Cihlářství

Předložený příspěvek představuje dochované plány brněnských cihelen a jejich výrobních zařízení (pecí) ve sbírce map a plánů Archivu města Brna. Zastoupeny jsou především klasické žárové komorové pece, ale i pece zdvojené a varianty pecí kruhových.

Historical plan documentation of brick kilns in Brno

The contribution presents preserved plans of brick factories and their production facilities in Brno in the map and plan collection of the Brno City Archive. Most frequent are standard heat chamber furnaces, however their doubled variants as well as circular kilns are present

Príspevok prezentuje výsledky archeologického výskumu v Lehote pri Nitre, ktorý tu v lete roku 2018 realizovali pracovníci Slovenského národného muzea – Archeologického múzea spolu z miestnymi dobrovoľnikmi. Cieľom nášho výskumu bolo overiť, či nález prepálenych tehál na lokalite súvisí so zaniknutou tehelňou, zobrazenou v týchto miestach na mapách II. a III. vojenského mapovania. Podarilo sa nám odkryť základy poľnej tehliarskej pece s tromi kúreniskami. Zásyp objektu bol tvorený zvačša stavebnou keramikou, okrem toho tu bol črepovy materiál kuchynskej keramiky, klince a jedna minca. Objekt sme na základe nálezov a archivnych dokumentov datovali do 18. – 19. storočia.

Results of archaeological excavation of a lost brickw orks in Lehota (Nitra district)

This study presents the results of an archaeological excavation in Lehota, near Nitra, undertaken in 2018 by staff at the Slovak National Museum – Archaeological Museum, alongside local volunteers. The objective of our research was to verify whether the finding of fired bricks at the location was related to a lost brickworks shown at these places in the maps of the Second and Third Military Surveys. We managed to uncover the foundations of a field brick kiln with three firing tunnels. The building was filled mostly with construction ceramics, and there were also fragments of kitchen pottery, nails and a coin. On the basis of the find and archive documents, we dated the building to the 18th – 19th century.

Cihlářská pec na katastru Korolup byla provozována správou uherčického panství jako panská cihelna. V současné poloze je až druhou cihelnou na panství, starší pec stávala za panskou sýpkou. Ve 30. letech 20. století zde byla vystavěna nová cihlářská pec s kontinuálním provozem, tzv. klikatá pec. Příspěvek pojednává o dějinách cihlářství v Uherčicích v 19. a v první polovině 20. století.

The zig zag brick kiln in Uherčice

The brick kiln in the Korolupy cadastre was operated by the administration of the Uherčice estate as a manorial brickyard. In its current position, it is only the second brickyard on the estate; the older kiln stood behind the manorial granary. In the 1930s, a new brick kiln with continuous operation, the so-called zigzag kiln, was built here. The article deals with the history of bricklaying in Uherčice in the 19th and in the first half of the 20th century.

V roce 2013 byl při záchranném archeologickém výzkumu prováděném v rámci stavby parkovacího domu na Rooseveltově ulici v Brně dokumentován výrobní okrsek sestávající z několika kusů žárových pecí. Některé z nich byly interpretovány jako pece pro výrobu vápna, u jiných nebylo možné rozhodnout, zda sloužily jako pece cihlářské nebo vápenické, případně, zda neplnily oba výše zmíněné účely současně. Jedna z pecí se od ostatních odlišovala menšími rozměry a vestavbou roštu ve vypalovací komoře. S ohledem na nalezené pozůstatky plochých střešních tašek, jak ve formě zmetků, tak nevypálených výrobků, byla tato interpretována jako pec sloužící k výrobě
pálené střešní krytiny.

Mediaeval brick kiln for the production of roof tiles from the Roosevelt street in Brno

In the scope of rescue excavation conducted prior to the construction of a parkhouse on the Roosevelt street in Brno, a production site was documented, which included several kilns. Some were interpreted to be lime kilns, others could not be assigned without a bias, with them having served either as lime or brick kilns, or both. One of the kilns was characteristic by its smaller proportions and a grate in the burning chamber. With regard to the found remains of flat roof tiles, both unburnt and defective, this device was classified as a kiln for roof tile fabrication

Cieľom predloženého príspevku je snaha o priblíženie pozadia historického tehliarstva na Záhorí. Zo strany autorov ide o prvotný pokus o sumár prameňov, ktoré to umožňujú aspoň čiastočne. V príspevku pracujeme s dvoma druhmi prameňov – písomnými, ktoré sú výsledkom excerpcie najmä z regionálnych monografií, monografií obcí a iných tlačovín, a hmotnými – teda priamo nálezmi tehiel a iných tehliarskych výrobkov, ktoré sa podarilo zhromaždiť počas nesystematických zberov v rokoch 2006–2008.

V roku 1977 a 1978 sa v Iži na polohe dunajský kilometer 1760 preskúmali základy stavby s neobjasnenou funkciou. Až porovnaním s pôdorysmi iných analogických stavieb a dodatočným prehodnotením bolo možné stanoviť funkciu objektu ako tehliarskej pece. Príspevok prináša základné informácie o konštrukcii tejto novo rozpoznanej tehliarskej pece, jej historickom kontexte a výrobkoch, ktoré produkovala.

Súbor pozostáva z celkovo 567 hodnotených stredovekých tehiel a ich fragmentov, pričom v pri 75 z nich boli zaznamenané všetky tri rozmery, t. j. išlo o kompletné tehly, a pri 450 tehlách išlo o zlomky, na ktorých bolo možné zaznamenať ich dva rozmery: šírku a hrúbku (výšku). V súbore sa nachádzajú prevažne tehly s pórovitou štruktúrou hmoty v dôsledku vypálenia organických prímesí, tzv. plevovky a v menšom počte aj tehly s menšou, resp. minimálnou mierou zastúpenia organických prímesí, na lícovej strane opatrené žliabkami, tzv. prstovky. S prihliadnutím na datovanie stavebného vývoja kláštora s predpokladaným drevozemným provizóriom, pochádzajú tehly zo 14.–15. stor., pričom ich použitie už v 13. stor. nie je vylúčené.

Zkoumaná lokalita se nachází v poměrně hlubokém terénním zářezu mezi ulicemi Trýbova a Tomešova. Zářez tvoří do západního svahu zahloubený vytěžený hliník bývalé cihelny při ulici Úvoz. Geologicky leží v prostoru metabazitové zóny brněnského masivu, jejíž horniny byly zachyceny na dokumentovaných řezech. Na nich jsou uloženy štěrky a písky fluviálního původu. Celá fluviální akumulace se nachází cca 30 m nad současným korytem řeky Svratky. Složení materiálu této akumulace je reprezentováno především horninami svratecké provenience (Lisá 2004). Na říční terasu naléhaly pravděpodobně souvrství spraší a fosilních půd, které byly odtěženy cihelnou jako materiál pro výrobu stavební keramiky. Přítomnost říčních teras byla také vhodná pro těžbu písku přidávaného do cihlářského těsta.

V predkladanej štúdii prezentujem niektoré predbežné výsledky štúdia novovekej tehliarskej produkcie na území mesta Nitra a jeho najbližšom okolí, hlavne na základe nálezov tehiel pochádzajúcich zo štyroch archeologických výskumov, realizovaných v priebehu roku 2004 v Nitre na Mlynskej ulici (Ruttkay 2004), Mostnej ulici (Březinová, v tlači; Samuel, v tlači) a na Župnom námestí (Samuel/Čurný 2004), ktoré doposiaľ neboli podrobnejšie spracované.

V zimě roku 2003 a 2004 proběhl záchranný archeologický výzkum v objektu bývalého hospodářského dvora Kartuziánského kláštera v Brně Králově Poli na ulici Božetěchova 1–3. Kromě ostatních pravěkých a středověkých nálezových situací byla odkryta cihlářská a vápenická pec ze závěru 14. století.

Brněnská cihelna "Na leči" ve 14.-16. století

Středověká cihlářská pec z Brna - předběžná zpráva (nádvoří býv. Zemského dvora II. nároží Žerotínova náměstí a ulice Veveří)

V letních měsících roku 2008 bylo v rámci záchranného archeologického výzkumu při rekonstrukci ulice Husova v Brně částečně odkryto torzo cihlářská pece. Stavební práce nezasáhly primárně těleso pece plošně. Komplexně preparovány a dokumentovány byly pouze části narušené výkopy inženýrských sítí. Přibližně ve směru sever-jih porušil hmotu tohoto výrobního zařízení výkop vodovodu, jenž v šířce cca 0,8 m prošel tělesem pece v trase nejzápadnějšího topného kanálu a západní částí předpecí. Ve směru východ-západ porušil předpecní obslužný prostor výkop kanalizace. V další fázi výzkumu došlo k začištění a dokumentaci cihlářské pece v ploše. Z výše uvedených skutečností je možné sestavit pravděpodobnou podobu zařízení.

Cieľom príspevku je informovať o okolnostiach nálezu a archeologického výskumu tehliarskej pece v Nižnej Myšli v okrese Košice–okolie a predstaviť jej konštrukciu. Snahou autorov je grafická vizualizácia a opisná rekonštrukcia vzhľadu a prevádzky tejto pece. Tehelňa, ktorej súčasťou bola zistená pec, súvisí so širším kontextom stavebných aktivít na zemepanských majetkoch v obci. Preto príspevok obsahuje aj exkurz do novovekých dejín obce a panstva Nižná Myšľa. Tehliarska výroba tu evidentne existovala od vrcholného stredoveku až do 19. storočia, no hodnotená tehliarska pec pochádza z obdobia poslednej štvrtiny 18. storočia až prvej polovice 19. storočia.

Účelom príspevku je stručne informovať o problematike stredovekých a novovekých tehliarskych pecí z priestoru strednej a západnej Európy. Nakoľko podobne zamerané štúdie už pochádzajú z pier zahraničných autorov, snahou príspevku je priniesť informácie o dejinách bádania, historickom vývoji, prameňoch, typoch a konštrukciách, technológii práce a archeologických reliktoch tehliarskych pecí v prístupnom jazyku, čo by prispelo k zintenzívneniu bádania v tejto oblasti. Po stručnom prehľade bádania o tejto oblasti archeológie je predstavený náčrt vývoja používania tehliarskych pecí od doby rímskej po vrcholný stredovek. Faktom je, že tehelne vznikali ako súčasti stavebných hút pri výstavbe monumentálnych sakrálnych stavieb, pri ktorým výrazne participovali aktivity cisterciátskeho rádu. Hovoríme o období 13.–14. stor., z ktorého sa doterajším bádaním podarilo identifikovať niekoľko tehliarskych pecí v regióne západnej a strednej Európy. Druhým najzákladnejším prameňom pre výskum tehliarskych pecí sú ikonografické pramene. Tie sú k dispozícii až od 15. stor. Aj keď ich počet je v skutočnosti vyšší, v príspevku sú vyhodnotené tie, na ktorých sú aspoň do určitej miery vyobrazené telesá tehliarskych pecí – spolu 8. Pri triedení tehliarskych pecí rozlišujeme, či ide o pece so stabilnou alebo dočasnou konštrukciou. Príspevok prináša v základných črtoch popis konštrukcie a obsluhy tak milierov ako aj žiarových pecí. Výklad je doplnený o prehľad archeologicky zistených reliktov tehliarskych pecí z viac ako 50 lokalít v strednej a západnej Európe od 11. po 19. stor.

V blízkosti středověké vápenické pece při hradu Pyšolci byl nalezen objekt, který sloužil jako hliník pro těžbu materiálu, z něhož byla pec ucpávána při pálení krystalického vápence. Tento předpoklad byl potvrzen pomocí rtg difraktometrické analýzy, fyzikálně-chemické metody, která umožňuje identifikovat minerály na základě jejich krystalových struktur. Z objektu byly odebrány vzorky hlinitopísčitého materiálu. Ten byl srovnán se vzorky přepáleného materiálu z haldy při okraji pece. Jejich složení je téměř zcela totožné, souvislost vápenické pece s těžební jámou je tedy evidentní.

Občianske združenie Laterãrius (Tehliar), začalo v roku 2010 so systematickými aktivitami zameranými na podporu výskumu histórie tehliarstva. Vzniklo z iniciatívy profesionálnych archeológov, ktorých odborná profilácia na archeológiu stredoveku a novoveku presahuje okrem iného aj do oblasti stavebnej keramiky. Ciele združenia sú nasmerované na podnecovanie a rozvíjanie aktivít v oblasti štúdia histórie tehliarstva, a to samostatne alebo v spolupráci s ďalšími združeniami, inštitúciami a jednotlivcami, na združovanie a stretávanie sa záujemcov o túto oblasť histórie, výmenu poznatkov a skúseností, na podporu využívania získaných poznatkov v rôznych vedeckých odboroch, odbornú výskumnú a publikačnú činnosť a na prípravu a realizáciu projektov, konferencií a kultúrnych podujatí. Sídlom združenia je Bratislava, kde na pôde Archeologického múzea SNM našlo vhodný priestor na realizáciu viacerých svojich aktivít. Odborným činnostiam s tematikou dejín tehliarstva na Slovensku, ktoré stáli na počiatku myšlienky založenia združenia, sa jeho zakladatelia venovali aj v predchádzajúcom období. Išlo predovšetkým o tematické štúdium a publikovanie archeologických nálezov s väzbou na výrobky zo skupiny stavebnej keramiky a ich výrobu.

Příspěvek informuje o nálezu reliktů výrobních objektů na přilehlém předpolí zříceniny hradu Vildenberk. Nový areál byl lokalizován na základě systematického povrchového průzkumu, který autor v roce 2013 zorganizoval se členy společnosti Archaia Brno, o.p.s. V rámci svého interního projektu, dotovaného Jihomoravským krajem, uspořádal na lokalitě drobnou archeologickou komisi, během níž bylo svorně potvrzeno, že jde o pozůstatky vápenických a cihlářských pecí.