Přímá výroba železa

Východně od Olomučan u Blanska jsou v lesním komplexu zachovány zbytky zaniklé osady. Tato
skutečnost je archeologům známa, lokalita však nebyla prozkoumána a pouze nahodilé poznatky,
získané prakticky bez terénních prací, byly publikovány (E. Černý 1992). V tomtéž terénu se vyskytuje
mnoho dokladů po starém dolování železných rud. Jsou to jednak rozsáhlá pinkoviště (Vystrčená),
jednak stařiny šachetních dobývek mladšího typu (dokladováno po roce 1700). Na bývalých
pinkovištích byly položeny pozdější důlní míry Vystrčená, Tomáš, Trojice (K. Kučera 1982).
Archeologie starých slovanských hutních lokalit stojí stále před otázkou kde a jakým způsobem žili tito
hutníci.

V roce 1996 v prostoru tratí Rúdnícký dvůr, Rúdnícký mlýn zahájili M. Hložek a M. Chludil
systematický povrchový průzkum, který měl za cíl objevit pozůstatky zaniklé vsi. Z místopisné
literatury jsme měli k dispozici následující údaje. V testamentu markraběte Jana Jindřicha z r. 1371 se
Rúdník uváděl jako místo kam až sahala bzenecká Doubrava. V 16. století se zde nalézal mlýn a
dvůr. Roku 1667 zde stály chalupy lidí, kteří pracovali na místním dvoře. Až do této doby byl Rudník
součástí bzeneckého panství a příslušenstvím vracovského katastru. Potřeba pracovníků pro
pozemky rúdnického dvora byla pohnutkou Janu Karlovi Serénimu, aby založil osadu, která se
uváděla r. 1691 jako součást Vacenovic, r. 1698 byla už jako osada samostatná. Roku 1691 už měl 6
zahradníků, r. 1698 už 16 čtvrtníků. Rúdnická osada utrpěla za vpádu Kuruců r. 1705, udržela se však
přesto až do druhé čtvrti 18. století, kdy zanikla. Splynutí rudnického území s Vacenovicemi bylo jen
důsledkem odprodeje Rúdníka k milotickému panství (Hosák 1967, 192; Hurt 1970, 499). Prostor
zaniklé vsi se nám povrchovou prospekcí dosud nepodařil lokalizovat, patrně se nachází v areálu
dnešní chovatelské stanice.

Polní náčrt baterie železářských pecí z Lednice (okr. Břeclav)

Z historie archeologických výzkumů hutnických dílen ve střední části Moravského krasu

Slovanští prospektoři a jejich cesty Moravským krasem

Sonda do historie Nesměřských hamrů

Archeologický výzkum raněstředověké železářské huti v Habrůvecké bučině

Raněstředověké syředoevropské polotovary železa

Rekonstrukce pochodů přímé výroby železa z rud

Keltské nástroje k obrábění dřeva a jejich surovinová základna

Vápenická pec při hradě Holštejn

Komplex reliktů vápenických pecí u Ochozu a v jižní části Moravského krasu.

Středověká vápenka před hradem Pyšolcem okr. Žďár nad Sázavou

Železářská huť v Habrůvecké Bučině

Současný stav lokality samota Ježkov (Frankfurt) mezi obcemi Dlouhý, Branišov a Křídla u Nového Města na Moravě

Pokusné tavby v peci s tenkou hrudí

Výskum kováčskych trosiek z hradu Ľubovňa

Pracoval v osadě Dlouhý u Trhové Kamenice železářský hamr s kusovou pecí nebo dřevouhelná vysoká pec?

Archeologické štúdium stredovekej výroby železa a železných predmetov zo Svinice

Nálezy z lokality tzv. "Kratzerova hamru" ve Žďáře nad Sázavou

Nejstarší železářské nálezy na Kunštátsku a jejich analýza

K historii tzv. "Kratzerova hamru" ve Žďáře nad Sázavou

Kovářské zpracování železné houby vytavené v šachtové peci olomučanského typu rekonstruované podle nálezu z 11. století

Rozbory železářských strusek z nádvoří Staré radnice v Brně

Archeometalurgický výskum trosiek z Rákoša a Bohatej a železných hrivien z Bíne