Přímá výroba železa

Příspěvek se věnuje archeologickému výzkumu provedenému v letech 1996 až 1997 na lokalitě Habrůvecká bučina v oblasti Moravského krasu. Hlavním předmětem je pak konkrétně soupis a následné vyhodnocení dnes dostupného nálezového souboru pro tuto lokalitu. Tímto způsobem je možné o této mladohradištní železářské dílně získat nejen další informace, ale zároveň umožnit i její bližší srovnání s doposud prozkoumanými lokalitami této oblasti. Na základě tohoto bližšího srovnáni je pak možné stanovit, že železářská dílna zachycená na této lokalitě obecně víceméně zapadá do doposud stanoveného obrazu železářské produkce Moravského krasu v době mladohradištní. Nicméně nalezeno bylo přece jen i pár neobvyklých artefaktů, které pro další bádání stanovují dvě hlavní otázky: Možnost využití metalurgických zařízení schopných odpichu strusky i v době mladohradištní? Přítomnost obytných objektů v okolí železářských dílen?

Klíčová slova: Habrůvecká bučina, mladohradištní období, Moravský kras, raný středověk, železářství

Mezi nejpočetnější relikty činnosti starých hutníků nalézané při archeologických výzkumech jejich dílen patří jejich odpady – strusky. Méně obvyklými (ale například v prostředí západní Moravy početnými) jsou dyzny – keramické trubice umožňující dmýchání do nístějí železářských pecí a současně chránící ústí měchů před vysokým žárem. V dílnách je přítomna i keramika umožňující dataci, došlo i k nálezům několika kusů nářadí, zlomků dyznových štítků či panelů, brousků i vlastních výrobků hutí – železářských lup. Zdá se, že některé zkoumané západomoravské huti obsahují i další typ jinde nepřítomné (či nerozpoznané) technické keramiky – dyznové vložky, keramické trubice kónického tvaru usnadňující upevnění dyzen do nístěje pecí či výhní. Cílem následujícího textu je v krátkosti upozornit na tyto artefakty, jejich možné využití v rámci hutnického procesu a prostřednictvím popisu případným dalším badatelům usnadnit identifikaci.

Tuyere liners – an unusual inventory of Moravian early medieval ironworks?

Among the most numerous relics of the activity of ancient ironworkers found during archaeological excavations of their workshops are the production waste in form of slag. Less common (but still numerous in Western Moravia) are tuyeres – ceramic tubes that allow blowing of air into the iron furnace hearths and at the same time protect the mouths of the bellows from high heat. In metallurgical workshops, ceramics enabling dating is also present. Several pieces of tools, fragments of tuyere shields or panels, grinding wheels and the ironworks‘ own products – blooms – have been found as well. It seems that some of the researched West Moravian bloomery workshops also contain another type of technical ceramics not present (or not recognised) elsewhere – tuyere liners – ceramic tubes of a conical shape facilitating the mounting of the tuyeres into the furnaces or hearths. The aim of the following text is to briefly highlight these artefacts, their possible use during the metallurgical process and, through their description, to facilitate their identification by other researchers.

Příspěvek popisuje osm nově nalezených či nově identifikovaných dokladů finálních výrobků raně středověkých železářských hutí – železných lup nebo jejich polovin, a navazuje tak na text publikovaný v tomto časopisu v roce 2019, v němž bylo představeno čtrnáct takovýchto artefaktů.

Known finds of early medieval notched iron blooms from territory of Moravia 2

The paper describes eight newly found or newly identified examples of final products of early medieval bloomeries – iron blooms or their halves, and thus builds on a text published in this journal in 2019, in which fourteen such artefacts were presented.

Lažánky jsou známy spíše svou vápenickou historií, reprezentovanou dochovanými šachtovými pecemi. V oblasti „mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou“ se však nachází i doklady starého zpracování železných rud využívajícího místní ložiska těžená ponejvíce v 19. století. Nejstarším dosud známým železářským objektem je relikt pyrotechnologického zařízení objevený v roce 1984 při rozšiřování těžebního prostoru lažáneckého kamenolomu. Objekt byl popsán jako raně středověká vyhřívací výheň zaplněná pozůstatky železářské výroby – struskou, dyznovými vložkami, několika úlomky stěn pece, nepočetným, ale poměrně chronologicky homogenním keramickým souborem s vazbami na velkomoravská centra a dyznami dvou typů. Cílem příspěvku je přiblížit a představit tento materiál získaný v roce 1984 do sbírek Technického muzea v Brně.

Evidence of medieval iron production from Lažánky near Veverská Bítýška

Lažánky village is better known for its limestone burning history, represented by preserved shaft kilns. In the area „between Velká Bíteš and Veverská Bítýška“, however, there is evidence of old iron ore processing using local ore deposits mined mostly during the 19th century. The oldest known ironworking feature is a relic of pyrotechnological device discovered in 1984 during the expansion of the mining area of the Lažánky stone quarry. The feature was described as an early medieval reheating hearth filled with the remains of iron production - slag, tuyere liners, a few fragments of furnace walls, and an innumerable but relatively homogeneous ceramic set and tuyeres of two types. The aim of this paper is to present this material acquired in 1984 to the collections of the Technical Museum in Brno.

Cílem příspěvku je seznámení s možností využití geofyzikálních metod pro detekci zaniklých hutních pracovišť. Čtenáře seznámíme se základním principem magnetometrie a metody magnetického mapování. Z výsledků vyplývá, že v poměrně krátké době lze nedestruktivním způsobem nejen detekovat i hluboko uložené zbytky po hutní výrobě a tím lépe odhadnout význam i rozsah lokalit, ale také lze dobře zmapovat rozsah zaniklých milířišť, jejichž plošiny se v dnešní krajině ztrácí.

Use of geophysical methods in mappin g the remains of early medieval metallur gical activities in the central part of the Moravian Karst

The aim of the paper is to present the possibility of using geophysical methods for detecting the extinct metallurgical sites. The reader will be introduced to the basic principles of magnetometry and magnetic mapping methods. The results show that in a relatively short period of time, not only can the deeply buried remains of metallurgical production be detected in a non-destructive way and thus the significance of the sites can be better estimated, but also the extent of extinct charcoal burning sites, whose platforms are being lost in today‘s landscape, can be well mapped.

Príspevok je zameraný na predstavenie zbierkového predmetu z fondu baníctva a hutníctva Baníckeho múzea v Rožňave – poľnú šachtovú pec zo zaniknutej stredovekej osady Somkút z okolia obce Gemerský Sad. Opisuje spôsob tavby a samotnú konštrukciu poľnej šachtovej pece. V druhej časti opisuje spôsob prezentácie v rámci expozície baníctva a hutníctva Gemera a porovnáva spôsoby prezentácii podobných šachtových pecí v múzeách v Maďarsku a v Česku.

Field shaft furnace from Gemersk ý Sad

The paper is focused on the presentation of a collection item from the mining and metallurgy fund of the Mining Museum in Rožňava - a field shaft furnace (bloomery furnace) from the extinct medieval settlement of Somkút from the vicinity of the village of Gemerský Sad. It describes the method of smelting and the construction of the field shaft furnace itself. The second part describes the method of presentation within the exposition of mining and metallurgy of Gemer and compares the methods of presentation of similar shaft furnaces in museums in Hungary and the Czech Republic.

In 2017, members of the TransFER project team participated in the ninth workshop of techniques of smelting iron ore held in Stará huť at Adamov near Brno in the Czech Republic. In the first part of the workshop, the focus was on education about all the stages of obtaining iron from ore and on active participation in the entire process of smelting in the furnace. In the second part, on the initiative of members of the TransFER project the smelting furnace in which the smelting experiments had previously been carried out was disassembled. In the investigations, which simulated archeological excavation, the aim was to define and recognize all the layers of its construction and repairs, and to compare the obtained results with situations at archaeological sites in Podravina, Croatia.

Rozebrání experimentální železářské kusové pece

V roce 2017 se členové týmu projektu TransFER zúčastnili devátého workshopu starého železářství ve Staré huti u Adamova. První části workshopu byl zaměřen na představení všech fází procesu získávání železa z rud a na aktivní účast na tavbě v železářské kusové peci. Ve druhé části byla z iniciativy členů projektu TransFER pec, v níž byly prováděny experimentální tavby, rozebrána. Cílem aktivity simulující archeologický výzkum, bylo definovat a rozpoznat fáze stavby pece a jejích oprav a porovnat výsledky se situacemi získanými na archeologických lokalitách v Podravině v Chorvatsku.

Ve dnech 24. až 26. května 2016 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu.

The ninth Workshop of ancient metalurgy at the Old Ironworks at Adamov (24th–26th May 2017)

In the timespan from the 25th to the 28th May 2016, yet another workshop regarding ancient metallurgy took place, the aim of which is to to get acquainted with the old iron smelting technologies followed by public demonstrations aimed at informing the public about the old iron-, charcoal- and limemaking tradition in the Moravian Karst.

V roce 1996 byl severně obce Rudka u Kunštátu Technickým muzeem v Brně proveden drobný výzkum pozůstatků hutnění místních rud v kusových železářských pecích. Nevelká sonda vydala úlomky stěn pece, strusky, keramiku a tenkostěnné dyzny. Ty jsou hlavním tématem příspěvku, neboť byly nalezeny v poměrně hojnem počtu a dochovaly se v podstatně lepším stavu, než v případě předchozích nálezů tohoto typu materiálu učiněných v okolí. Příspěvek představuje i starší nálezy dokládající činnost středověkých železářských dílen v okolí města Kunštátu.

Traces of direct iron production in the Nevěrný forest north of Rudka near Kunštát

In 1996, in the north of the village of Rudka near Kunštát, the Technical Museum in Brno carried out a small scale archaeological excavation of the remains of bloomery workshop. Fragments of bloomery furnace walls, slag, pottery and thin-walled tuyeres were found in the trench. These are the main topic of the paper, as they were found in relatively large numbers and survived in a much better condition than in the case of previous findings of this type of archaeological material made in the area. The paper also presents older findings documenting the activities of medieval ironworks in the vicinity of the town of Kunštát.

S použitím železa platnéřskou technikou se obecně počítá až ve středověku, výrobní postup je ztotožněn s ochrannou zbrojí. Na území Moravy došlo k pozoruhodnému nálezu datovanému do mnohem dřívějšího období – doby halštatské, do závěru 6. stol. př. Kr. Jde o čtyřkolový vůz, jehož kola a oje byly pokryty železnými plechy/pláty, zatímco korba bronzovými. Jde o jedinečný doklad předmětu, který má jedinou paralelu, a to v nejbohatším celku doby halštatské v knížecím hrobu v Hochdorfu u Stuttgartu datovaném do roku 530/520 př. Kr. Moravsky exemplář byl uložený v knížecí hrobce v Habrůvce ‒ Býčí skále. Ač byly první části objeveny již v roce 1872, k jeho rozpoznání došlo až v roce 2018 Z. Mirovou. Soudobá archeologie zabývající se technologiemi a řemesly s takovým nálezem vůbec nepočítá a pro pravěk není platnéřská technika popsána. Pracovně tak lze výrobní postup nazvat pravěká platnéřská technika. Moravsky nález vozu doplňuje soubor kovářského nářadí uloženy přímo v jeskynní lokalitě, který se nápadně shoduje se soudobými ekvivalenty (kovadliny, kladiva, dlátka a sekáče) užívané pro tuto výrobu.

Confronting production of a Halstatt cart from the end of the 6th century BC from Býčí skála cave with mediaeval plate metal production techniques

It is generally assumed that iron made using plate techniques was not produced until the Middle Ages, with the method of production identified with the production of armour. A remarkable discovery was made in Moravia which dates back much earlier, to the Halstatt period at the end of the 6th century BC – a four-wheel cart whose wheels and drawbars were covered in iron sheet/plate, while the body was bronze. This is a Unixe object which has a single parallel in the wealthiest part of the Halstatt period in the princely tomb in Hochdorf near Stuttgart, dated to 530/520 BC. The Moravian object was kept in the princely tomb in Habrůvka – Byči skala cave. While its first parts were discovered in 1872, it was not identified until 2018 by Z Mirova. Contemporary archaeology looking at technologies and skills had not anticipated such a find, and there is no description of iron plate production techniques from the prehistory period. The Moravian find is complemented by a set of smith tools found at the cave site which are strikingly similar to contemporary equivalents (anvils, hammers, gouges and chisels) used for production.

Keramické dyzny jsou často součástí obsahu odpadových hald doprovázejících činnost železářských hutí. Na některých lokalitách tvoří stakusové soubory umožňující odhadnout produktivitu hutnických dílen a mohou nám napomoci i v datování jednotlivých hutí. Příspěvek se snaží o krátké představení tohoto typu nálezů na území Moravského krasu a blízkého okolí a jeho srovnání s podobnými předměty v některých okolních regionech.

Tuyeres of early medieval bloomery furnaces

Ceramic tuyeres are often part of the content of waste heaps accompanying the activities of bloomery workshops. In some sites, they form numerous sets that allow us to estimate the productivity of metallurgical workshops and can also help us in dating individual bloomeries. The paper seeks to present a brief introduction to this type of find in the Moravian Karst and the surrounding area, along with its comparison with similar objects in some surrounding regions.

V souvislosti s rostoucím zájmem o problematiku sociopolitické komplexity velkomoravské společnosti se znovu začíná diskutovat i role, kterou v tomto uspořádání hrály tzv. sekyrovité hřivny, prakticky jen obtížně využitelné železné polotovary, jejichž výskyt je jedním z charakteristických symptomů velkomoravského období. Výsledky experimentální rekonstrukce výrobního postupu těchto specifických artefaktů ukazují, že jejich roli nelze redukovat jen na pouhý polotovar, ale je třeba ji uchopit v širších společenských a ekonomických kontextech. Naznačuje to především technologická a ekonomická náročnost celého výrobního procesu, stejně jako fakt, že tvorbě hřivny musela předcházet tvorba jiného, následně mnohem lépe zpracovatelného polotovaru, jehož podoba již nejspíše byla určitou měrou standardizována. Hypotézu provázanosti sekyrovitých hřiven s měrnými, resp. váhovými, standardy podporují i některé dosud blíženezohledněné archeologické, resp. historické analogie.

Contribution to the experimental production of Great-Moravian axe-shaped iron bars to understand their function in the early-medieval economy

In light of the growing interest in the problem of the socio-political complexity of Great-Moravian society, the role of so-called axe-shaped iron bars, barely usable iron semi-products typical of the Great-Moravian era, is being discussed. The results of the experimental reconstruction of the fabrication process of these specific artefacts points to their role not only as mere semi-finished products, but also within the scope of broader social and economic contexts. This is indicated mainly by the technological and economic effort needed for their production, as well as the fact that the fabrication of the axe-shaped bars had to be preceded by the making of another subsequently refined semi-finished product, the form of which was most probably already standardized in a way. The hypothesis of the connection of the axe-shaped iron bars to length or weight standards is supported by certain partly overlooked archaeological and historical analogies.

V náhradním zářijovém termínu proběhla v areálu Staré huti u Adamova další ze série akcí, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a propagace tradičních řemesel krajiny Moravského krasu.

Old Ironworks near Adamov in September 2020

In the alternative September term, in the area of the Old Ironworks near Adamov, another of a series of events took place whose aim was to master old ironmaking technologies and promote the traditional crafts of the Moravian Karst landscape.

Ve dnech 23. až 25. května 2018 proběhl v areálu Staré huti u Adamova další z Workshopů starého železářství, jejichž cílem je osvojování si starých železářských technologií a následně i akce pro veřejnost mající informovat o staré železářské, uhlířské a vápenické tradici krajiny Moravského krasu. 

The Ninth Workshop of Ancient Metallurgy at The Old Ironworks at Adamov (23rd-25th May 2018)

In the timespan from the 23rd to the 25th May 2018, yet another workshop regarding ancient metallurgy took place, the aim of which is to to get acquainted with the old iron smelting technologies followed by public demonstrations aimed at informing the public about the old iron-, charcoal- and limemaking tradition in the Moravian Karst.

Poměrně vzácným dokladem staré železářské výroby jsou železné lupy vzniklé prokováním železné houby či případně získané přímo redukčním procesem v kusové železářské peci. Z území Moravy je známo několik nálezů železných lup se zásekem, které jsou datovány do 9. století. Cílem příspěvku je krátká sumarizace základních údajů o těchto artefaktech a případná iniciace debaty směřující k sjednocené metodice jejich popisu a průzkumu, umožňující posun v dalším bádání.

Known finds of early medieval notched iron blooms in Moravia

Old bloomery iron smelting is rather rarely evidenced by finds of iron blooms processed by forging or obtained in good state of consolidation directly by reducing proces in bloomery furnaces. Several finds of notched blooms are known from Moravia, dating from the 9th century. This contribution aims to briefly summarize the basic facts about these artefacts and, eventually to initiate a discussion leading to the unified methodology of their description and research, enabling a shift in further research.

Série pokusných taveb probíhala s cílem ověření výrobního procesu železa, pomocí technických prostředků srovnatelných s daným historickým obdobím. Převážná část pracovních úkonů si zakládala na svém vlastním logickém úsudku, kdy samotné osvojování metalurgických zkušeností probíhalo formou praktického experimentování, na podobném principu jako při samotném vznikání a rozvíjení metalurgie železa. Tento příspěvek obsahuje i popis pokusu s výrobou dřevěného uhlí v milíři.

Na lokalitě Olomouc–Neředín probíhá od roku 1998 v trati „Mýlina“ záchranný archeologický výzkum, prováděný Archeologickým centrem Olomouc. Podařilo se zde nalézt početné doklady osídlení a/nebo pohřbívání z neolitu, eneolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a římské. V následující stati je věnována pozornost nálezům z objektů datovaných do časné doby laténské, které souvisejí s hutnictvím

Archeometalurgická troska z vytavovania a spracovania železa predstavuje cenný zdroj informácií na analýzu zaniknutého procesu. V minulosti zostávala troska v bezprostrednej blízkosti výrobného zariadenia. Presuny trosky na skládky, prípadne ich sekundárne využitie jako zdroja železa (na železo bohaté trosky z priamej redukcie alebo skujňovania) sa objavujú až v 19. a predovšetkým v 20. storočí. Naopak, finálne železné výrobky, ale aj polotovary, napríklad surové železo určené na skujňovanie, sa presúvali k odberateľom často na veľkú vzdialenosť. Trasu týchto presunov, jako aj miesto pôvodu železa je mnohokrát obtiažné určiť. Na druhej strane „lokálna stabilita“ trosiek zaručuje veľkú pravdepodobnosť, že informácie získané jej analýzou je možné vztiahnuť na konkrétne výrobné zariadenie.

Zaniklá středověká osada Polom leží na okraji okrsku staré železářské oblasti střední části Moravského krasu. Na její existenci na základě studia terénních reliktů objektů zaniklé vsi a její plužiny upozornil odbornou veřejnost profesor Ervín Černý roku 1980, kterou určil jako malou dvouřadou lesní lánovou ves, jejíž poloha však byla známa obyvatelům blízkých Olomučan (viz níže text Karla Machače). Popisu situace zaniklé Polomi byl kromě jiného věnován příspěvek Ladislava Slezáka v tomto sborníku.

Materiálovému rozboru byl podroben železný předmět pocházející z archeologického výzkumu z lokality hradu Melice. Předmět měl podobu mělké otevřené nádobky – trojnožky a pravděpodobně původně sloužil kultovním účelům Z železného předmětu, pokrytého silnou vrstvou koroze byly mechanicky pilkou na železo odebrány dva vzorky – řezy k metalografické a chemické analýze.