Doklady vápenických objektů u Mokré v jižní části Moravského krasu
Doklady vápenických objektů u Mokré v jižní části Moravského krasu
Doklady vápenických objektů u Mokré v jižní části Moravského krasu
Vápenická pec při hradě Holštejn
Komplex reliktů vápenických pecí u Ochozu a v jižní části Moravského krasu.
Středověká vápenka před hradem Pyšolcem okr. Žďár nad Sázavou
Železářská huť v Habrůvecké Bučině
Současný stav lokality samota Ježkov (Frankfurt) mezi obcemi Dlouhý, Branišov a Křídla u Nového Města na Moravě
Pokusné tavby v peci s tenkou hrudí
Pozdně středdověká kůlová stavba v souvislosti s místním vápenictvím v Mokré u Brna
Technologie velkomoravských omítek a zbytků maleb z kostelů v Mikulčicích a pokus o jejich rekonstrukci
Záchranný průzkum 1982 poloha "U skály" 2km od Divák nad lomem, kde se v 19. a 20. st. těžil kámen.
Nález na Velkopřevorském nám. v Praze na Malé Straně před čp. 486/III, 1966. Datováno do 13. - pol. 14. stol.
Podrobnější informace: Staletá Praha XIII.
Nález vápenky při stavbě vepřína v obci Libivé (Mohelnice) r. 1964
Nově zjištěné vápenické pece, zachycené v údolí od hřebenu Šumbery do Těsnohlídkova údolí a při komunikaci od Maloměřic k hradu.
Stručně k historii pálení vápna.
Záchranný archeologický výzkum na zaniklé středověké osadě Teplany u Vranovic
Doklady výroby vápna z trhové vsi Veligradu - výzkum 1977-78 v poloze "Za zahradou".
V blízkosti středověké vápenické pece při hradu Pyšolci byl nalezen objekt, který sloužil jako hliník pro těžbu materiálu, z něhož byla pec ucpávána při pálení krystalického vápence. Tento předpoklad byl potvrzen pomocí rtg difraktometrické analýzy, fyzikálně-chemické metody, která umožňuje identifikovat minerály na základě jejich krystalových struktur. Z objektu byly odebrány vzorky hlinitopísčitého materiálu. Ten byl srovnán se vzorky přepáleného materiálu z haldy při okraji pece. Jejich složení je téměř zcela totožné, souvislost vápenické pece s těžební jámou je tedy evidentní.
Ve dnech 17. až 19. října 2014 se uskutečnil nedaleko obce Mokrá (část spojené obce Mokrá-Horákov, okr. Brno-venkov) experimentální výpal vápna v rekonstruovaném originálu šestikanálové vápenické pece, datované na základě záchranného archeologického výzkumu z let 2005–2013 do poloviny 13. až počátku 14. století. Záměr byl výsledkem projektu z roku 2013, na kterém se podílely od samého počátku firmy Českomoravský cement, a.s. a ÚAPP Brno, v.v.i.
Předmětem příspěvku je informace o průběhu a dílčích výsledcích záchranného archeologického výzkumu středověkých vápenických pecí u Mokré-Horákova v areálu velkolomu Mokrá, s dalším zřetelem na jejich výskyt v okolí obcí Hostěnice, Ochoz, Brno-Líšeň, Březina a Kanice. V závislosti nad postupem těžby vápenců pro mokerskou cementárnu (Českomoravský cement a.s., nástupnická společnost) jsou prováděny pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. současně i předstihové záchranné archeologické výzkumy, které dokumentují aktivity spojené s tradičním vápenictvím v Moravském krasu. Za uplynulých dvacet sezón bylo již v předpolí lomu prozkoumáno cca dvacet vápenických pecí, z nichž dvě bylo možné bezpečně spojit s obdobím vrcholného středověku, tj. s obdobím, kdy u Mokré vápenictví začíná svou pohnutou historii. Příspěvek hodnotí rovněž výsledky povrchové prospekce spojené s lokalizací dalších velkokapacitních vápenek a jámových obdélných milířů ve sledovaném mikroregionu a snaží se o jejich předběžné vyhodnocení na srovnávacím základě. Snahou autora je také pokus o nastínění jejich typologie.
Předmětem příspěvku je informovat o dosud „neznámé“ oblasti s doklady tradičního vápenictví na Českomoravské vysočině, která stála pravděpodobně při zrodu středověkých hradů Kraví Hora a Levnov a podílela se nejspíše také na stavební podpoře raně novověkého města Náměšť nad Oslavou. Touto oblastí je údolí řeky Chvojnice v Přírodním parku Oslava, který byl dlouhodobě, z důvodu jeho částečného vojenského využití, pro civilisty uzavřen. Jeho zpřístupnění se až nyní stalo předmětem terénní archeologické prospekce, která opět oživuje zapomenutou minulost katastrů obce Ketkovice a částečně i Kuroslepy, ležících na předělu okresů Brno-venkov a Třebíč.