Stopy přímé výroby železa v lese Nevěrný severně Rudky u Kunštátu

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí.

Experimentální ražba repliky pražského groše

Předmětem příspěvku je rekonstrukce ruční ražby pražského groše z období Václava II. (1278–1305). Cílem bylo dosáhnout co nejvěrnějšího postupu přípravy slitiny stříbra, jejího odlévání, výroby plechu, mincovního střižku, jeho úpravy včetně žíhání, bělení a leštění. Součástí je rovněž realizace vlastní ražby společně se zhotovením razidla. Použity byly historicky dokladované původní postupy, doplněné o některé moderní zařízení.

Konfrontace výroby halštatského vozu ze závěru 6. stol. př. Kr. z Býčí skály a středověkých platnéřských technik

S použitím železa platnéřskou technikou se obecně počítá až ve středověku, výrobní postup je ztotožněn s ochrannou zbrojí. Na území Moravy došlo k pozoruhodnému nálezu datovanému do mnohem dřívějšího období – doby halštatské, do závěru 6. stol. př. Kr. Jde o čtyřkolový vůz, jehož kola a oje byly pokryty železnými plechy/pláty, zatímco korba bronzovými. Jde o jedinečný doklad předmětu, který má jedinou paralelu, a to v nejbohatším celku doby halštatské v knížecím hrobu v Hochdorfu u Stuttgartu datovaném do roku 530/520 př. Kr.

Uhlířství a jeho archeologické doklady – historicko-archeologický pohled na provozování řemesla

Uhlířství, respektive pálení uhlí, představuje jedno z nejdůležitějších lesních řemesel, kdy zejména v raném novověku v souvislosti s rozšířením vysokých pecí dochází ke značnému rozvoji této aktivity. Do dnešních dob se stopy po této činnosti dochovaly v podobě uměle upravených plošin – milířišť. Těch naše lesy obsahují obrovské množství a až donedávna se jednalo z archeologického pohledu o marginální památky.

Výsledky archeologického výskumu zaniknutej tehelne v Lehote (okres Nitra)

Príspevok prezentuje výsledky archeologického výskumu v Lehote pri Nitre, ktorý tu v lete roku 2018 realizovali pracovníci Slovenského národného muzea – Archeologického múzea spolu z miestnymi dobrovoľnikmi. Cieľom nášho výskumu bolo overiť, či nález prepálenych tehál na lokalite súvisí so zaniknutou tehelňou, zobrazenou v týchto miestach na mapách II. a III. vojenského mapovania. Podarilo sa nám odkryť základy poľnej tehliarskej pece s tromi kúreniskami.

Výroba a výpal grafitových keramických nádob se zaměřením na zásobnice pohledem experimentu

Ohledně grafitové keramiky, objevující se v širokém časovém období, nemá archeologická obec dosud zodpovězeno mnoho otázek. Jednou z nich je, jak se taková keramika vypalovala? Především pak velké zásobnice, ke kterým dosud nemáme žádné informace z archeologizovaných situací. Práce se snaží za pomoci archeologického experimentu hledat cesty, vedoucí k jejímu zodpovězeni.

Schwarzova barvírna v areálu bývalé Vlněny v Brně

Příspěvek prezentuje relikty industriálních barvírenských provozů zachycených při záchranném archeologickém výzkumu v areálu bývalé Vlněny u ulice Mlýnská. Odkryty byly tři provozy barvírenské z továrny M. E. Schwarze vybudované po roce 1872. Barvírny zanikají před rokem 1892.

Schwarz dyehouse in the former Vlněna factory in Brno

Nález kombinovaného parovodního kotle typu Strebel při archeologickém výzkumu tzv. Laubů v Moravské Ostravě

Prozatím největší archeologický výzkum v historickém jádru Moravské Ostravy je spojen se zástavbou proluk po domech čp. 54 až 61 (tzv. Lauby) asanovaných spolu s navazující zástavbou ulice Pivovarské ve 2. polovině 20. století. Po ukončení terénní časti výzkumu realizované v letech 2017 až 2021 probíhá jeho komplexní vyhodnocení, předkládaný příspěvek se ale již nyní zaměřuje na nálezovou situaci z období 19. a 20. Století odkrytou při vytěžení stavební suti ze suterénu domu čp. 60. Tento původně šenkovní dům byl majiteli z rodiny Haberfeldů od konce 19.

Využití magnetometru k hledání vraku ponorky U-206 Reichenberg

V roce 2021 proběhla v Biskajském zálivu Atlantického oceánu první etapa výzkumu zaměřeného na lokalizaci vraku ponorky U-206 „Reichenberg“. Aby bylo možné hledání na oceánu pomoci magnetometru, byl upraven starší přístroj Geometrics G 816, který byl kompletně digitalizován a doplněn moduly GPS a wi-fi. Výzkum potvrdil možnost vyhledávat vraky lodí na vzdálenost až stovek metrů.

Stará huť u Adamova v roce 2021 – experimentální a ukázkové tavby

V květnovém i náhradním zářijovém termínu proběhly v roce 2021 v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks at Adamov in year 2021