obsahy fosforu. Přestože fosforový kov mohl působit při výrobě běžných výkovků spíše problémy (fosfor např. potlačoval difúzi uhlíku a tím zhoršoval možnost nauhličení výkovků), ve výrobě luxusních mečových a nožových čepelí byl nepostradatelnou surovinou. Cílené využívání fosforových želez lze u nás předpokládat zhruba v době od 10.