Slovenská časť bývalej Zemplínskej župy až na malé výnimky zahŕňala najvýchodnejšiu oblasť
Slovenska medzi Slanskými vrchmi a hranicou s Ukrajinou. Prírodné podmienky, predovšetkým
rovinatý charakter väčšiny územia predurčujú Zemplín na poľnohospodársku výrobu. Remeselná
výroba mala iba miestny význam, kovospracujúci remeselníci sa obmedzovali prakticky iba na
kováčov.

Východně od Olomučan u Blanska jsou v lesním komplexu zachovány zbytky zaniklé osady. Tato
skutečnost je archeologům známa, lokalita však nebyla prozkoumána a pouze nahodilé poznatky,
získané prakticky bez terénních prací, byly publikovány (E. Černý 1992). V tomtéž terénu se vyskytuje
mnoho dokladů po starém dolování železných rud. Jsou to jednak rozsáhlá pinkoviště (Vystrčená),
jednak stařiny šachetních dobývek mladšího typu (dokladováno po roce 1700). Na bývalých
pinkovištích byly položeny pozdější důlní míry Vystrčená, Tomáš, Trojice (K. Kučera 1982).

V roce 1996 v prostoru tratí Rúdnícký dvůr, Rúdnícký mlýn zahájili M. Hložek a M. Chludil
systematický povrchový průzkum, který měl za cíl objevit pozůstatky zaniklé vsi. Z místopisné
literatury jsme měli k dispozici následující údaje. V testamentu markraběte Jana Jindřicha z r. 1371 se
Rúdník uváděl jako místo kam až sahala bzenecká Doubrava. V 16. století se zde nalézal mlýn a
dvůr. Roku 1667 zde stály chalupy lidí, kteří pracovali na místním dvoře. Až do této doby byl Rudník

Polní náčrt baterie železářských pecí z Lednice (okr. Břeclav)

Z historie archeologických výzkumů hutnických dílen ve střední části Moravského krasu

Doklady vápenických objektů u Mokré v jižní části Moravského krasu

Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezku

Pozůstatky středověkého dolování zlata na jihozápadní Moravě

Slovanští prospektoři a jejich cesty Moravským krasem