Dyzny raně středověkých železářských pecí

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Příspěvek experimentální produkce velkomoravských sekyrovitých hřiven k pochopení jejich funkce v raně středověké ekonomice

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech.

Materiálové analýzy neželezných kovů z přelomu středověku a novověku na příkladu nálezů z Brna – Pekařské ulice

Předměty z neželezných kovů jsou v pozdním středověku a raném novověku poměrně hojně zastoupeným typem nálezů. Přesto jim dosud není věnována systematičtější materiálově-analytická pozornost, která však přináší nové poznatky zvláště z hlediska používaných materiálů i výrobních technologií tehdejších artefaktů. S ohledem na to byl pomocí nedestruktivní povrchové analýzy prvkového složení (pXRF – portable X-Ray fluorescence) zkoumán rozsáhlý soubor předmětů z neželezných kovů z výzkumu v Brně – Pekařské ulici z většiny datovaný do pokročilého 15. a první poloviny 16.

Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině

V letech 2013–2018 uskutečnila Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy ve spolupráci s odborníky z dalších institucí neformální projekt interdisciplinárního studia zaniklých novověkých uhlířských plošin na Křivoklátsku a v Brdech ve středních Čechách a na Radečské vrchovině v západních Čechách. Studium zahrnovalo terénní archeologické výzkumy, antrakologické analýzy, studium archivních pramenů, experiment a využití etnografických analogií.

Rekonstrukce dřevinné skladby lesních porostů NPR Habrůvecká bučina pomocí antrakologické analýzy uhlíků z bývalých milířů

Předkládaný text vychází z diplomové práce, která se zabývala hodnocením vývoje dřevinné skladby pomocí uhlíkových spekter z milířišť nalezených v NPR Habrůvecká bučina. V zájmovém území bylo nalezeno 44 bývalých milířišť, z nichž byl rekonstruován výskyt dřevin v minulosti, pomocí antrakologické analýzy. Získané výsledky naznačují, že oproti současné druhové skladbě, byla skladba někdejších porostů podstatně pestřejší, především ve prospěch dubu (Quercus petraea agg.) a jedle (Abies alba Mill.).

Klikatá cihlářská pec v Uherčicích

Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.

The zig zag brick kiln in Uherčice

Středověké technologie zpracování usní

Cílem příspěvku je představit poznatky z dlouhodobých experimentů v oblasti rekonstrukce a funkční analýzy středověkých předmětů z usně. Dále se zabývá výrobou replik obuvi a testování abraze v závislosti na druzích povrchů a následným srovnáním s historickými prameny jako pokus o nový náhled na historickou obuv. Součástí práce je seznámení s detaily nově zpracovávaného souboru středověkých usní v Jámě na Novém Městě pražském.

Potravinářská (?) pec z Brna – Orlí ulice (předběžná zpráva)

Během archeologického záchranného výzkumu na brněnské Orlí ulici došlo k nálezu pece datované do 15. století, v jejíž konstrukci byly použity tvarové cihly.

Food preparation oven from Brno – Orlí St reet (preliminary report)

During the archaeological rescue excavation in Brno’s Orlí Street, a furnace dating to the 15th century was found; shaped bricks were used in its construction.

ZRUŠENO - ARCHEOLOGIA TECHNICA 39

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

neboť je možné, že by se eventuelně mohlo na semináři Archeologia technica sejít i více než 10 lidí (pod střechou a v uzavřeném prostoru), nezbývá nežli 39. Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami přesunout na příští duben (nebo říjen, nebo přespříští jaro atd.), tedy zrušit jeho konání v náhradním termínu 13. října 2020.